Do české Národní budovy v New Yorku se začíná vracet život

Do české Národní budovy v New Yorku se začíná vracet život. I když její rekonstrukce ještě neskončila, jejími prvními uživateli se stali čeští krajané. Ve svém poschodí mohou od neděle opět pořádat společenské a kulturní akce a jako dřív se věnovat spolkovému životu. Na jejich tvářích při sobotním stříhání pásky v krajanském patře byla vidět radost i dojetí, že se vracejí na místo, které po desetiletí patřilo neodmyslitelně k českému krajanskému životu v New Yorku.

Národní budovu na východní 73. ulici si Čechoameričané postavili v letech 1895 - 1897 jako místo, kde se mohli scházet, bavit i rozvíjet svůj vztah k původní vlasti. Stejně jako pražské Národní divadlo si ji postavili z dobrovolných sbírek a stejně jako v Praze si na zeď umístili nápis Národ sobě. V té době stála budova uprostřed české čtvrti, kde žily tisíce českých rodin. V okolí byly české obchody a restaurace, český kostel i sokolovna. Postupem času se ale Češi začali stěhovat a krajanský život v Národní budově pomalu uhasínal. V posledních letech pak byla zcela opuštěná a zchátralé stavbě hrozilo stržení. Krajané, kteří v 90. letech minulého století ze sbírky opravili alespoň fasádu, se obrátili s žádostí o příspěvek na Českou republiku. "Už tehdy bylo jasné, že oprava celé budovy bude nad síly krajanů a sebevětší příspěvek by nic neřešil, protože by peníze ležely ladem," řekl ČTK tehdejší český generální konzul, dnešní primátor Ústí nad Labem Petr Gandalovič. V té době se zrodila myšlenka, že kdyby budova přešla do vlastnictví českého státu a bylo v ní sídlo českých institucí, mohla by republika vynaložit podstatně větší prostředky, než jen příspěvek, vysvětlil Gandalovič.

Po několika letech vyjednávání koupila Česká republika v roce 2001 památkově chráněnou budovu za symbolický dolar. Zároveň se zavázala, že ve zrekonstruované stavbě poskytne krajanům na 396 let jedno poschodí, a to za dolar ročně. První šek s nájemným převzal v sobotu státní tajemník českého ministerstva zahraničí Vladimír Zavázal.

Po dokončení rekonstrukce nalezne v budově své sídlo český generální konzulát a České centrum, které nyní provizorně využívají stísněné prostory české mise při OSN v další newyorské budově patřící českému státu. V Národní budově bude také restaurace, kino a velký multifunkční sál. Podle odhadu architekta Jana Hirda Pokorného, předsedy krajanského Českého dobročinného a literárního sdružení, by mohla mít budova tržní hodnotu 30 až 40 milionů dolarů, což je při současném kurzu až dvojnásobek peněz vynaložených na opravu.

Po zkušenostech s nízkou kvalitou prací amerických dodavatelů a s americkými vízovými předpisy, kvůli nimž nebylo možné na stavbě zaměstnat české řemeslníky, trvá české ministerstvo zahraničí na tom, aby v další etapě pracovaly na rekonstrukci české firmy.