Zprávy

Lídři vládních stran se dohodli, že ve sněmovně podpoří návrh zákona zavádějící přímou volbu prezidenta republiky. Po jednání takzvané koaliční devítky to novinářům řekl předseda poslaneckého klubu ČSSD Petr Ibl. "Je tam shoda," uvedl. Dosavadní vývoj v dolní komoře ovšem ukazuje, že poslanci - včetně koaličních - nejsou v názoru na zavedení přímé volby hlavy státu dlouhodobě jednotní a dohodami koaličních předáků se v těchto věcech příliš neřídí. "Já jsem přesvědčen, že nepřímá volba prezidenta má svoji dlouholetou tradici. Byl tak volen prezident Masaryk i prezident Beneš a já se nerad zříkám tradice. Budeme ale ještě o tom jednat," řekl ČTK místopředseda ODS Petr Nečas. Vládní koalice by se podle něj měla raději zabývat skutečnými problémy této země, jako je klesají rating a rostoucí veřejný dluh. "Koalice hledá naprosto zástupná témata," řekl Nečas. Předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik ČTK řekl, že komunisté přímou volbu prezidenta neodmítají, ale musejí ji doprovázet další úpravy - mimo jiné v pravomocích hlavy státu, ale i parlamentu, vlády a dalších institucí. Prosazování přímé volby prezidenta komplikuje nejen nejednotnost vládních řad, ale i to, že k jejímu schválení je ve dvousetčlenné sněmovně třeba nejméně 120 hlasů. Koalice jich má jen 101, a proto potřebuje pomoc opozice.

Barrandovské terasy, které tvoří funkcionalistickou dominantu Prahy 5, čeká příští rok rozsáhlá rekonstrukce a dostavba za více než 500 milionů korun. Oznámila to společnost Barrandovské terasy, jež objekt vlastní a hodlá památku zpřístupnit pro veřejnost na konci roku 2006. Dostavba a rekonstrukce areálu zahrne především generální opravu původní restaurace a vyhlídkové věže, která bude v maximální míře přístupná veřejnosti, informoval zmocněnec společnosti Jaromír Hrdlička. Sály na ploše 500 čtverečních metrů by měly podle něj navozovat atmosféru 30. let minulého století, kdy byl objekt vyhledávanou turistickou atrakcí. V plánu je dostavba dvou hotelových budov s kapacitou 170 lůžek. Barrandovské terasy nechal postavit na skalním masivu nad Vltavou otec bývalého prezidenta Václava Havla, podle projektu architekta Maxe Urbana. Stavbě dominuje štíhlá věž restauračního pavilonu. Ve skále vznikly terasy s restauracemi a barem Trilobit. Pod terasami byl vybudován bazén se skokanským můstkem. Terasy se hned po svém otevření na podzim v roce 1929 těšily velkému zájmu návštěvníků. Staly se vyhledávaným místem večírků pražské smetánky. V 50. letech minulého století byly znárodněny. Začalo tak období jejich pozvolného úpadku. Areál byl v roce 1988 prohlášen nemovitou kulturní památkou a v roce 1993 vyhlásilo pražské zastupitelstvo lokalitu za památkovou zónu. Barrandovské terasy jsou od 31. července 1997 uzavřeny. Památkově chráněný objekt získal v restituci v roce 1992 exprezident Havel spolu se svým bratrem Ivanem. Ivan Havel svůj podíl daroval své ženě Dagmar, a ta jej pak prodala své švagrové Dagmar Havlové. Bývalá první dáma chtěla terasy zrekonstruovat. Na opravy ale nesehnala investora a nemovitost prodala.

Americký prezident George Bush telefonicky poblahopřál Stanislavu Grossovi ke jmenování do premiérské funkce. Úřad vlády oznámil, že šéf Bílého domu hovořil s předsedou české vlády především o prohlubování česko-amerických vztahů i bezpečnostní situaci ve světě. Gross minulý týden prohlásil, že i po změně vlády zůstávají prioritami české diplomacie Evropská unie, vztahy se Spojenými státy a se sousedy, boj proti terorismu, prosazování lidských práv a mezinárodního práva i ekonomické zájmy republiky v cizině.

Předpokládaný příliv tří až čtyř miliard dolarů (kolem 90 miliard korun) přímých zahraničních investic je v letošním roce reálný. Na základě výsledků platební bilance za první pololetí to uvedl ředitel odboru informačních služeb agentury CzechInvest Jaroslav Tláskal. Dobrou zprávou je podle něj pokračující zájem investorů o zpracovatelský průmysl, který je tahounem českého exportu. Nejvíc zahraničních investic přišlo ze zemí Evropské unie; z mimoevropských zemí států měly významnější zastoupení USA a Japonsko. Investice směřovaly hlavně do zpracovatelského průmyslu, nemovitostí a obchodu. Příliv přímých zahraničních investic v posledních šesti letech výrazně nabral tempo a posílil exportní odvětví. Jedním z důsledků přílivu kapitálu je tedy pokles schodku obchodní bilance. Naopak odvrácenou stranou mince přímých zahraničních investic je repatriace zisku, kdy výplaty dividend zahraničním vlastníkům tuzemských firem zatěžují českou platební bilanci. Přesto byl ale příliv kapitálu vyšší než ve stejném období loňského roku, a vnější nerovnováha české ekonomiky tak klesla.