Půjčka EU pro Ukrajinu: České firmy se budou moci ucházet o zakázky
Na obranných zakázkách financovaných z půjčky pro Kyjev se budou moci podílet i firmy z Česka, Slovenska a Maďarska navzdory tomu, že tyto státy odmítly ručit za unijní půjčku v hodnotě 90 miliard eur. ČTK to potvrdilo několik unijních i diplomatických zdrojů. O detailech půjčky se diskutovalo na mnoha jednáních mezi diplomaty i v Evropské komisi, unijní exekutiva nakonec rozhodla, že zakázky budou moci být od firem z Ukrajiny i z celé EU. Opak by totiž znamenal i vážné narušení unijního vnitřního trhu. Poskytnutí půjčky pro Kyjev na roky 2026 a 2027 odsouhlasili prezidenti a premiéři členských států EU poté, co se na prosincovém summitu nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Proti takzvané reparační půjčce silně vystupovala Belgie. Ze zhruba 210 miliard eur (zhruba pět bilionů eur) zmrazených ruských aktiv v EU se jich 180 miliard eur nachází právě v Belgii.
Ukrajina bude moci v rámci unijní půjčky využít 60 miliard eur na investice do obranného průmyslu a nákup vojenského vybavení. Původně se měla za půjčku zaručit celá EU, Česko, Slovensko a Maďarsko ale oznámily, že se na zárukách podílet nebudou, což vyvolalo kritiku ostatních. Česko tehdy na summitu zastupovat nový premiér Andrej Babiš. Některé státy, dokonce i Německo, v reakci na to navrhovaly, že by se ani na budoucích obranných zakázkách neměly podílet české, slovenské a maďarské firmy. V případě Česka by přitom šlo o citelný zásah, česká muniční iniciativa dodává do Kyjeva významné množství munice.
