• 18.3.2002

    Poslankyně Evropského parlamentu za kontroverzní rakouské Svobodné (FPÖ) Daniela Raschhoferová v pondělí odsoudila "nejnovější tendence Evropské komise vůči tzv. Benešovým dekretům" a obvinila evropského komisaře pro rozšíření Güntera Verheugena, že "padl před českým premiérem Milošem Zemanem na kolena". Napsala to agentura APA. "Padnutím na kolena před předsedou české vlády Zemanem poskytl Verheugen další 'dobrou službu' evropskému společenství hodnot," řekla Raschhoferová. Reagovala tak podle rakouské agentury na skutečnost, že na okraj víkendového summitu EU v Barceloně komisař Verheugen premiéra Zemana ubezpečil, že Evropská komise nemá v žádném případě v úmyslu zařadit tzv. Benešovy dekrety jako součást vstupních jednání České republiky do EU.

  • 17.3.2002

    Prvních pět pracovníků 6. polní nemocnice odletělo v neděli krátce po poledni do Afghánistánu. Skupina ve složení chirurg, anesteziolog, dvě sestry a zdravotník bude působit v britské polní vojenské nemocnici. Britská strana poskytne českým zdravotníkům v Afghánistánu kompletní zabezpečení. Další čeští lékaři a zdravotníci a doprovodná ochranná jednotka je budou následovat nejpozději do šesti týdnů. Celkem bude v Afghánistánu pracovat maximálně 200 českých lékařů, zdravotníků a vojáků k jejich ochraně. Lékaři budou kromě vojáků mezinárodní mise pomáhat i tamnímu obyvatelstvu. Nemocnice pod velením Jidnřicha Sitty je personálně i materiálně vybavena na plánovanou půlroční misi v náročné oblasti. Náklady na vyslání nemocnice se odhadují do konce kalendářního roku na 612 až 780 miliónů korun. Sociálnědemokratická vláda chce tyto náklady krýt vydáním dluhopisů, s tím však nesouhlasí pravicová opozice v parlamentu.

  • 17.3.2002

    Vysoký představitel Evropské unie Javier Solana vyjádřil podle agentury APA v rozhovoru pro rakouský týdeník Profil "určité pochopení" pro požadavek, aby česká strana změnila svůj postoj k Benešovým dekretům. I noví členové unie se podle něj musí naučit pohlížet na otázky hranic a národnostních menšin v širších souvislostech. V souvislosti s rostoucí kontroverzí kolem dekretů poukázal na to, že Evropská unie i v jiných případech napomohla k překonání "staletých roztržek".

  • 17.3.2002

    Evropská komise uvítala přijetí zákona o státní službě, který přijala Poslanecká sněmovna v právě uplynulém týdnu. Evropská komise o přijetí služebního zákona Prahu několik let Prahu žádala. "Řadu let jsme přijetí zákona podněcovali, protože si myslíme, že pevný právní základ je dobrým výchozím bodem pro další reformy a zlepšování veřejné správy," řekl šéf jednacího týmu Evropské komise pro Českou republiku Rutger Wissels. Komise nyní podle něj čeká na text zákona, aby ho mohla prostudovat. Komentář se nepochybně objeví v podzimní hodnotící zprávě o pokroku České republiky při přípravě na členství. V tzv. přístupovém partnerství pro ČR byl tento zákon zapsán jako krátkodobá priorita ke splnění v roce 2000, posléze v roce 2001. Jeho neschválení v těchto termínech vyvolalo silnou kritiku.

  • 17.3.2002

    Ministr financí Jiří Rusnok v diskusním pořadu Sedmička v televizi Nova prohlásil, že současná výše daní ČR odpovídá úrovni daní v evropských státech. Měla by proto být zachována. Změnit by se ale měla jejich struktura. Podle Rusnoka by se měly hlavně snížit náklady na sociální a zdravotní pojištění. Sociální demokracie zřejmě opět navrhne danit příjmy vyšší než milion korun 40 procenty. Zvýšit by se měly také majetkové daně. Jeho oponent, lidovecký poslanec Miroslav Kalousek, v pořadu uvedl, že podíl daně na hrubém domácím produktu by se měl snížit z dosavadních 40 na zhruba 35 procent. Klesnout by měly zejména daně, které brzdí hospodářský růst, především daně z příjmů právnických osob. Podle lidovců je třeba postupně zvyšovat spotřební daně u alkoholu a cigaret.

  • 16.3.2002

    ČSSD chce ke dni voleb do sněmovny ukončit opoziční smlouvu s ODS. Po sobotním jednání předsednictva strany to řekl šéf sociálních demokratů Vladimír Špidla. Opoziční smlouva podle něj byla nástrojem na jedno použití a o novém uspořádání musejí v polovině června rozhodnout voliči. O definitivním postoji strany rozhodne 6. dubna Ústřední výkonný výbor ČSSD, který má Špidlu a další členy užšího vedení pověřit jednáním s občanskými demokraty.

    Pokud chce ČSSD jednat o vypovězení opoziční smlouvy, měli by premiér Miloš Zeman i vicepremiér a předseda sociální demokracie Vladimír Špidla odstoupit z vlády. V reakci na Špidlovo prohlášení to uvedl místopředseda ODS Miroslav Beneš. K jednání o ukončení smlouvy nevidí Beneš důvod. Pokud na tom ale budou sociální demokraté trvat, ODS podle něho jednání povede. Politici KDU-ČSL a Unie svobody-DEU považují úmysl ČSSD ukončit dohodu s ODS za předvolební gesto. Podle Hany Marvanové nechtějí sociální demokraté před voliči vypadat, že jsou spojeni s ODS. Skutečnost, že celé čtyři roky vládli spolu s ODS, tím ale nesmažou, prohlásila předsedkyně Unie svobody-DEU.

