Zprávy

V bývalém městečku Zahrádka u přehrady Švihov požehnal dnes děkan farnosti v Ledči nad Sázavou restaurovanou sochu Panny Marie Bolestné. Opravu, zřejmě první velkou po 300 letech, zajistil v ateliéru manželů Prokýškových spolek Přátelé Zahrádky. Restaurátorské práce začaly na konci června a stály 540.000 korun. Necelou polovinu nákladů pokryl příspěvek od obce Horní Paseka, pod níž Zahrádka patří, řekl dnes za spolek Jan Čihák. Odhalení sochy bylo součást Dušičkové slavnosti. Modlitbu za zesnulé při ní pronesl děkan Jan Bárta, který soše i požehnal.

Barokní socha v mírně nadživotní velikosti otočená zády k přehradě stála na čtyřmetrovém podstavci v centru městysu Zahrádka od roku 1738. Členitý podstavec je žulový a z místní žuly je i socha, které restaurátoři alespoň v náznaku vrátili původní barevnost - červené šaty a modrý plášť. Naopak jasné zářící je Mariina svatozář a také meč - symbol Panny Marie Bolestné. Ze svatozáře a meče se dochovaly fragmenty, ze kterých bylo možné odvodit původní tvary. Nově jsou pro větší odolnost pokryté plátkovým zlatem.

Na svém původním místě zůstala socha i po vysídlení a zboření obce v 70. letech minulého století. Větší část Zahrádky musela ustoupit budované přehradě nikoli kvůli zatopení, ale z důvodu vytvoření zalesněného pásu chránícího vodu před znečištěním.

Hřebčín v Kladrubech nad Labem na Pardubicku dnes zakončil jezdeckou sezonu. Desítky koní a jezdců se dnes vydaly na Hubertovu jízdu. Akce odkazuje na lovecké hony a parforsní hony, neboli štvanice. Nese název patrona lovu Huberta. ČTK to řekl ředitel hřebčína Jiří Machek.

Jízda jako každý rok začala v poledne na nádvoří hřebčína. Někteří jeli na koni, další byli v kočárech a jednom výletním voze. Dohromady to bylo kolem čtyřiceti koní a sedm desítek lidí. Závěr se odehrával také za účasti publika na závodišti, kde se konal lov na liščí ocas, zvaný halali. Hřebčín v Kladrubech je turistickou atrakcí, kterou v roce 2022 navštívilo 48.000 lidí. Obdobné množství to bylo i loni. Letos očekává více návštěvníků.

Hřebčín v Kladrubech chová starokladrubské bělouše, ve Slatiňanech má vraníky. Kladrubští barokní koně byli vyšlechtění pro ceremoniální účely, jsou jediným původním plemenem v ČR. Od roku 2019 je krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech zapsaná na seznamu UNESCO.

Více než tisíc kulturních akcí - výstav, filmových projekcí, divadelních představení či literárních čtení - chystá saské město Chemnitz (Saská Kamenice) na příští rok, kdy ponese titul Evropské hlavní město kultury. Díky podpoře Česko-německého fondu budoucnosti (ČNFB) budou na programu i čtyři desítky česko-německých projektů.

Česko-německý fond budoucnosti už v květnu oznámil, že na spolupráci vyčlení 250.000 eur (6,2 milionu Kč). "Celkově podpoříme skoro 40 projektů z nejrůznějších oblastí," řekl ČTK přímo v Chemnitzi Martin Hudec z ČNFB. Na páteční programové přehlídce se představil například projekt inkluzivního divadla, na kterém se podílí pedagožky z brněnské Janáčkovy akademie múzických umění a chemnitzský divadelní spolek Taupunkt.

Titul Evropské hlavní město kultury udílí Evropská komise od roku 1985. V Česku jím zatím byly v roce 2000 Praha, v roce 2015 Plzeň a pro rok 2028 získaly titul České Budějovice. V Chemnitzí bude oficiálně rok kulturních akcí spojených s prestižním titulem zahájen 18. ledna.

Organizace na pomoc lidem v tísni usilují o změny srážek ze mzdy a počítání dávek u dlužníků. Podle nich nynější nastavení udržuje zadlužené v šedé ekonomice a nemotivuje k oddlužování. Navrhují upravit nezabavitelné minimum, srážky odlišit podle dlužníkovy situace a příjem kvůli podpoře od státu posuzovat až po stržení. Na dotaz ČTK to řekli zástupci Iniciativy za rovnost, spravedlnost a lidská práva. Ta zastřešuje 33 společností či nadací, mezi něž patří třeba Charita ČR, Naděje, Diakonie ČCE či Člověk v tísni. Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že se možnými změnami zabývá expertní skupina.

Podle mapy zadlužení mělo letos ve třetím čtvrtletí 625.600 lidí asi 3,55 milionu exekucí. Vymáhaná suma na dlužníka činila v průměru 896.918 korun. "Snažíme se prosadit, aby se pro lidi v oddlužení příjem posuzoval až po insolvenční srážce. Člověk bere třeba 30.000 korun čistého, ale to jsou peníze na papíře. Má exekuční srážky či srážky v oddlužení, po nich mu zbude o tisíce korun méně. Pořád se tváříme, že má 30.000. Na dávku nárok nemá. Lidé nevstupují do oddlužení, protože vědí, že by nezaplatili potřeby," řekla Pavla Aschermannová z organizace Rubikon. Podle ní změna posuzování příjmu může být silnou motivací k oddlužování.

Debatuje se třeba o úpravě nezabavitelného minima. Částka by se mohla odvíjet od výše výdělku. Organizace doporučují i odlišení podle velikosti bydliště a bydlení v nájmu či ve vlastním. "Částka je teď stejná pro všechny. Pro někoho může být vcelku velkorysá. Pro samotného člověka ve větším městě v nájmu ale nestačí. Lidé z měst se stěhují do regionů. Tam se pak zvyšuje nezaměstnanost, je tam větší závislost na dávkách," popsala Aschermannová.