Zprávy

Unie svobody-DEU považuje za velmi nevhodné diskutovat o poválečných dekretech prezidenta Edvarda Beneše v plénu Poslanecké sněmovny. Podle místopředsedy Petra Mareše by projednávání ve sněmovně nesloužilo k nalezení řešení, ale jako předvolební propaganda, která může ohrozit národní zájmy a vést k ohrožení vztahů se sousedními státy. O projednání dekretů ve sněmovně usilují ČSSD a ODS. Podle místopředsedy unie Ivana Pilipa není v ČR žádná politická síla, která by připouštěla jakýkoli náznak diskuse o revizi poválečného uspořádání. "Všechny politické strany jsou v tom ve shodě," poznamenal Pilip, který proto netuší, co chce parlament projednávat.

Snahou o ospravedlňování takzvaných Benešových dekretů česká politika "uhání do slepé uličky". O víkendu to uvedl v tiskovém sdělení předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) Bernd Posselt. Kritizoval přitom plán Prahy slavnostně potvrdit dekrety na schůzi českého parlamentu a také českou expertízu o slučitelnosti poválečných výnosů s právem Evropské unie. Dekrety jsou podle Posselta v rozporu s protidiskriminačními paragrafy Amsterdamské smlouvy o další integraci EU a také s kritérii pro přijímání nových členů společenství.

Pokud zdroje Evropské unie neumožní jednotné financování českých a evropských zemědělců, bude třeba zbývající část dorovnat z národních zdrojů. Na veletrhu Techagro v Brně to řekl ministr zemědělství Jan Fencl. "Nepřijdou-li peníze z Bruselu, je otázkou, zda musí odejít z ČR všechny peníze, které patří do rozpočtu EU," uvedl. Ministr zopakoval, že nehodlá přistoupit na navrhovaných 25 procent přímých plateb. "Nabídka je nepřijatelná, není velkorysá ani spravedlivá," uvedl.

Fencl již dříve řekl, že nepředpokládá, že by EU nakonec poskytla ČR stoprocentní úroveň přímých podpor. Při rozhovorech s EU by proto chtěl dohodnout o to nižší odvody do rozpočtu EU a využít pak uspořené peníze na dorovnání zemědělských subvencí z vlastních zdrojů. To návrh EK výslovně umožňuje.

Národní galerie v Praze vrátí rodinám meziválečných sběratelů Jindřicha Waldese a Richarda Moravce několik stovek uměleckých děl na základě zákona o zmírnění křivd způsobených holocaustem. Vydá jim na 500 obrazů, grafik a knih, mezi nimiž je například kresba Františka Kupky Jízdárna, jejíž cena se odhaduje na jeden až dva milióny korun. V rámci mimosoudních rehabilitací získaly rodiny průmyslníků Waldese a Moravce už zpět stovky uměleckých děl. Nejvzácnější z nich včetně kolekce Kupkových obrazů odkoupila galerie zpět. Za dva nejvýznamnější Kupkovy obrazy zaplatila 50 miliónů. V současnosti nemá galerie na nové akvizice peníze, uvedla Česká televize.

Jindřich Waldes byl úspěšným předválečným podnikatelem, jehož továrna byla po okupaci přejmenována na Koh-i-noor. Sbírka čítající 8000 předmětů vznikla především díky přátelství továrníka s výtvarníkem Františkem Kupkou. O umělecké sbírky přišel Waldes v roce 1939. Komunistický režim sbírku Waldesově rodině po válce nevrátil a díla zůstala v Národní galerii. Waldesovi dědicové zažádali v roce 1992 o vrácení sbírky. Jejich žádost byla kladně vyřízena v roce 1996.

České ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, v němž vyzývá Izrael a Palestinu k obnovení rozhovorů. Připojilo se tak k výzvě španělského ministra zahraničí Josepa Pique, který v zastoupení Evropské unie žádal ukončení bojů na Středním východě a okamžité stažení izraelských vojenských jednotek z okupovaných palestinských území. Ministerstvo vyjádřilo lítost nad vlnou teroristických útoků, které způsobily ztráty desítek životů nevinných civilistů. ČR se připojuje k výzvám, aby izraelský premiér i předseda palestinské samosprávy urychleně přistoupili k naplňování rezolucí RB OSN, které otevírají prostor pro komplexní řešení krize.