-
13.9.2001
V ČR již v souvislosti s útoky platí řada bezpečnostních opatření. Země je také v kontaktu se spojenci v NATO a bude si s nimi vyměňovat informace zpravodajských služeb i jiné údaje. Policie už zpřísnila kontroly na hranicích. Smyslem opatření je důkladněji kontrolovat pohyb lidí a eliminovat riziko, že by hranici mohla překročit osoba nebezpečná pro český stát. Například severočeská policie má podle její mluvčí Jarmily Hrubešové zvýšený zájem především o některé cizince ze zemí Blízkého východu. Kromě opatření na hranicích se zvýšil i počet objektů, jimž policie poskytuje nadstandardní ochranu.
Zvláštní bezpečnostní opatření přijaly také strategické podniky Transgas, elektrárenská společnost ČEZ i Česká rafinérská. Státní úřad pro jadernou bezpečnost už v úterý nařídil nejvyšší bezpečnostní opatření v obou českých jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín.
Ostrahu centrálního úložiště ropy v Nelahozevsi na Mělnicku zvýšila akciová společnost Mero. Vedení firmy tvrdí, že má dostatečné zásoby na to, aby v případě krize udržela v plném provozu rafinérie po dobu měsíce a půl. Při zavedení dalších nouzových opatření by bylo možné zajistit zásobování rafinérií ropou po dobu až tří měsíců.
Zesílená bezpečnostní opatření začala platit i v krajích. Například bezpečnostní složky Plzeňského kraje kontrolovaly spojení a jsou v pohotovosti. Hasiči přezkoušeli sirény a systém varování. Policie zde podrobně monitoruje i ubytovny cizinců. Bezpečnostní opatření zavedl také Jihočeský kraj, kde situaci monitoruje oddělení pro mimořádné situace krajského úřadu. V pohotovosti je i bezpečnostní rada Královéhradeckého kraje a opatření už přijala rovněž bezpečnostní rada Jihomoravského kraje. Policie posílila ostrahu letiště Brno-Tuřany, Jaderné elektrárny Dukovany a energetických uzlů. Hasičský záchranný sbor prověřil spojení se složkami integrovaného záchranného systému.
-
13.9.2001
Desítky mailů, faxů a telefonátů, jejichž autoři vyjadřují soustrast a účast s pozůstalými a oběťmi úterních atentátů v New Yorku a Washingtonu, přicházejí na americké velvyslanectví v Praze. ČTK to ve středu řekla mluvčí ambasády Victoria Middletonová. K lidem, kteří k budově velvyslanectví přicházejí položit květiny, se dnes připojil také prezident Václav Havel a krátce se setkal s velvyslancem Craigem Stapletonem. Ten ve středu v prohlášení pro vyjádřil vděčnost za výrazy sympatií a podpory z české strany.
-
13.9.2001
České aerolinie opět zrušily svůj čtvrteční pravidelný let do New Yorku ve 12:35 SELČ a navazující zpáteční let do Prahy. "K tomuto kroku vedlo ČSA pouze omezené otevření letového provozu v USA, určené jen pro návrat letadel amerických leteckých společností zpět do USA," řekl ČTK mluvčí firmy Daniel Plovajko. Aerolinie dále zrušily linku z Prahy do Montrealu s odletem ve 12:30 SELČ i let opačným směrem. Linky byly zrušeny kvůli situaci v Montrealu, kde již více než 30 hodin zůstává letoun ČSA Airbus A 310, který měl do Prahy odletět v úterý 20:30 místního času. Společnost podle mluvčího samozřejmě poskytne potřebný servis a péči všem transferovým cestujícím, tedy lidem, kteří přiletěli linkami ČSA do Prahy a chtěli pokračovat dále do USA nebo Kanady. ČSA do USA nelétají od úterý, kdy po sérii teroristických útoků americké federální úřady zrušily veškerý letecký provoz nad USA. V úterý aerolinie rovněž zrušily let do izraelského Tel Avivu a zpět.
