Sídlo Kafkovy společnosti se otevřelo spisovatelovým příznivcům
Den otevřených dveří v sídle Kafkovy společnosti v židovské čtvrti v Praze v pátek spíše než turisty lákal skutečné příznivce díla pražského rodáka Franze Kafky. Společnost se při příležitosti 81. výročí Kafkova úmrtí snažila Kafku prezentovat ne jako turistickou atrakci, ale jako člověka a současně velkou osobnost světové literatury. V atraktivní lokalitě Maiselovy ulice v pražské židovské čtvrti se přitom akce konala možná naposledy.
Nevládní organizace Společnost Franze Kafky se totiž potýká s nedostatkem peněz na provoz. "Zřejmě se budeme muset přestěhovat z Maiselovy ulice, neboť nájem zdejších prostorů je pro nás finančně neúnosný," řekla ČTK pracovnice společnosti Jaroslava Podzimková. Podle ní se i přes podporu ministerstva kultury peníze na správu Kafkovy pozůstalosti získávají jen těžko. Lidé se přitom mohli při návštěvě sídla společnosti seznámit s její nakladatelskou produkcí i s Kafkovou knihovnou, přístupnou běžně jen na objednávku, kterou ze starých knih v minulých letech rekonstruoval a sestavil německý antikvář Herbert Blank. Mohli tak mimo jiné zjistit, co Kafka znal a četl.
Podle Podzimkové dnes jeví zájem o Kafku především cizinci, přitom židovský spisovatel strávil celý život v Praze a češtinu ovládal plynně. Ostatně není tajemstvím, že k jeho oblíbeným knihám patřila také Babička Boženy Němcové.
Společnost Franze Kafky sdružuje zhruba 600 členů, patří mezi ně i nositel Nobelovy ceny Günter Grass, izraelský autor českého původu Viktor Fischl, spisovatel Ivan Klíma, sochař Olbram Zoubek či místopředseda Senátu Petr Pithart.
