• 8.9.2004

    Sněmovní rozpočtový výbor ve středu odložil projednávání vládního návrhu zákona o registračních pokladnách. Věnovat by se mu měl ve chvíli, kdy ministerstvo financí připraví pozměňovací návrh k této předloze, který bude obsahovat zavedení pokladen s takzvanou fiskální pamětí. Předseda sněmovního rozpočtového výboru a KDU-ČSL Miroslav Kalousek nicméně věří, že zákon bude do konce roku přijat. "Očekávám, že se naplní programové prohlášení, které mluví o registračních pokladnách s fiskální pamětí. Tady leží na stole návrh zákona o registračních pokladnách, kde se fiskální paměť nevyžaduje," řekl ve středu novinářům Kalousek. Ministerstvo financí nyní podle něj usilovně pracuje na patřičném pozměňovacím návrhu. "Až ho bude mít hotový, tak ho budeme projednávat. Požádáme sněmovnu, aby to (zákon o registračních pokladnách) vyřadila z programu schůze a zařadila až na příští schůzi. Já si myslím, že do konce roku ten zákon bude schválen," podotkl Kalousek. Resort financí tvrdí, že již má pozměňovací návrh v podstatě hotový. "Dolaďujeme pouze detaily a návrh předložíme na příštím zasedání výboru," řekl ČTK mluvčí ministerstva financí Marek Zeman. Výbor by tak mohl o registračních pokladnách jednat na přelomu září a října.

  • 8.9.2004

    Vláda se dohodla na vytvoření expertní komise, která bude mít na starosti přípravu jednotlivých variant důchodové reformy. Do jejího čela kabinet jmenoval Vladimíra Bezděka z České národní banky. Varianty připraví do konce roku a poté je předloží na projednání koalici a vládě, řekl ve středu na tiskové konferenci po jednání vlády vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Komise bude působit při úřadu vlády. Jejími členy budou podle ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD) zástupci jednotlivých politických stran včetně opozice a zástupci ministerstva financí a ministerstva práce a sociálních věcí. Ministr práce Zdeněk Škromach (ČSSD) by měl do konce roku předložit kabinetu informaci, jak práce ve skupině pokračují. Poté, co návrhy posoudí šéfové koaličních stran, bude vláda hledat cesty, jak v Poslanecké sněmovně přijmout koncepci penzijní reformy s co největší podporou poslanců. "To vše by se mělo pravděpodobně stát během příštího roku," řekl Sobotka.

  • 8.9.2004

    Poslanci asi odloží na neurčito rozhodování o tom, zda by prezidenta republiky měli volit přímo občané. Sněmovní ústavně-právní výbor ve středu totiž doporučil dolní komoře přijmout novelu Ústavy, která má omezit imunitu poslanců a senátorů a zavést další změny, ale přímou volbu hlavy státu nemá obsahovat. Poslední slovo sice bude mít sněmovna jako celek, ale nečeká se, že by návrh výboru změnila. Navíc sněmovní komise pro reformu základního zákona státu již v úterý zamítla novelu Ústavy, již před téměř dvěma lety navrhla skupina zákonodárců v čele s tehdejší poslankyní US-DEU Hanou Marvanovou. Jediným bodem novely bylo právě zavedení přímé volby hlavy státu. I tento krok sněmovní komise musí posvětit dolní komora, ale ani v tomto případě se nečeká, že půjde proti komisi. Její členové sice budou myšlenku přímé volby dále posuzovat, ale není jasné dokdy.

  • 8.9.2004

    Vláda ve středu s konečnou platností schválila výdaje na první etapu rekonstrukce Fakultní nemocnice Motol, jejíž zchátralé objekty hrozí nečekanými haváriemi. Ze státního rozpočtu vynaloží 1,069 miliardy korun a 250 milionů uvolní ze všeobecné pokladní správy. Nemocnice poskytne 201 milionů investičních prostředků. Na tiskové konferenci po zasedání kabinetu to řekla ministryně zdravotnictví Milada Emmerová (ČSSD). Nyní už podle ní nic nebrání tomu, aby se rozběhlo výběrové řízení. Odhadla, že by na rekonstrukci mohl ještě letos kabinet uvolnit asi 250 milionů korun. Zbylé peníze budou použity v následujících třech letech, dodala. První etapa představuje rekonstrukci dětské části nemocnice, takzvaného malého Motola, to znamená podle Emmerové "vybudování nového energocentra a odstranění havarijního stavu". Rekonstrukcí projde například obvodový plášť budov, budou vyměněna okna a nevyhovující rozvodné sítě za modernější a úspornější, uvedla.

