Sněmovna podpořila sporné snížení podpor v nezaměstnanosti po nedávném zvýšení

Podpory v nezaměstnanosti by se mohly po nedávném zvýšení opět snížit. Pokles podpor předpokládá vládní novela zákoníku práce a dalších zákonů, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Proti návrhu protestuje vedle opozice, odborářů a zaměstnavatelů také koaliční hnutí SPD a je možné, že poslanci podpory ještě upraví. Předloha, která také přejímá směrnici EU o průhledném odměňování, odolala snaze opozice o zamítnutí a nyní ji posoudí sociální výbor.

"Návrh jde proti lidem," řekl bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jeho nástupce Aleš Juchelka (ANO) naopak tvrdil, že trh práce se potýká s vysokým počtem volných míst a potřebuje zrychlit návrat uchazečů o zaměstnání do ekonomiky. Argumentoval také meziročním nárůstem výdajů na podpory v nezaměstnanosti o 8,5 miliardy korun.

Snížení podpor v nezaměstnanosti by mělo podle vládních odhadů přinést zhruba pětimiliardovou úsporu ročně. Od ledna by se měla podpora v nezaměstnanosti v prvních dvou měsících snížit podle návrhu z 80 procent výdělku či vyměřovacího základu na 65 procent. Nejvýš by mohla činit 60 procent průměrné mzdy místo 80 procent. Maximální částka pro letošek by tak byla místo 38.537 korun 28.903 korun. V dalších dvou měsících by se pobíralo stejně jako teď 50 procent výdělku, poté 45 procent místo nynějších 40 procent. Lidem nad 52 let se mají doby s nejvyšší a prostřední částkou zkrátit ze tří měsíců na dva.