Zprávy

Odbory Českého rozhlasu (ČRo) a iniciativa Veřejnoprávně.cz dnes vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost pracovníků rozhlasu kvůli chystanému vládnímu zákonu o médiích veřejné služby. Na briefingu před budovou ČRo v Praze to oznámili předseda stávkového výboru odborů Českého rozhlasu Jan Křemen a mluvčí iniciativy v ČRo Jan Herget. Časově neomezenou pohotovost vyhlásila i jednotlivá regionální studia Českého rozhlasu. Stávkovou pohotovost vyhlásily i nezávislé odbory České televize.

Vedení ČRo bere podle mluvčí Lidije Erlebachové stávkovou pohotovost na vědomí. Připravovaný zákon mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Podle odborů je však návrh neúplný a navrhovaná výše financovaní je zcela nepřijatelná. "Výše financí omezí činnosti ČRo a také jeho nezávislost. Důsledkem poté bude propouštění zaměstnanců a toto pocítí v konečném důsledku i samotní posluchači," uvedl Křemen.

Upozornil rovněž, že v navrhovaném zákoně je jen obecně zmíněno celoplošné vysílání, kdy není jasné, zda budou zachované všechny současné celoplošné stanice. Dále nepamatuje na regionální síť rozhlasových studií a podle vyjádření ministra Klempíře v médiích také s budoucností těchto stanic nikdo nepočítá, protože jsou podle ministra zbytečná, dodal Křemen. Regionální vysílání přitom pravidelně poslouchá 1,5 milionu lidí. O práci by přišlo v regionech přes 300 zaměstnanců rozhlasu.

Opoziční strany stávkovou pohotovost v ČT a ČRo chápou. Podle Pirátů jde o varování, že tlak vlády na veřejnoprávní média dosáhl nepřijatelné úrovně. Strana v tiskové zprávě uvedla, že zaměstnance obou médií podporuje. Šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob označil rozhodnutí za logický krok vzhledem k tomu, co se děje kolem financování a budoucnosti médií veřejné služby. Piráti se dnes připojili i ke studentskému protestu na podporu veřejnoprávních médií.

Pozastavení asociační dohody s Izraelem je nyní neprosaditelné, uvedl dnes v Lucemburku po skončení jednání ministrů zahraničí zemí Evropské unie šéf české diplomacie Petr Macinka. Podobný názor jako Česká republika má podle něj řada dalších zemí. Pokud jde o sankce vůči násilným židovským osadníkům, návrh by neměl být jednostranný, dodal Macinka. Podle něj by se mělo hovořit rovněž o sankcích vůči zástupcům palestinského teroristického hnutí Hamás. Návrh sankcí se nyní bude řešit na pracovní úrovni, uvedl Macinka.

S návrhem na projednání pozastavení asociační dohody s Izraelem přišly Španělsko, Slovinsko a Irsko. Podle španělského ministra zahraničí Josého Manuela Albarese musí EU říct Izraeli, že je třeba, aby změnil své chování. Ministr před novináři zmínil zejména násilnosti židovských osadníků na okupovaném Západním břehu Jordánu, ale i nový izraelský zákon o trestu smrti či izraelské údery v Libanonu.

Evropská komise již loni v září navrhla pozastavení určitých obchodních ustanovení v asociační dohodě s Izraelem, konkrétně zavedení cel na některé zboží. Je to ale ještě potřeba schválit právě Radou EU, tedy členskými státy, a sice kvalifikovanou většinou. A taková podpora zatím podle informací ČTK v Radě EU není.

Úpravu trestného činu neplacení výživného asi čeká rozšíření. Novelu koaličních poslanců podpořila v dnešním úvodním kole Sněmovna. U zanedbání povinné výživy jsou po širších změnách trestního práva trestné od ledna jen případy, kdy neplacení alimentů vystaví vyživovaného člověka nebezpečí nouze. Opozice zamezila schválení nynější novely zrychleně už v prvním čtení, ODS ale neprosadila její zamítnutí. Předlohu posoudí ústavně-právní výbor.

Uvolnění pravidel pokládají předkladatelé za nevhodnou kvůli možným dopadům na nezletilé děti. Trestnost neplacení alimentů by ale podle jejich návrhu neměla být tak široká, jak platila do konce loňska.

Rychlé schválení předlohy vetovala za opoziční kluby někdejší ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS), podle níž je neplacení výživného problém, k ochraně dětí je ale třeba hledat nástroje, které pomohou. Z vězení nikdo hradit alimenty nebude, poznamenala.

Nový svěží vítr si od páteční volby nového vedení KDU-ČSL v Ostravě slibuje končící předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Jediný kandidát na nejvyšší stranickou funkci nyní opozičního subjektu - jednačtyřicetiletý jihomoravský hejtman Jan Grolich získal v cyklu krajských konferencí podporu drtivé většiny regionů. Lepší viditelnost programu a srozumitelná komunikace patří k tomu, co si s ním straníci nejvíc spojují. Slibuje také generační obměnu, má schopnost oslovit mladé, aby s ním spolupracovali, řekl ČTK politolog Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity Aleš Michal.

Výborný vedl lidovce do loňských sněmovních voleb spolu s ODS a TOP 09 v rámci koalice Spolu, po prohře je posledním z předsedů stran trojkoalice, který v čele svého uskupení zůstal. Ve Sněmovně v úterý novinářům řekl, že lidovci nyní přicházejí s jasnou změnou.