Zprávy

ČSSD chce ke dni voleb do sněmovny ukončit opoziční smlouvu s ODS. Po sobotním jednání předsednictva strany to řekl šéf sociálních demokratů Vladimír Špidla. Opoziční smlouva podle něj byla nástrojem na jedno použití a o novém uspořádání musejí v polovině června rozhodnout voliči. O definitivním postoji strany rozhodne 6. dubna Ústřední výkonný výbor ČSSD, který má Špidlu a další členy užšího vedení pověřit jednáním s občanskými demokraty.

Pokud chce ČSSD jednat o vypovězení opoziční smlouvy, měli by premiér Miloš Zeman i vicepremiér a předseda sociální demokracie Vladimír Špidla odstoupit z vlády. V reakci na Špidlovo prohlášení to uvedl místopředseda ODS Miroslav Beneš. K jednání o ukončení smlouvy nevidí Beneš důvod. Pokud na tom ale budou sociální demokraté trvat, ODS podle něho jednání povede. Politici KDU-ČSL a Unie svobody-DEU považují úmysl ČSSD ukončit dohodu s ODS za předvolební gesto. Podle Hany Marvanové nechtějí sociální demokraté před voliči vypadat, že jsou spojeni s ODS. Skutečnost, že celé čtyři roky vládli spolu s ODS, tím ale nesmažou, prohlásila předsedkyně Unie svobody-DEU.

Zrušení Benešových dekretů by podle jihočeského vicehejtmana Jiřího Vlacha mohlo přivést Evropu do právního chaosu. Vlach, který je členem Česko-německého diskusního fóra a stojí v čele Unie pro dobré sousedství česky a německy hovořících zemí, tak reagoval na diskusi o dekretech v souvislosti s rozšiřováním Evropské unie. Posuzovat poválečnou legislativu pohledem dnešního pojetí lidských práv je podle něj takřka nemožné, neboť Benešovy dekrety patří do historického kontextu a atmosféry své doby. "Když se totiž podíváte do italské, holandské, anglické nebo slovinské legislativy z těsně poválečného období, tak v některých případech by se s nadsázkou dalo říci, že tolik kritizované Benešovy dekrety jsou ve srovnání s dekrety či zákony jiných zemí něžně napsanými eseji," uvedl Vlach.

Nejvyšší politikové 15 členských zemí Evropské unie se v Barceloně sešli se svými protějšky ze 13 kandidátských zemí, aby společně posoudili vyhlídky hospodářského a sociálního rozvoje EU v tomto desetiletí. Poprvé tak zástupci kandidátských zemí včetně Česka zasedli k jednomu evropskému stolu na pracovních jednáních; českou delegaci vede premiér Miloš Zeman. Při dřívějších summitech EU přijížděli politici kandidátských zemí s představiteli členských států patnáctky pouze poobědvat, společně se vyfotografovat a mezitím uskutečnit několik neformálních rozhovorů. Nynější přítomnost uchazečů přímo v nejvyšší "kuchyni" EU je krokem kupředu, dalším symbolickým gestem, stupínkem, z nichž se skládá přístupový proces. Smysl spočíval v samotném faktu, nikoli v obsahu a kvalitě debaty, nutně krátké a formální. "Poprvé v historii Evropské rady (summit EU) se kandidáti zapojili přímo do její práce," řekl hostitel - španělský ministr zahraničí Josep Piqué. "Mluvilo se o tom, co mají dělat, aby plně převzali lisabonskou strategii, její ekonomický, sociální i ekologický rozměr. Jsem naprosto spokojen." Jednání nebylo zaměřeno na vlastní proces rozšiřování EU, protože ten bude stěžejním tématem příštího summitu svolaného na červen do Sevilly. Zasedání bylo spíše určitou zkouškou, jak složitě se bude diskutovat v rozšířené unii s téměř dvojnásobným počtem členů. Kolem stolu se sesedlo 31 lidí - představitelé 28 států, z nichž Francii a Finsko zastupují prezident i premiér, a předseda Evropské komise Romano Prodi. Tak široké plénum je vodou na mlýn reformátorů, kteří požadují, aby naprostá většina věcí pro summity EU byla napříště předjednávána, aby se předem utvářela společná stanoviska skupin zemí a aby se při finálním rokování mluvilo už jenom o skutečných problémech a k věci, místo sondování postojů jednotlivých zemí. K samotnému smyslu summitu Piqué uvedl, že všechny delegace považují naplňování lisabonské strategie za nedostatečné; "jednoznačně a nadšeně" podporují oživení a prohloubení všech jejích aspektů. Přiznal ovšem, že se zatím nedospělo k podrobnostem, tedy například k harmonogramu a obsahu plné liberalizace trhu s energiemi. Přílet české delegace na summit byl poněkud komplikovanější. Premiér Zeman totiž před summitem navštívil ještě Londýn a se zbytkem delegace se měl setkat až v Barceloně. Zemanovo letadlo však nemohlo údajně kvůli technickým problémům z Londýna odstartovat a proto letoun se zbytkem delegace musel udělat okliku přes Británii, aby premiéra vzal do Barcelony. Na okraj summitu jsou hosty v Barceloně také prezidenti JSR a Černé Hory Vojislav Koštunica a Milo Djukanovič. Představitelé EU jim vyslovili uznání za dohodu o vytvoření dočasné volné federace Srbsko-Černá Hora, která je ve sjednocujících intencích unie. Oba jugoslávští politici se zúčastnili i společného oběda, na který všechny přítomné pozval král Juan Carlos I.

Předseda Evropského parlamentu Pat Cox přijede příští týden do Prahy, kde má jednat s ústavními činiteli. Na základě vývoje z posledních týdnů lze předpokládat, že mezi témata bude patřit vedle evropské problematiky i otázka poválečných Benešových dekretů. I když návštěva byla plánována spíš krátkodobě, není náhlá či něčím vyprovokovaná. Cox se má setkat s prezidentem Václavem Havlem, premiérem Milošem Zemanem i předsedy obou komor parlamentu Václavem Klausem a Petrem Pithartem, na jehož pozvání přijede. S Coxem se v Bruselu před dvěma týdny setkal ministr zahraničí Jan Kavan. Neshodli se tehdy v názoru na časový rozvrh reformy Evropské unie a procesu jejího rozšíření. Cox trvá na rychlé reformě okamžitě navazující na Konvent, který má zhruba rok jednat o budoucí podobě unie. Kavanovi jde o to, aby se o reformě rozhodovalo až po přistoupení České republiky k EU, tedy zřejmě až v roce 2004.