Zprávy

Humanitární podpoře, které by se mohli v budoucnu dočkat někteří Romové pronásledovaní za druhé světové války namísto peněz, se většina romských aktivistů nebrání. Pouze malá část z nich tvrdí, že podobná pomoc by měla směřovat spíše zemím třetího světa. Nabídka, s níž přišla Mezinárodní organizace pro migraci, by se měla týkat především těch, kteří nemohou prokázat svůj nárok na finanční odškodnění. Na pomoc Romům, kteří přežili nacistickou perzekuci, věnovaly švýcarské banky a německá nadace Připomínka, zodpovědnost, budoucnost celkem 23,6 miliónu eur (737 miliónů korun). Mezinárodní organizace pro migraci, která je mezivládní institucí, bude pouze dohlížet na rozdělování peněz. "Každá pomoc pro nějakou menšinu je dobrá," míní předseda Romské občanské iniciativy Štefan Ličartovský. "To bych mohl říct, že nedůstojné je třeba pobírat podporu nebo pracovat," komentoval tvrzení šéfa Výboru pro odškodnění obětí romského holocaustu Čeňka Růžičky, který pokládá jakékoli jiné reparace než finanční za ponižující. Podle Rostislavy Křivánkové z české pobočky organizace pro migraci by se nová forma podpory měla týkat zejména těch, kteří nestihli uplatnit nárok na finanční odškodnění v řádném termínu, nebo svou perzekuci nemohou opřít o dostatek důkazů.

Až do roku 2010 nebudou mít Češi stejně kvalitní vodu jako jejich sousedi v EU. Znečištění vod kleslo podle ministerstva životního prostředí v roce 2000 přibližně na deset procent hodnot z počátku 90. let. Čističku odpadních vod mají všechna města nad 10.000 obyvatel. Stále však chybějí čističky v malých obcích. Protože je nelze postavit do data vstupu České republiky do unie, stát musel usmlouvat s Bruselem odklad naplnění tohoto standardu na rok 2010. V 90. letech uvolnil Státní fond životního prostředí na ochranu vod 13,9 miliardy korun. Výstavba čistíren odpadních vod v menších obcích, případně zvýšení výkonu současných čističek do roku 2010 byla předloni vyčíslena na 98 miliard korun. Do této sumy jsou zahrnuty i peníze, které zaplatí soukromníci a obce a které se podaří získat z evropských fondů.

Pokud Slováci chtějí, aby se jejich země stala členem Severoatlantické aliance, měli by jít k volbám a volit ty strany, které vstup podporují. Při kontrole přípravy listopadového summitu NATO to ve čtvrtek v Praze řekl generální tajemník NATO George Robertson. "Měli by jít k volbám, protože právo volit je právo mimořádně cenné," řekl George Robertson. Zdůraznil zároveň, že nehodlá nikterak zasahovat do předvolebních kampaní.

Vstup do aliance otevřeně podporují všechny strany současné slovenské vládní koalice. Nejsilnější opoziční strana Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) se rovněž vyslovuje pro začlenění země do NATO, komentátoři ale připomínají kritické výroky jejího vedení na adresu aliance během válečného konfliktu v Kosovu. Slovensko navíc nedostalo pozvánku do NATO právě za předchozí vlády šéfa HZDS Vladimíra Mečiara kvůli nedostatkům v demokracii. Se vstupem do NATO nesouhlasí obě nacionalistické strany, Slovenská národní strana (SNS) a odštěpenecká Pravá SNS.

Právě o dalším rozšíření NATO by měly členské země jednat na summitu, který se uskuteční 21. a 22. listopadu v Praze. Kontrola příprav vrcholné schůzky aliance byla také hlavním důvodem cesty Robertsona do Prahy. Podzimní summit NATO bude podle něj významný nejen proto, že se očekává přizvání dalších zemí, ale rovněž proto, že si aliance bude muset vytyčit své další směřování. Musí hlavně reflektovat teroristické útoky z loňského 11. září na New York a Washington, poznamenal Robertson.

Debata o poválečných Benešových dekretech by měla být podle předsedy Evropského parlamentu Pata Coxe odsunuta až na dobu po volbách. Pat Cox ve čtvrtek v Praze vyzval ke zmírnění emocí kolem dekretů, které vyvolává předvolební atmosféra ve střední Evropě. Jak prohlásil v projevu k senátorům, o těchto věcech se musí hovořit, ale až v klidné době. Apeloval na české politiky, aby "osvětlovali tyto citlivé otázky, ale nezažíhali pod nimi oheň".

K otázce, zda může vyloučit, že Benešovy dekrety by mohly zkomplikovat vstup ČR do EU, se Cox stavěl opatrně. Jak řekl, debata jako taková je teď politicky komplikovanější. Její hlavní cíl však zůstává stejný: uzavřít na letním summitu EU další vlnu rozšiřování EU. Podle předsedy Senátu Petra Pitharta, který s Patem Coxem jednal, nebudou dekrety součástí rozhovorů o českém vstupu do EU. To již minulý týden zopakoval komisař Evropské unie Günter Verheugen.