-
13.9.2001
České křesťanské církve se shodly na uspořádání ekumenické bohoslužby za oběti teroristického útoku v USA. Shromáždění se podle Ekumenické rady církví a České biskupské konference uskuteční v katedrále sv. Víta na Pražském hradě v sobotu 15. září od 17:00. "Zváni jsou všichni lidé dobré vůle a po oficiální linii apoštolská nunciatura oslovila zástupce diplomatických misí, protože to má být centrální duchovní shromáždění při této smutné příležitosti," řekl mluvčí katolické církve Daniel Herman. Bohoslužbě budou předsedat kardinál Miloslav Vlk a synodní senior Českobratrské církve evangelické Pavel Smetana.
-
13.9.2001
Při úterním zřícení Světového obchodního centra v New Yorku přišel Plzeňský Prazdroj o svůj nejvýše položený výčep piva Pilsner Urquell na světě. Mluvčí pivovaru Jaroslav Pomp řekl, že v restauraci nepracoval žádný ze zaměstnanců společnosti. Plzeňský Prazdroj byl od roku 1996 jedním z exkluzívních piv čepovaných v baru restaurace Okna světa, která zabírala 107. podlaží nejvyššího newyorského mrakodrapu - Světového obchodního centra. Restaurace byla 400 metrů nad ulicí s vyhlídkou přímo na moře a na celý Manhattan. Patřila k nejvyhlášenějším restauracím světa a sloužila turistům i zaměstnancům obchodního střediska. Prodejem točeného piva v USA zaznamenal tehdy Plzeňský Prazdroj podle Pompa významný úspěch na americkém trhu, kam dosud vyvážel pouze lahvové pivo. V této souvislosti vybavil restauraci ve Světovém obchodním centru vlastním výčepním zařízením, a připsal si tak pomyslný světový primát s nejvýše čepovaným pivem Pilsner Urquell na světě. Pro Plzeňský Prazdroj jsou Spojené státy po Slovensku a Německu třetím největším zahraničním odběratelem piva. V loňském roce se ho na americkém trhu prodalo téměř 80.000 hektolitrů.
-
13.9.2001
Úterní teroristické útoky na USA přinesly propad akciových trhů, chaos na měnových trzích, zdražení ropy i omezení v dopravě a mezinárodním obchodu a podle analytiků tak světové ekonomice hrozí recese. Česká republika již brzy pocítí první dopady americké krize v podobě rostoucích cen pohonných hmot. Dosud Česká republika výrazné ekonomické újmy nezaznamenala. Domácí banky fungují bez omezení, pouze podobně jako strategické podniky posilují ostrahu. České aerolinie oznámily, že již ve čtvrtek počítají s obnovením pravidelné linky mezi Prahou a New Yorkem podle platného letového řádu. Největší riziko pramenící z americké krize spatřují ekonomové v drahé ropě. Distributoři očekávají, že se růst cen ropných produktů na rotterdamské burze projeví zvýšením cen pohonných hmot na pumpách již tento týden, a to růstem až o tři koruny na litr. Zdražení pohonných hmot se následně projeví ve vyšší inflaci a prohloubí schodek obchodní bilance.
-
12.9.2001
Klub Zelených v Evropském parlamentu vyčetl komisaři Günteru Verheugenovi, že svým postojem vůči problému jaderné elektrárny Temelín projevuje pohrdání tímto shromážděním. Stanovisko Zelených vyjádřila v prohlášení rakouská poslankyně Mercedes Echererová. "Rázné odmítnutí konference o ukončení Temelína komisařem Verheugenem je neuvěřitelnou urážkou Evropského parlamentu. Je povinností Evropské komise požadavek europoslanců řádně zvážit a zařadit ho do jednání o přistoupení s Českou republikou," uvedla Echererová. Temelín je podle ní evropským problémem, bez jehož vyřešení nelze uzavřít kapitolu "energetika" ani celkově jednání o přistoupení ČR k EU. Verheugen by podle ní udělal lépe, kdyby se snažil přivést Prahu k rozumu, místo aby kapituloval před vládou ve službách atomové lobby.
