Změna volby prezidenta nemá umožnit Klausovi kandidovat potřetí

Autoři návrhu na přímou volbu prezidenta nepočítají s tím, že by se po změně pravidel mohl o funkci v roce 2013 potřetí ucházet současný prezident Václav Klaus. Zavedením přímé volby prezidenta není dotčen článek ústavy, který stanoví, že nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou. "Nepředpokládá se tedy, že zavedení nového způsobu volby povede ke zvolení kandidáta, který před zavedením přímé volby již vyčerpal svá dvě funkční období," uvádí důvodová zpráva k návrhu, zveřejněná ve vládní legislativní knihovně. Přímou volbu hlavy státu chce koalice ODS, TOP 09 a VV prosadit v příštím roce tak, aby zákon začal platit v návaznosti na lhůty Klausova mandátu. Nového prezidenta by tak měli voliči vybírat počátkem roku 2013. Návrh rozeslaný do připomínkového řízení obsahuje tři varianty volby, a to jednokolovou, nebo dvoukolovou, ze které postoupí buď dva nejúspěšnější kandidáti, nebo všichni, kteří získají nad 12,5 procenta hlasů. K debatě o změně pravidel volby hlavy státu chce vládní koalice pozvat i sociální demokraty, jejichž hlasy potřebuje pro prosazení návrhu v horní parlamentní komoře.

Kandidáty bude moct podle ústavní novely navrhovat každý občan nad 18 let v případě, že získá pod petici 50.000 voličů. Autoři návrhu vycházejí z toho, že je nutné, aby počet signatářů deklaroval dostatečně silnou podporu kandidáta a zamezil nadměrnému užívání tohoto práva. Ministr vnitra ale v návrhu volebního kodexu, který s přímou volbou počítá, upozorňuje, že jeho úřad bude mít s ověřováním 50.000 podpisů problémy. Navrhnout kandidáta bude moct také skupina dvaceti poslanců nebo deseti senátorů. Návrh z dílny ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) zároveň mění rozsah imunity prezidenta. Nově prezidenta nebude možné zadržet nebo stíhat pro trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt pouze po dobu výkonu funkce. Volby prezidenta by měl podle návrhu vyhlašovat předseda Senátu, který je podle dosavadní platné právní úpravy vyhlašoval pouze v případě rozpuštění Poslanecké sněmovny. Do rukou šéfa Senátu bude také prezident skládat slib. Pouze v případě, že by předseda Senátu nebyl zvolen, vyhlašoval by volby prezidenta předseda Poslanecké sněmovny. Ústavní novela se zabývá i pravomocemi v době, kdy funkce prezidenta není obsazena. Pravomoc vyhlašovat sněmovní volby by měla v takovém okamžiku připadnout předsedovi Senátu a naopak pravomoc vyhlašovat volby do Senátu předsedovi sněmovny.