Pomůže zvládnout budoucí epidemie. V Česku vzniká Institut virologie a bakteriologie
Připravit se na zdravotní hrozby, jakou je například covid, má Česku pomoci nový Národní institut virologie a bakteriologie. Pandemie totiž odhalila, že ačkoli v mezi působí řada špičkových vědeckých týmů zaměřujících se na viry, bakterie i hledání nových léků, chybí zde společná odborná a výzkumná základna. A právě nový ústav by ji mohl vytvořit.
Vznikající Národní institut virologie a bakteriologie má za cíl propojit výzkumníky a zlepšit koordinaci jejich kapacit při zvládání nových epidemií. Rolí institutu bude také poskytovat odborná stanoviska a konzultace vedoucím představitelům země, což je klíčové pro účinnou reakci v případě potenciálních nových epidemií.
Důležitým přínosem bude podle vědců také lepší koordinace v krizových situacích a při hledání vědeckého konsensu v otázkách, které hýbou společností.
„Častokrát vystoupili dva renomovaní vědci v televizi a říkali naprosto odlišné názory na jednotlivé věci, které se v pandemii děly. To znamená, že jakékoliv ukotvení vědecké komunity a v podstatě ten silnější názor a respekt české společnosti vůči novému institutu by určitě pomohl. Kdybychom ho měli už na jaře 2020, bylo by to určitě jednodušší,“ řekl Českému rozhlasu náměstek ministra školství Robert Plaga. Takové propojení napříč českou vědou označil za průlomový krok.
Podle ředitele Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jana Konvalinky by institut měl pomoci také tomu, že česká věda bude v lepším kontaktu se špičkovým světovým výzkumem.
„Tohle bylo to, co tady chybělo. Spousta kolegů prezentovala svoje názory nebo pocity, aniž by si všímala toho, co říkají lidé třeba na Harvardu nebo v německém Institutu Roberta Kocha. A tohle by bylo potřeba změnit,“ dodal. Ústav organické chemie a biochemie je hlavním koordinátorem vznikajícího centra.
Důležitý první krok
Nový institut je zatím virtuální, nemá žádnou kamennou budovu. Přesto jeho založení předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová považuje za důležitý první krok. Připomněla, že v Česku taková instituce, která by propojovala příčiny vzniku infekčních chorob, není. Dodala, že s podobnými hrozbami se lidé budou setkávat čím dál častěji.
„Takže tím, že se propojí už existující a velmi kvalitní týmy do jednoho centra, je strašně důležité. Myslím si, že teď ta vstřícnost investovat právě do tohoto oboru, byla výrazně větší, protože dvouletá zkušenost s covidem byla dostatečně důrazná, aby si to lidé uvědomili,“ uvedla pro Český rozhlas.
Do projektu se zapojí celkem 28 vědeckých týmů z několika ústavů – kromě Akademie věd to budou odborníci z Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Univerzity Palackého v Olomouci.
„Věřím, že institut bude tvořit počáteční stádium pro vytvoření národního institutu zaměřeného nejen na výzkum infekčních nemocí a vývoj nových léčiv proti nim, ale i šířeji na dopady těchto chorob na společnost, prevenci a modelování možného rizikového vývoje,“ dodala předsedkyně Akademie věd.
Hlavní řešitel a vědecký koordinátor projektu Zdeněk Hostomský z Ústavu organické chemie a biochemie ocenil, že platforma umožní vědcům získat nejmodernější přístroje a efektivně je sdílet. Pokud se spolupráce v rámci institutu osvědčí, je podle něj možné do budoucna vybudovat Centrum virologie Antonína Holého.
Vznikající Národní institut virologie a bakteriologie je financován z prostředků Evropské unie částkou 1,3 miliardy korun v rámci programu Exceles ministerstva školství.
