Diagnostika nemocí pomocí lidského pachu? Na evropském projektu se podílí i čeští vědci
Čeští vědci se podílejí na mezinárodním projektu SMELLODI, který si klade za cíl digitalizovat lidskou tělesnou vůni. To by mohlo v budoucnu pomoct třeba v medicíně - rozšířit možnosti diagnostiky nebo sledování zdravotního stavu.
„Dosavadní znalosti nám zatím neumožňují nahrát vůni, poslat ji třeba přes půlku světa a tam ji znovu vygenerovat, podobně jako to umíme s obrazem či zvukem. SMELLODI se snaží, aby to možné bylo,“ vysvětluje Robert Hanus z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, který se na projektu podílí.
Projekt odstartoval loni v dubnu za účasti sedmi vědeckých a technologických institucí z Německa, Izraele a Finska. Čeští vědci se k němu připojili poté, co ve výběrovém řízení porazili více než osmdesát dalších kandidátů.
Odborníci z Ústavu organické chemie a biochemie projekt doplňují o znalosti v oblasti chemické analýzy těkavých látek a potřebnou špičkovou technologii. Vědecká skupina, kterou vede Robert Hanus, má k tomu totiž k dispozici moderní nejmodernější zařízení.
Jde o dvojdimenzionální plynový chromatograf. Ten vědci z Ústavu organické chemie a biochemie dosud používali k zjišťování toho, jak mezi sebou hmyz komunikuje právě prostřednictvím pachu.
V rámci společného projektu s odborníky z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ale zjistili, že touto technikou dokážou rozlišit a vcelku přesně popsat také tělesné vůně jednotlivých lidí.
„To, co lze v našem komplexním lidském pachu, který obsahuje stovky nebo tisíce jednotlivých sloučenin, považovat za indikátor nemoci, může být také indikátorem biologického pohlaví, věku a tak dále. Jednou bude možné tyto informace zjednodušit, miniaturizovat a umístit na malé čipy, které je srozumitelným způsobem sdělí lékařům,“ popsal Robert Hanus Českému rozhlasu.
Diagnostická metoda
Proces digitalizace je podle vědců jednodušší, než by se mohlo zdát. Nejprve vědci odeberou vzorek pachu člověka, například stěrem z podpaží vatovým tamponem. Dalším krokem je pak zadání dat do dvojdimenzionální plynového chromatografu, který je zdigitalizuje. Vědci jsou tak schopni vidět „lidský pach“ v grafické podobě.
„Tady například se můžeme podívat na pachový profil člověka, když si připadá v klidu, a člověka, který prodělal nepříjemný stresový rozhovor,“ vysvětluje Hanus. Podle něj by se tyto poznatky daly využít v medicíně jako diagnostická metoda.
Do roku 2025 chtějí vědci, kteří se projektu účastní, vyvinout inteligentní elektronické senzory, které dokážou detekovat zdravé tělesné pachy a tělesné pachy změněné nemocí a přenášet je digitálně. Jejich elektronické nosy mají navíc lidem s poruchami čichu vrátit čich zpět v podobě implantátů.
