Ocenění obránců práv z postsovětských zemí uvítala v ČR koalice i opozice

Letošní udělení Nobelovy ceny za mír pro obránce lidských práv z postsovětských zemí uvítali v Česku jak zástupci vládní koalice, tak i opozice. Radost z něj měla i česká pobočka oceněné ruské společnosti Memorial, jejíž dvě hlavní organizace loni ruské soudy zrušily. "Jsem ráda, že se Nobelův výbor rozhodl ocenit představitele občanské společnosti, kteří se zasazují za základní lidská práva a svobody v postsovětském prostoru," napsala ČTK předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Uvedla, že ocenění organizace Memorial ji těší i z toho důvodu, že její aktivity dlouhodobě sleduje a podporuje. "Zrovna v poslední době jsem jí poskytla vilu předsedů Sněmovny jako zázemí pro činnost," připomněla.

Seznam laureátů ocenil místopředseda sněmovního zahraničního a evropského výboru Jaroslav Bžoch (ANO), odráží podle něho současnou situaci. "Vnímám to i jako vzkaz občanům Ruska a Běloruska, těm, které tamní režimy perzekvují, že i na ně je pamatováno, že je nevnímáme paušálně jako zlo, že bychom je chtěli jednou přijmout do společenství vyspělých zemí, které ctí základní pravidla individuálních práv a svobod i mezinárodněprávní normy," sdělil ČTK Bžoch.

Vedle Memorialu získal Nobelovu cenu za mír jeden z iniciátorů prodemokratického hnutí v Bělorusku Ales Bjaljacki, zakladatel organizace Vjasna, která poskytla právní pomoc tisícům Bělorusů zatčených a uvězněných za účast v protestech proti vládě autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Bjaljacki je od loňského července v běloruském vězení. Třetím z oceněných je ukrajinské Centrum pro občanské svobody, které bylo založeno v Kyjevě v roce 2007 s cílem prosazovat lidská práva a demokracii na Ukrajině. Po únorovém zahájení ruské invaze začala tato nevládní organizace pomáhat s odhalováním válečných zločinů ruských okupačních jednotek.