-
11.9.2001
Člen Evropské komise (EK) pro rozšíření Günter Verheugen odmítl požadavek Evropského parlamentu, aby EK svolala mezinárodní konferenci o odstavení jaderné elektrárny Temelín a jeho financování. Vyslovil se pro rychlý politický závěr jednání mezi ČR a Rakouskem za zprostředkování EK, jež bylo zahájeno loni v prosinci v rakouském Melku. Exekutiva EU "musí samozřejmě brát vážně stanovisko Evropského parlamentu k Temelínu a pozorně tudíž zvážit jeho rezoluci z minulého týdne". Ovšem vzhledem k tomu, že česká vláda s konferencí nesouhlasí, "je to však bezpředmětná otázka", řekl Verheugen po schůzce se státním tajemníkem Pavlem Teličkou. Ten ho z pověření ministra Jana Kavana informoval o stanovisku vlády ČR. Verheugen hodlá nyní informovat kolegium Evropské komise, které parlamentu oficiálně odpoví. Komisař poukázal na to, že parlament nevyzval k zastavení procesu z Melku, naopak komisi za zprostředkování pochválil. Je tedy nutné tento "trialog" dotáhnout co nejrychleji do konce. "Naším prvořadým cílem je dovést proces z Melku k úspěšnému závěru a soustředit se na konečná řešení," prohlásil Verheugen. Podotkl, že podle prosincové dohody mělo jednání o Temelínu skončit už v červnu, takže se zpozdilo a je nezbytné ho rychle uzavřít.
Evropský parlament se minulý týden v rezoluci o České republice vyslovil pro zachování možnosti odstavení Temelína, a vyzval Evropskou komisi, aby svolala mezinárodní konferenci, jež by se tím zabývala. Komise tedy Verheugenovými ústy odpověděla, že to nelze udělat, pokud s tím nesouhlasí svrchovaná země, na jejímž území Temelín leží.
-
11.9.2001
Rozhodnutí komisaře Evropské unie pro rozšíření EU Güntera Verheugena odmítnout požadavek Evropského parlamentu, aby Evropská komise svolala mezinárodní konferenci o odstavení jaderné elektrárny Temelín a o financování tohoto kroku, vyvolalo vlnu rozhořčení mezi rakouskými odpůrci atomu. Oficiální Vídeň naproti tomu zatím mlčí s tvrzením.
České ministerstvo zahraničí ocenilo Verheugenův postoj ke konferenci a vítá jeho názor, že proces zahájený loni v prosinci v rakouském Melku by měl být co nejrychleji uzavřen. Mluvčí ministerstva Aleš Pospíšil ČTK sdělil, že 21. září se kvůli Temelínu sejdou rakouský ministr životního prostředí Wilhelm Molterer a český ministr zahraničí Jan Kavan. Česká strana však odmítá rakouské snahy začlenit do protokolu z Melku požadavky, které nebyly součástí původního scénáře. Do tohoto "scénáře" podle něj nepatří závěry rezoluce Evropského parlamentu navrhující svolání mezinárodní konference výhradně k Temelínu, ale ani úvahy o právní závaznosti dohod z Melku. Kavan se proto při jednání s Moltererem pokusí najít východisko "ze současné patové situace", kdy Rakousko vznáší nové požadavky a současně stále znemožňuje ČR uzavřít kapitolu energetika, uvedl Pospíšil.
Rakouská oficiální místa zatím nekomentují prohlášení komisaře Verheugena; Vídeň čeká na reakci českého premiéra Miloše Zemana k dopisu rakouského kancléře, ve kterém Wolfgang Schüssel informoval o připravenosti své země podílet se na konferenci o možnostech uzavření Temelína. "Dokud nemáme odpověď, nemůžeme zaujmout žádné stanovisko," řekl ČTK Ernst Streeruwitz ze spolkového ministerstva životního prostředí, který je zodpovědný za naplňování dohody z Melku o jihočeské elektrárně. "Až poté budeme moci rozhodnout o dalších krocích," dodal s tím, že ale za dané situace vidí uspořádání konference značně skepticky.
