Povodeň byla na mnoha místech České republiky největší v historii

Vodohospodáři ještě nedokončili hodnocení letošní povodně, ale již nyní je zřejmé, že na mnoha místech hladina vody přesáhla značky nejvyšších zaznamenaných historických záplav. Hydrologové budou muset průběh průtoků na jednotlivých řekách matematicky rekonstruovat, protože v některých případech voda měřicí stanice poškodila a údaje z nich chybějí. Předběžnou zprávu o letošní povodni uveřejnil Český hydrometeorologický ústav na svých internetových stránkách. Některá místa zasáhla takzvaná stoletá voda, mnohde ale byla povodeň ještě větší. Termín stoletá voda se používá pro stoletý průtok. Takové úrovně voda v daném místě dosáhne nebo ji překročí průměrně jednou za sto let či desetkrát za tisíc let.

Maximálnímu průtoku v Praze, který 14. srpna podle odhadu činil 5300 metrů krychlových za sekundu, přiřadili hydrologové předběžně termín pětisetletá voda. Neznamená to ale, že pokud někde udeří stoletá voda, mají lidé sto let klid. Na některých úsecích Rýna v Německu byly na počátku 90. let stoleté vody dvakrát za sebou v rozmezí tří let. Pravděpodobnost výskytu stoletého průtoku je v každém roce jedno procento, tedy i v roce následujícím po stoleté povodni. Z výpočtů hydrologů vyplývá, že povodeň odpovídající stoleté a vyšší vodě se teoreticky vyskytne během 100 let s pravděpodobností 63,4 procenta, během 200 let s pravděpodobností 86,6 procenta a během 500 let s pravděpodobností 99,3 procenta.

Hydrologové upozorňují, že neplatí lineární úměrnost mezi jednotlivými hodnotami průtoků. Hodnota stoletého průtoku není dvojnásobkem padesátiletého průtoku a podobně. V Praze - Malé Chuchli je průměrný roční průtok 148 metrů krychlových za sekundu. Maximální jednoletý průtok je 765, pětiletý 1600, desetiletý 2030, padesátiletý 3150 a stoletý 3700 metrů krychlových za sekundu.