V pátek zemřel spisovatel Jan Beneš
V pátek večer zemřel ve věku 71 let spisovatel Jan Beneš, spáchal sebevraždu. ČTK to oznámil rodinný přítel Martin Štumpf. Beneš byl v 50. a 60. letech vězněn komunisty. Koncem 60. let emigroval do USA. Do Československa se vrátil po listopadu 1989. Za vrchol jeho díla je považován reportážní román Zelenou nahoru. Štumpf uvedl, že není jasné, proč se literát rozhodl předčasně ukončit svůj život. Rozloučení s Benešem se bude konat v Břevnovském klášteře, přesný termín bude sdělen později. O smrti spisovatele informovaly i Lidové noviny a Hospodářské noviny.
Jan Beneš se proslavil hlavně jako spisovatel, v posledních letech ale také budil pozornost i pro svůj nesmiřitelný postoj ke komunismu. Narodil se 26. března 1936 a jako syn důstojníka, kterého po únoru 1948 propustili z armády, se do konfliktu s představiteli moci dostal už jako devatenáctiletý. Tehdy krátce studoval na důstojnickém učilišti v Ružomberku. První vážné problémy měl ale až v roce 1958, když jej jako vojáka základní služby odsoudili na dva roky pro údajnou krádež výstroje. Absolvent střední umělecko-průmyslové školy pak začátkem 60. let pracoval jako kulisák v loutkovém divadle, ve stejné době začínal i publikovat. Už v 60. letech vydal tři sbírky povídek, velká část vydání té poslední se už v roce 1969 do knihkupectví nedostala. Od roku 1964 Beneš přispíval i do Tigridova exilového Svědectví a právě to se mu stalo osudným. V srpnu 1966 byl zatčen a později odsouzen k pěti letům za vlastizradu. Z vězení se dostal v březnu 1968 na prezidentskou milost, kterou mu udělil těsně před abdikací Antonín Novotný.
V roce 1969 emigroval a dalších více než 20 let strávil v USA; deset let bojoval o to, aby za ním mohli odjet i syn a dcera. Pracoval nejprve jako dělník, v letech 1972 až 1974 působil na Harvardu, poté až do začátku 90. let učil češtinu, zeměpis a dějepis zaměstnance FBI, CIA i diplomaty. Krátce po listopadu se vrátil do Československa. Proslul jako kritik podle něj příliš smířlivého postoje ke komunismu, zastával se bratří Mašínů i Vladimíra Hučína.
Beneš publikoval i během emigrace, za vrchol jeho díla je považován reportážní román Zelenou nahoru, který líčí americkou realitu 60. a 70. let. V 90. letech vydal další sbírky povídek a čím dál častěji se věnoval literatuře faktu. V roce 1997 vystoupil z Obce spisovatelů na protest proti minulosti jednoho z jejích funkcionářů. V červenci před dvěma lety pak vzbudil Beneš pozornost, když během konfliktu s jiným řidičem vytáhl poplašnou pistoli. Soud jej nejprve odsoudil ke čtyřměsíční podmínce, krajský soud ale později verdikt zrušil.