  • 16.3.2002

    Evropská unie by měla mít svou ústavu a budovat společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Na konferenci o budoucnosti Evropy to uvedl poslanec a předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Proces evropské integrace se podle něj nesmí rozmělnit na mezivládní úroveň. Podle senátora Daniela Kroupy by se sjednocování Evropy mělo uskutečnit na federálních principech, tedy na principech dělby moci. Rozdělení moci představuje nejdokonalejší záruku proti jejímu zneužití. Posílením role jednotlivých vlád národních států by se podle něj posílil byrokratický způsob řešení evropských záležitostí, "způsob koňských handlířů".

  • 16.3.2002

    Zrušení Benešových dekretů by podle jihočeského vicehejtmana Jiřího Vlacha mohlo přivést Evropu do právního chaosu. Vlach, který je členem Česko-německého diskusního fóra a stojí v čele Unie pro dobré sousedství česky a německy hovořících zemí, tak reagoval na diskusi o dekretech v souvislosti s rozšiřováním Evropské unie. Posuzovat poválečnou legislativu pohledem dnešního pojetí lidských práv je podle něj takřka nemožné, neboť Benešovy dekrety patří do historického kontextu a atmosféry své doby. "Když se totiž podíváte do italské, holandské, anglické nebo slovinské legislativy z těsně poválečného období, tak v některých případech by se s nadsázkou dalo říci, že tolik kritizované Benešovy dekrety jsou ve srovnání s dekrety či zákony jiných zemí něžně napsanými eseji," uvedl Vlach.

  • 16.3.2002

    Humanitární organizace ADRA oganizuje v Afghánistánu pomoc pro uprchlíky a zejména pro afgánské ženy. Ty šijí v uprchlických táborech u Kábulu matrace a deky, které pak humanitární pracovníci rozdávají místním rodinám. Ženy dostávají za svou práci i odměnu, která se čerpá z mezinárodních humanitárních grantů. Do konce letošního února ručně vyrobily více jak 12.000 dek a zhruba stejný počet matrací. "Snažíme se ženám vytvořit pracovní příležitosti a zároveň touto skutečností pomáhat uprchlíkům a běžencům přímo v zemi," řekl Radek Špinka z organizace ADRA, která v Afghánistánu působí. Humanitární organizace ADRA rozšířila své aktivity rozšířila i na uprchlické tábory v Pákistánu a Tádžikistánu.

  • 15.3.2002

    Nejvyšší politikové 15 členských zemí Evropské unie se v Barceloně sešli se svými protějšky ze 13 kandidátských zemí, aby společně posoudili vyhlídky hospodářského a sociálního rozvoje EU v tomto desetiletí. Poprvé tak zástupci kandidátských zemí včetně Česka zasedli k jednomu evropskému stolu na pracovních jednáních; českou delegaci vede premiér Miloš Zeman. Při dřívějších summitech EU přijížděli politici kandidátských zemí s představiteli členských států patnáctky pouze poobědvat, společně se vyfotografovat a mezitím uskutečnit několik neformálních rozhovorů. Nynější přítomnost uchazečů přímo v nejvyšší "kuchyni" EU je krokem kupředu, dalším symbolickým gestem, stupínkem, z nichž se skládá přístupový proces. Smysl spočíval v samotném faktu, nikoli v obsahu a kvalitě debaty, nutně krátké a formální. "Poprvé v historii Evropské rady (summit EU) se kandidáti zapojili přímo do její práce," řekl hostitel - španělský ministr zahraničí Josep Piqué. "Mluvilo se o tom, co mají dělat, aby plně převzali lisabonskou strategii, její ekonomický, sociální i ekologický rozměr. Jsem naprosto spokojen." Jednání nebylo zaměřeno na vlastní proces rozšiřování EU, protože ten bude stěžejním tématem příštího summitu svolaného na červen do Sevilly. Zasedání bylo spíše určitou zkouškou, jak složitě se bude diskutovat v rozšířené unii s téměř dvojnásobným počtem členů. Kolem stolu se sesedlo 31 lidí - představitelé 28 států, z nichž Francii a Finsko zastupují prezident i premiér, a předseda Evropské komise Romano Prodi. Tak široké plénum je vodou na mlýn reformátorů, kteří požadují, aby naprostá většina věcí pro summity EU byla napříště předjednávána, aby se předem utvářela společná stanoviska skupin zemí a aby se při finálním rokování mluvilo už jenom o skutečných problémech a k věci, místo sondování postojů jednotlivých zemí. K samotnému smyslu summitu Piqué uvedl, že všechny delegace považují naplňování lisabonské strategie za nedostatečné; "jednoznačně a nadšeně" podporují oživení a prohloubení všech jejích aspektů. Přiznal ovšem, že se zatím nedospělo k podrobnostem, tedy například k harmonogramu a obsahu plné liberalizace trhu s energiemi. Přílet české delegace na summit byl poněkud komplikovanější. Premiér Zeman totiž před summitem navštívil ještě Londýn a se zbytkem delegace se měl setkat až v Barceloně. Zemanovo letadlo však nemohlo údajně kvůli technickým problémům z Londýna odstartovat a proto letoun se zbytkem delegace musel udělat okliku přes Británii, aby premiéra vzal do Barcelony. Na okraj summitu jsou hosty v Barceloně také prezidenti JSR a Černé Hory Vojislav Koštunica a Milo Djukanovič. Představitelé EU jim vyslovili uznání za dohodu o vytvoření dočasné volné federace Srbsko-Černá Hora, která je ve sjednocujících intencích unie. Oba jugoslávští politici se zúčastnili i společného oběda, na který všechny přítomné pozval král Juan Carlos I.

    Autor: Ivo Prokop

Pages