  • 8.9.2004

    Ministerstvo financí ve středu omezilo svou šestimiliardovou emisi desetiletých státních dluhopisů. Ministerstvo prodalo cenné papíry pouze za 4,08 miliardy korun, ačkoli investoři podali nabídky v celkové hodnotě 19,15 miliardy korun. To vedlo k poklesu výnosů u dluhopisů na sekundárním trhu. "Je to překvapení, pravdou však je, že po emisi eurobondů nepotřebují hotovost," prohlásil obchodník Ota Otepka ze společnosti Citibank. Česká republika v červnu vydala dluhopisy za 1,5 miliardy eur (47,6 miliardy Kč), připomíná agentura Reuters. Přední mezinárodní ratingová agentura Standard and Poor's v pátek snížila hodnocení dlouhodobých korunových závazků České republiky o jeden stupeň na hodnotu A z dosavadního A+. Za důvod označila zhoršující se stav veřejných financí a špatné vyhlídky na to, že by nynější vláda udělala v rozpočtové oblasti nápravu.

  • 8.9.2004

    Na projekty rozvojové spolupráce při vzdělávání Iráčanů vyčlenila Česká republika letos 12 milionů korun, řekl ve středu ministr zahraničí Cyril Svoboda. Především česká pomoc Iráku byla tématem jeho středečního rozhovoru s iráckým ministrem kultury Mufídem Džazajrím. Letos se sešli už podruhé. Džazajrí zdůraznil, že Irák potřebuje pomoc materiální, protože v mnoha oblastech začíná téměř od nuly, ale potřebná je i pomoc při rekonstrukci "lidských duší". "Jestliže chceme budovat demokratický systém v naší zemi, tak to můžeme jedině se zdravými, kulturními lidmi, kteří mají vědomosti na úrovni," vysvětlil. Od ledna prošlo pět iráckých diplomatů čtyřtýdenním kurzem na diplomatické akademii ministerstva zahraničí. Iráčané mohou snadněji studovat například na univerzitě v Hradci Králové. Loni v říjnu se začali školit právníci, na přelomu srpna a září začíná dvoutýdenní kurz pro padesátku iráckých soudců. Česko také pomáhá se školením lékařů, pracovníků civilních letištních správ a podobně. Čeští vojenští policisté budou do konce roku školit iráckou policii nedaleko jihoirácké Basry, o jejich případném dalším nasazení se podle Svobody ještě bude jednat. Ministr také zdůraznil velké obchodní projekty, mezi nejvýznačnější patří například obnova rafinerie u Basry. "Česká republika je ze zemí v Evropě, které byly na straně koalice v úspěšnosti na prvním místě. Podařilo se nám podepsat kontrakty za řadu milionů dolarů," poznamenal Svoboda. Kromě rafinerie připomněl dodávku neprůstřelných vest nebo nákladních aut z Tatry Kopřivnice.

  • 8.9.2004

    Stabilizaci situace v Iráku by prospěla větší informovanost o krocích prozatímní vlády a Iráckého národního kongresu. Média celý konflikt v Iráku prezentují spíše jako černou kroniku, řekl ve středu ČTK předseda senátního zahraničního výboru Josef Jařab. Uvedl to po setkání s ministrem kultury v irácké prozatímní vládě Mufídem Džazajrím. "Oni (vláda a kongres) tu pozornost potřebují, aby byli silnější v očích vlastních lidí, kteří by tím získávali více sebedůvěry," podotkl Jařab. Podle něj by mělo být více sledováno například předávání moci nad Irákem nebo příprava voleb v Iráku, které se mají uskutečnit na jaře příštího roku. "Je to boj dvou kultur: kultura, která chce řešit problémy politicky, a kultura, která chce řešit všechno násilím," prohlásil Jařab.

