Odškodnění vyhnanců z Podkarpatské Rusi by mohl řešit nový zákon
Záležitost vysídlenců z Podkarpatské Rusi, někdejšího československého území, by mohl vyřešit nový zákon. Vysídlenci již více než půl století čekají na kompenzaci za majetkovou újmu. Sněmovní podvýbor pro krajany v zahraničí se otázkou bude zabývat 9. února. Pokud by se ji nepodařilo prosadit na jednání sněmovny, hrozí prý státu výrazné škody. "Jestli nevyužijeme šanci, kterou nám tito lidé dávají, pak to skončí nějakou hromadnou žalobou. Stát hodně prohraje," řekl ČTK předseda podvýboru Jiří Karas. Uvedl, že již má připravený koncept nového zákona, avšak záleží na tom, jaké stanovisko k tomuto problému zaujmou koaliční strany i opozice.
Bývalí obyvatelé Podkarpatské Rusi, kteří při odsunu přišli o majetek, se skutečně chystají podat žalobu na stát. Předseda sdružení Podkarpatská Rus - náhrada majetkové újmy Josef Havel ČTK řekl, že by se tak mohlo stát již v únoru. Ministerstvo financí totiž na opakované žádosti o vyplacení kompenzace podle něj nereaguje. Vysídlenci jsou prý odhodláni jít až k mezinárodním soudním institucím. K odškodnění československých občanů, kteří obývali oblast, jež byla k Československu připojena v roce 1919, se stát zavázal ve smlouvě se Sovětským svazem v roce 1946. Seznam žadatelů obsahoval 6300 lidí. Šlo převážně o české a židovské rodiny. Podkarpatskou Rus musely opustit nejprve před druhou světovou válkou, kdy tam přišli Maďaři, a pak po válce, kdy území připadlo sovětské Ukrajině. Ministerstvo financí tvrdí, že k odškodnění nemá žádnou pravomoc. "Musel by o tom rozhodnout parlament," řekl ČTK mluvčí Marek Zeman. Nemovitý majetek, za který nebylo vyplaceno odškodné, se podle něj nyní odhaduje na deset miliard korun. Podle Karase je tato částka výrazně nadhodnocena. "V žádném případě to není deset miliard. Nevím, jak k tomu ministerstvo financí došlo. Mám pocit, že to říkají proto, aby měli důvod, proč to nevyplatit. Myslím, že víc než jedna miliarda by to být nemohla," uvedl. Podle něj by se odškodnění dotklo nejvýš několika stovek lidí, neboť většinu potomků už nelze dohledat.
Veřejný ochránce práv Otakar Motejl, který se případem zabývá, ČTK řekl, že nároky jsou opodstatněné. Žalobu však nyní nepovažuje za optimální postup. "Museli by se opřít o konkrétní zamítavé rozhodnutí ministerstva financí," řekl. Připustil, že vláda dnes nemá formálně možnost kompenzace vyplatit, neboť rozpočet s podobnými výdaji nepočítá. Vyžadovalo by to podle něj přinejmenším změnu zákona z roku 1959. Na jeho základě byli vysídlenci již odškodněni, avšak jen za ztrátu drobného osobního majetku, nikoli živnosti. Nyní by podle Motejla případ mohl vyřešit Ústavní soud.
