Antibiotická rezistence může zabít miliony. Vědci spojují síly proti bakteriím i virům
Pokud do roku 2050 nebudou nová antibiotika, zemře podle odhadů v lékařském časopise Lancet 10 milionů lidí v souvislosti s antibiotickou rezistencí.
Výzkumu mechanismů, jak odolnost vůči antibiotikům vzniká, i vývoji nových antibiotik se bude věnovat nový program Strategie AV21. Jeho cílem je propojit výzkum věnovaný virům a bakteriím na šesti akademických pracovištích. To je v dnešní době nezbytné.
Virologové musí spolupracovat s chemiky, biology, i s vědci, kteří sbírají viry v přírodě. Proč je výzkum chorob stále aktuálním tématem, vysvětluje koordinátorka programu Iva Pichová z Ústavu organické chemie a biochemie AV.
"Infekční choroby doprovází lidstvo od pradávna a způsobily úmrtí milionů lidí i značné hospodářské škody. Některé nemoci jsou velmi staré, například tuberkulóza se objevuje již na kostech v hrobkách faraonů. Dodnes tuberkulóza představuje nemoc, která způsobuje vysoký počet úmrtí. Další onemocnění, kterému se budeme věnovat, je černý kašel. Bakterie je velice infekční. Máme dostupné očkování pro kojence. My dokonce nevíme, jaké jsou základní procesy, jak bakterie interaguje s hostitelem."
70 procent nových chorob se přenáší ze zvířat
Kromě bakterií budou vědkyně a vědci zkoumat také viry. Už teď se díky spolupráci expertů z různých oborů šesti pracovišť Akademie věd rodí dílčí výsledky, hledá se např. léčba na viry způsobující horečku dengue nebo zika, nové protilátky a molekuly pomáhající při klíšťové encefalitidě a další.
"Rezistence bakterií k antibiotikům je daleko větší problém, než si připouštíme. Podle studie zveřejněné v časopise Lancet můžeme očekávat v roce 2050 až 10 milionů úmrtí spojených s rezistencí bakterií k antibiotikům, pokud nebudou dostupné nové antibakteriální látky a nová antibiotika."
Program se věnuje také zvířecím bakteriím a virům, protože až 70 % nových chorob se přenáší právě ze zvířat, a krom dopadu na lidské zdraví, způsobují také velké hospodářské škody.
"Je známo, že až 70 procent nových chorob je přenášeno ze zvířat na lidskou populaci. V přírodě se ještě nachází velký rezervoár patogenů, které nebyly objeveny. Tomuto výzkumu se věnuje náš kolega Ivo Rudolf, a vědci provádějí sběr vzorků z přírody, z rezervoárů, ať už jsou z komárů, z klíšťat či z jiných zvířat. A potom v laboratoři identifikují, jaké typy virů či bakterií se v určitých lokalitách vyskytují. Tyto viry způsobují i zvířecí choroby, které například napadají dobytek nebo ptactvo a mají velké hospodářské dopady."
