Duby čekaly 6500 let, z černého dřeva se stal přírodní archiv i světový příběh

Když při stavbě bioplynové stanice v povodí Olše v roce 2016 narazili investoři na první podivný kmen, považovali ho především za komplikaci, které se bude potřeba rychle zbavit. Černé dřevo zapáchalo, bylo nasáklé vodou, na vzduchu se rozpadalo a nedalo se ani spálit. U prvního kmene ještě mávli rukou, u pátého už začali být nervózní. Obávali se komplikací. Netušili, že pod povrchem leží pozůstatky dávného lesa, který čekal na své objevení přibližně 6500 let. "Ptal jsem se: Proč zrovna já?" vzpomíná Marek Noga, investor, kterému nález zcela změnil život. Původní projekt už nikdy nedokončil.

Dnes se na stejný materiál dívá úplně jinak. Z lokality se podařilo vytěžit více než 1000 metrů krychlových subfosilního dřeva, tedy množství odpovídající zhruba 70 až 80 kamionům, které běžně odvážejí kulatinu z lesa. Část nálezu se proměnila v projekt Les civilizací, který se představil na světové výstavě Expo 2025 v japonské Ósace.

Na povrchu před lety nebylo nic, co by člověka upozornilo na mimořádný nález. Dokonce ani předchozí geologický průzkum netrefil jediný z ukrytých kmenů. Duby pocházejí z časů, u nichž neexistují přímé záznamy o počasí ani o průtoku řek. Izotopy uhlíku a kyslíku mohou přinést informace o vodním režimu a podmínkách růstu, chemické a anatomické analýzy zase o změnách prostředí.