Vzorky měsíčního prachu patří Akademii věd, nejsou soukromým majetkem

Ústavní soud (ÚS) s konečnou platností potvrdil, že vzorky měsíčního prachu náleží Akademii věd ČR. Odmítl stížnost ženy, jejíž matka, československá výzkumnice, vzorky v 70. letech převzala v rámci mezinárodní vědecké spolupráce se Sovětským svazem, zjistila ČTK z usnesení v databázi soudu. Malé množství prachu poté zůstalo v držení rodiny. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu na vydání neoprávněně držené věci a pražské soudy jí vyhověly.

"Ačkoli vzorky měsíčního prachu nepochybně nepatří mezi věci, o které se vedou často soudní spory – i v celosvětovém měřítku se patrně jedná o zcela unikátní předmět soudního řízení – nedosahuje posuzovaný případ z hlediska práva přílišné složitosti vyžadující zvláštní námahu soudů," konstatoval ÚS v senátu se zpravodajem Martinem Smolkem.

Žena ve stížnosti tvrdila, že skutkové a právní závěry obecných soudů jsou v extrémním rozporu s provedenými důkazy. Dále uváděla, že její matka vzorky po celá desetiletí držela s přesvědčením, že jsou v jejím vlastnictví. Navrhla také odklad vykonatelnosti soudních rozhodnutí.

ÚS však stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou. Poukázal na ucelený argumentační řetězec obecných soudů, který vedl k rozhodnutí, že vzorky náleží akademii. Justice vycházela například z dobových listin. Lidé, kteří vzorky přebírali, v nich byli označeni jako pověřenci Československé akademie věd.