Zprávy

Žádné nové jméno pro olympijské hry nepřineslo sobotní třetí kolo extraligy atletů, které rozhodlo o postupujících do zářijového mistrovství republiky družstev a o týmech, které se o účast v dalším ročníku nejvyšší atletické soutěže budou prát v baráži. V sobotu vyhrály sestavy mužů Dukly Praha a žen z Junioru Brno. Definitivně si start v Aténách zajistila trojskokanka Šárka Kašpárková. Hned v první sérii trefila limit A 14,20 metru a pojede se rozloučit s kariérou na místo, kde v roce 1997 získala titul mistryně světa. Dosud měla pouze mírnější z kritérií, které umožňuje účast pouze jednomu atletovi v disciplíně. "Samozřejmě, že se mi ulevilo, cítila jsem velký tlak," řekla třiatřicetiletá Kašpárková. V soutěži už pak nepokračovala.

České republice hrozí pozastavení přílivu peněz i z dalších fondů Evropské unie. V září by měly být známy výsledky auditu, který si kvůli čerpání peněz z EU nechalo vypracovat ministerstvo financí. Podle dobře informovaných zdrojů, které ČTK oslovila, jsou dosavadní výsledky špatné a pokud by tak dopadl celý audit, Brusel by na to reagoval pozastavením zálohových plateb a dalších peněz. Ministerstvo financí to však popírá. Evropská komise již 4. srpna pozastavila čerpání asi dvou miliard korun z předvstupního fondu Phare. Podle mluvčí zastoupení Evropské komise v ČR Kathariny Schnurbeinové v tomto případě nedodala Česká republika všechny potřebné informace. "Téměř není možné, aby audit dopadl pozitivně. To by tam musely být silné politické tlaky," řekl ČTK jeden ze zdrojů, který si nepřál být jmenován. Podle něj to již nyní vypadá, že ČR bude na konci roku čistým plátcem do společného rozpočtu unie. To by znamenalo, že do rozpočtu EU více peněz odvede, než z něj získá. Ministerstvo financí však tvrdí, že audit nebude mít přímý vliv na čerpání. "Audit je národní iniciativa, komise jej po nás nechtěla," řekl ČTK mluvčí resortu Marek Zeman. Všechny úřady podle něj ke konci července odeslaly potřebné podklady a auditor, kterým je společnost PricewaterhouseCoopers, zveřejní závěrečnou zprávu koncem září.

Prvních 300 profesionálních vojáků Armády České republiky složilo v pátek na náměstí v Přerově slavnostní přísahu. Mezi nimi přísahalo také 85 žen. Jde o vojáky z výcvikového střediska v Přerově a Opavě. "Jsou to muži, kteří nevykonali základní vojenskou službu, a společně se ženami tak musí projít tříměsíční náhradní vojenskou službou. Po jejím skončení budou v odborném výcviku proškoleni na konkrétní funkce, které budou u útvarů Armády České republiky zastávat," řekl ČTK mluvčí vrtulníkové základny v Bochoři u Přerova Milan Kouřil.

Vojáci mají za sebou zhruba pět týdnů náhradní vojenské služby. Museli projít rekrutačními středisky a středisky pro výběr profesionálních vojáků, kde absolvovali náročné testy a prokazovali psychickou odolnost i fyzickou zdatnost. Slavnostní přísahu vedle bývalých civilistů složili i absolventi vojenských středních škol. Slavnostní vojenské přísahy nových profesionálů se podle Kouřila uskuteční letos na celém území republiky pouze dvě. Po Přerově budou profesionálové přísahat i v Praze.

Deregulaci nájemného je podle nového ministra pro místní rozvoj Jiřího Paroubka možné uskutečnit během následujících pěti až sedmi let. V příštích dvou letech by se nájemné mělo zvyšovat jen mírně nad roční míru inflace. Ta se odhaduje zhruba na tři procenta. Ministr to v pátek řekl v rozhovoru na zpravodajském serveru iDnes. Majitelé domů uvádějí, že by v takovém případě nadále neměli peníze ani na opravy. Zvyšování nájmů pouze mírně nad výši inflace by podle hlavní ekonomky Next Finance Markéty Šichtařové znamenalo zachování současného stavu na trhu s bydlením. "Tím se akorát dosáhne toho, že se nepohorší majitelům, rozhodně se nezlepší jejich situace," podotkla analytička. Podle ní stát na majitele neoprávněně přesouvá vlastní zodpovědnost za ochranu sociálně slabších obyvatel. Zvyšování nájemného o inflaci je minimální úroveň, od které by růst nájmů měl začít, uvedla. "Pan ministr opět nerespektuje Ústavu a nálezy Ústavního soudu," řekl ČTK předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček. Podle ústavních nálezů nájemné nestačí ani na na údržbu nemovitosti. Nyní je regulované nájemné podle Šimečka zhruba na polovině částky, která je nutná na pokrytí nákladů.