  • 8.9.2004

    Prezident Václav Klaus se ve středu spolu se svým kazašským protějškem Nursultanem Nazarbajevem zúčastnil oslav 70. výročí založení národní univerzity Al-Farabiho v kazašském městě Almaty. Při této příležitosti převzal Klaus čestný doktorát. Uvedl, že podobných ocenění se mu už v životě dostalo mnoho, nikdy však v Asii. Na oba prezidenty čekal v areálu školy nekonečně dlouhý špalír skandujících studentů s mávátky. Poté hlavy států položily základní kámen univerzitní knihovny. Klaus a Nazarbajev zhlédli části několika vystoupení tanečníků v pestrobarevných kostýmech. Téměř každý detail oslav neodbytně připomínal sovětskou minulost Kazachstánu. Klaus, který ve středu zahájil oficiální návštěvu Střední Asie, oceňuje na Kazachstánu to, že je navzdory problematičnosti regionu stabilní zemí. Návštěva by podle něj měla být impulzem k prohloubení vzájemných vztahů v mnoha oblastech. "Dělí nás sice tisíce kilometrů, ale přesto je nám Kazachstán v mnoha věcech velmi blízký," uvedl. Kazaši připravili českému prezidentovi velkolepé přijetí. Dlouhou cestu z letiště do hotelu lemovalo množství vlajek zdravících českou delegaci, kolem silnice stáli vojáci a policisté v pozoru. Obrovský aplaus během předávání doktorátu a po Klausově následném projevu byl jen pokračováním vzdání holdu hlavě českého státu. Podobně vřele a ve velkém stylu byl český prezident přijat na jaře v Číně. Klausův předchůdce Václav Havel Kazachstán v roli hlavy státu nikdy nenavštívil. Cesty evropských prezidentů do této oblasti jsou spíše ojedinělé.

  • 8.9.2004

    Jednání o splacení kazašského dluhu vůči České republice ve výši několika miliard korun se po třech letech vrátilo na úplný začátek. Vyplynulo to ze středečního jednání prezidenta Václava Klause s jeho protějškem Nursultanem Nazarbajevem ve městě Almaty. Nazarbajev řekl, že dluh vznikl mezi bývalým Sovětským svazem a bývalým Československem, mezi Kazachstánem a ČR proto neexistuje. Oba státníci se nicméně dohodli, že je třeba hledat řešení této situace. "Shodli jsme se na tom, že problém rozdělíme na dvě části," řekl Nazarbajev novinářům. Zatímco se bude řešit právní aspekt, měli by podle něj o dluhu jednat ministři financí obou zemí a také zástupci ekonomických subjektů. Měli by se pokusit najít kompromisní řešení, soudí. Prezident Klaus, který ve středu v Kazachstánu zahájil týdenní návštěvu Střední Asie, uvedl, že již ve středu a ve čtvrtek budou obě strany o dluhu mluvit. Je podle něj těžké řešit otázku, která vznikla ze smluvních závazků mezi jinými, již neexistujícími státy.

  • 8.9.2004

    Bývalý prezident Václav Havel nebude jediným kandidátem českých europoslanců na Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. Levicoví europoslanci za Česko chtějí nominovat spisovatele Arnošta Lustiga, další chtějí nominovat běloruské studenty za jejich odpor proti autoritářskému režimu Alexandra Lukašenka. I proto Jana Bobošíková (za hnutí Nezávislí) získala pro Havlovu nominaci podpisy jen dalších pěti z 24 českých členů Evropského parlamentu. Jan Zahradil z ODS se ve středu podpisem připojil k návrhu britských europoslanců, aby Sacharovovu cenu dostal umírněný islámský politik Ibrahim Husajn Zaki. Bývalý maledivský ministr a diplomat je vězněn současným autoritářským režimem v tomto ostrovním státě a je na seznamu organizace Amnesty International, informoval ČTK mluvčí ODS Petr Husák.

Pages