Zprávy

Za pouhou pracovní úvahu náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého označilo ministerstvo obrany informaci, že Češi nabídli Slovákům podíl na působení 6. polní nemocnice v Afghánistánu. Šedivý v pondělí novinářům řekl, že v Kábulu by se na práci nemocnice mohla podílet i skupina slovenských vojáků a že tento návrh padl při jednáních ve Velké Británii. Šedivý, který je na pracovním jednání v Litvě, prostřednictvím svého mluvčího Vladimíra Palána vzkázal, že jeho slova byla jen úvahou, nikoliv konkrétní nabídkou slovenské straně. "Ani ministerstvo obrany ani ministr obrany nevedl žádná oficiální jednání se slovenskou stranou," upozornil také ředitel odboru pro styk s veřejností ministerstva obrany Milan Řepka. I podle něj nejde o oficiální nabídku slovenské straně. Praha vysílá do Afghánistánu v rámci mírových sil ISAF na žádost Velké Británie svou 6. polní nemocnici, jednotku se zkušenostmi například z Balkánu a z Turecka. Do Kábulu už v neděli odjela první předsunutá skupina, zbytek z přibližně 200 vojáků má ve dvou etapách odcestovat během několika týdnů. Nemocnice má v oblasti působit půl roku a být v případě potřeby k dispozici i místnímu civilnímu obyvatelstvu.

O rozšiřování Evropské unie a zřejmě i Benešových dekretech bude koncem týdne v Praze jednat s českými představiteli předseda Evropského parlamentu Pat Cox. Zástupce Evropského parlamentu možná promluví také k senátorům. Vyplývá to z informací tiskového odboru Senátu. Evropský parlament se už v roce 1999 zabýval Benešovými dekrety, které umožnily po druhé světové válce konfiskaci majetku sudetských Němců a byly určitým předpokladem k jejich odsunu. Tehdy v rezoluci k hodnotící zprávě o České republice vyzval českou vládu, aby je zrušila. Nově si objednal jejich nezávislou expertízu. Podle některých politiků by Česká republika s dekrety nemohla vstoupit do EU. Z Rakouska i z Německa zaznívají hlasy, že dekrety vycházejí z principu kolektivní viny a že Česká republika je musí před vstupem do unie zrušit. Ke kritikům dekretů se nedávno přidal i maďarský premiér Viktor Orbán. Opačně ale vyznívají právní analýzy, které si nechalo vypracovat české ministerstvo zahraničí. Dekrety podle analýz nejsou a ani nemohou být v rozporu s právem Evropské unie. Experti v analýze argumentují tím, že převzetí evropského práva nemá žádné zpětné účinky a že dekrety již nelze v českém právním systému aplikovat. Právní statut dekretů chce přezkoumat i Evropská komise. Cox se má ve čtvrtek setkat jak s předsedou Senátu Petrem Pithartem, na jehož pozvání přijíždí, tak s prezidentem Václavem Havlem, předsedou Poslanecké sněmovny Václavem Klausem a premiérem Milošem Zemanem. V pátek má jednat s náměstkem ministra zahraničí Pavlem Teličkou a se členy parlamentních zahraničních a integračních výborů.

Ministerstvo průmyslu a obchodu bude v případě potřeby, vyplývající ze současného hutního sporu EU s USA, chránit ekonomické zájmy Česka. "Jestliže konzultace nepovedou v průběhu 60 dní k vyřešení sporu, může EU požádat o zřízení skupiny odborníků, která po podrobném prošetření vydá příslušné rozhodnutí," řeklo ministerstvo k ženevským konzultacím ve Světové obchodní organizaci. EU se snažila dohodnout na kompenzacích za zavedení cel na dovoz oceli do USA. Podle zúčastněných diplomatů ale nebylo dosaženo žádného pokroku, neboť Washington prý tuto žádost "zváží". "To ale v podstatě znamená odmítnutí. Teď jsme zcela jasně ve slepé uličce," podotkl jeden z diplomatů, který se jednání účastnil. Administrativa prezidenta George Bushe 5. března rozhodla o zavedení ochranářských cel na ocel dováženou do USA. Cla se týkají široké škály výrobků, pohybují se od osmi do 30 procent a do praxe budou zavedena 20. března na dobu tří let. Ministerstvo průmyslu a obchodu již dříve informovalo, že Česka se bariéry nebudou týkat, neboť ji USA vnímají jako rozvojovou zemi a nedosahuje stanoveného tříprocentního podílu na všech dovozech do USA.

I kdyby čeští zemědělci nedostali žádné přímé podpory z Evropské unie, jen díky klasickým tržním subvencím a výkupním cenám se po vstupu do EU jejich příjmy zvýší až o 60 procent, vypočítala Evropská komise ve zprávě, která byla v pondělí zveřejněna v Bruselu. Obsáhlý dokument je založen na srovnání, co by se stalo v zemědělství kandidátských zemí, kdyby nevstoupily do EU, kdyby vstoupily bez nároku na přímé podpory, s omezeným nárokem, s plným nárokem a s nárokem na subvence podle kvót, které si samy navrhly. Dospívá k závěru, že vstup do unie pro ně bude znamenat jednoznačné zlepšení, i když by přímé podpory nebyly k mání vůbec.