Rakouští odpůrci Temelína jsou ale prohlášením komisaře Verheugena velmi rozhořčeni. "Od pana Verheugena je to pohrdání Evropským parlamentem," reagoval předseda Rakousko-českého antiatomového výboru Otto Gumpinger, poslanec hornorakouského zemského sněmu. České odmítnutí konference k Temelínu označil za "politováníhodné, protože česká strana tím odmítá ruku podanou k dialogu".
Ekologická mluvčí Zelených Eva Glawischnigová označila za "skandál", jak rychle komisař "po první negativní reakci Česka" myšlenku konference opustil. "Verheugen by udělal lépe, kdyby se rovnou nechal angažovat jako mluvčí Temelína, když jako zprostředkovatel konfliktu žalostně zklamal," rozhořčila se Glawischnigová. Také ekologická mluvčí opozičních sociálních demokratů (SPÖ) Ulli Simaová ve stanovisku zaslaném ČTK označila Verheugenův postoj za "urážku Rakouska a Evropského parlamentu". Komisař podle ní nemůže takové usnesení jednoduše smést ze stolu. Předseda Hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí Josef Pühringer zase obvinil Verheugena ze "zanedbání služebních povinností". "Tak jednoduché si to komisař dělat nemůže, prohlásit, že konference nebude, protože ji Češi nechtějí," řekl.
Všechny organizace rakouských odpůrců atomu i ekologické mluvčí stran shodně požadovaly, aby Vídeň neuzavřela kapitolu energetika ve vstupním jednání ČR do EU, dokud Praha ve věci Temelína neustoupí. "Česko se bude muset dříve nebo později rozhodnout, co je pro něj důležitější: vstup do EU, nebo Temelín," řekl v této souvislosti Gumpinger. Podle členky hornorakouské zemské vlády za Svobodné (FPÖ) Ursuly Haubnerové "musí být EU i Česku jasné, že dosavadní členové unie stanovují pravidla vstupu do EU, mezi která patří i bezpečnostní standard jaderných elektráren".
-
10.9.2001
Česká republika v neděli sdělila členským státům EU, že si přeje plnoprávnou účast v konventu, který bude od jara příštího roku debatovat o budoucí podobě evropské integrace; nechce v něm být pouhým pozorovatelem. Ministrům zahraničí EU a kandidátských zemí to řekl státní tajemník Pavel Telička, který zastupoval Jana Kavana. "Je smysluplné a účelné, abychom měli možnost mít na tomto fóru plnohodnotné postavení. Mělo by to pozitivní dopad na veřejné mínění doma a unii by to nepřineslo nic negativního, protože na konventu nebudou přijímána politická rozhodnutí; není to tedy nějaké vkrádání se do EU," řekl Telička na otázku ČTK.
Ministři 13 kandidátských zemí přijeli na pracovní oběd, kterým skončilo dvoudenní neformální zasedání jejich kolegů z EU v zámku na břehu jezera Genval poblíž Bruselu. Mluvilo se skoro výlučně o příští podobě EU. Podle Teličky se většina zemí, které jednají o přijetí, uchází o co nejtěsnější zapojení do debaty na toto téma, protože se týká také jejich budoucnosti. Prahu by proto "jen minimálně" uspokojil návrh zapojit vstupující země do konventu na rovnoprávném základě teprve poté, co podepíší smlouvy o přistoupení, který byl přetřásán v zákulisí. Znamenalo by to nežádoucí změnu v postavení země s možným dopadem na průběh vstupních rozhovorů v závěrečné fázi. Stanovisko ČR, shodující se především s Maďarskem, má podporu asi sedmi členů EU; ostatní jsou proti nebo váhají.