-
9.4.2002
Česká vláda musí co nejrychleji zahájit reformy v rozpočtové oblasti, pokud se bude chtít brzy po vstupu do Evropské unie připojit i k pásmu eura. Řekl to v rozhovoru pro agenturu Reuters viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Při nastavení fiskálního systému již ztrácí na významu otázka nejvhodnější doby pro vstup do eurozóny, řekl Niedermayer. Nejdříve může nový člen EU přijmout euro dva roky po svém vstupu, po něž musí být jeho měna v systému omezeného kolísání kursu měny, takzvaném ERM II.
Současné rychlé posilování koruny neodpovídá podle centrální banky podmínkám a možnostem domácí ekonomiky. "Toto tempo zhodnocení je pro ekonomiku riskantní a škodlivé," řekl v rozhovoru pro ČTK viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Koruna v úterý vytvořila nové historické maximum 30,15 Kč za euro. Česká měna začala výrazněji posilovat v prosinci loňského roku a od té doby získala proti euru zhruba deset procent. Od začátku tohoto trendu se však podmínky výrazně změnily, a kurs se tak odtrhl od udržitelného vývoje, dodal viceguvernér s tím, že i nadále může centrální banka kdykoli přistoupit k intervencím.
-
9.4.2002
Reaktor druhého bloku Jaderné elektrárny Temelín bude spuštěn kolem 15. dubna. ČTK to řekl mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Zhruba ve stejné době bude ukončena odstávka prvního bloku, která začala 24. února kvůli revizím a výměně armatur. První blok pak bude pokračovat v energetickém spouštění. V prvním bloku nyní musí obsluha dokončit testy etapy s výkonem reaktoru do 100 procent a potom připraví komplexní šestidenní vyzkoušení bloku. Ve druhém bloku pracovníci elektrárny, v níž nyní působí inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii z Vídně, chystají zkoušku čerpadla kyseliny borité. Snižování její koncentrace bude sloužit k vlastnímu nastartování štěpné reakce v reaktoru.
-
8.4.2002
Českému prezidentovi Václavu Havlovi se během nynějšího pobytu na Maltě natolik zalíbilo, že tam ještě pár dnů zůstane. Jeho dvoudenní státní návštěva ostrova ve Středozemním moři se prodlouží asi o deset dní. Na Maltě bude s Havlem trávit dovolenou i jeho manželka Dagmar, osobní lékař Ilja Kotík, zdravotní sestra, fyzioterapeut a ochranka. Zbytek delegace se v úterý večer vrátí do Prahy. Českého státníka pozval na ozdravný pobyt jeho maltský protějšek Guido de Marco. V prezidentském paláci, kde Havel dlí během státní návštěvy, bude ubytován i po dobu dovolené. Do Prahy by se měl prezident vrátit běžným turistickým letem. Letenku pro sebe a manželku bude podle mluvčího Ladislava Špačka hradit Havel sám, za ochranku a zdravotní personál zaplatí náklady Pražský hrad. Podle Špačka má totiž prezident na bezpečnostní ochranu a zvláštní lékařskou péči nárok ze zákona. Špaček nedokázal říci, kolik bude Havlova dovolená prezidentskou kancelář stát. Letecké společnosti nyní účtují za jeden let z Malty do Prahy od 5000 do 6000 korun. Další náklady budou zřejmě spojeny s pobytem Havlova doprovodu na ostrově. Havel na Maltu přiletěl již v neděli večer. Oficiální program jeho návštěvy začal až v pondělí. Jako řada jiných osobností, které zavítaly na Maltu, zasadil strom v zahradě prezidentského paláce. Havlův kaštan tak poroste jen pár metrů od stromů, které v zahradě zasadila britská královna Alžběta II. či někdejší maďarský prezident Arpád Göncz. Havlův kaštan je také první strom z České republiky na Maltě. Přestože tato země je hojně vyhledávána českými turisty, prezident je vůbec prvním vrcholným politikem, který sem zavítal. Poté, co zasadil strom, položil Havel ještě věnec k Památníku obětem války. Pak na něj čekalo setkání s maltským prezidentem. Hlavy Česka a Malty spolu hovořily zejména o Evropské unii, domácí politické situaci v obou zemích a o situaci na Blízkém východě. Na podobné téma vedl Havel rozhovor i se šéfem opoziční Maltské labouristické strany Alfredem Santem. Havel v pondělí stačil ještě navštívit konkatedrálu svatého Johna. Návštěvě českého prezidenta věnují maltská média velkou pozornost. Fotografie z nedělního příletu prakticky obsadily první stránky všech novin. Maltská televize připravila přímý přenos z večerního koncertu a zahájení večeře.
-
8.4.2002
Benešovy dekrety nekomplikují vstup České republiky do Evropské unie, tak zní poselství bleskové návštěvy britského premiéra Tonyho Blaira v Praze. Labouristický předseda vlády ale v rozhovorech podporoval i připravovaný nákup nadzvukových stíhaček Jas-39 Gripen. Mezinárodně citlivá otázka takzvaných Benešových dekretů, o nichž jedná i Evropský parlament, je podle Blaira věcí historie, kterou nelze měnit. Britský ministerský předseda to poprvé prohlásil při dopoledním jednání s předsedou Poslanecké sněmovny Václavem Klausem a zopakoval v rozhovoru s premiérem Milošem Zemanem. Tisk už před Blairovou návštěvou spekuloval o tom, že Blair přijíždí v této otázce podpořit českou vládu. S předsedou Senátu Petrem Pithartem o dekretech nehovořil, všechny české politiky ale ujistil, že existence dekretů nebrání vstupu Česka do Evropské unie. Británie podle svého premiéra nemění své stanovisko z roku 1996 týkající se nezpochybnitelnosti závěrů druhé světové války a výsledků Postupimské konference. Podle Blaira je věcí České republiky, jakou výzbroj si pořídí její armáda. Přesto s představiteli české vlády jednal o připravovaném kontraktu na dodávky 24 stíhaček Jas-39 Gripen britsko-švédského konsorcia BAe-Systems/SAAB a s ním spojenými offsetovými programy ve výši 150 procent ceny. Zeman by si v této souvislosti přál, aby se i díky offsetům Británie posunula ze sedmého místa mezi tři největšími investory v Česku. Vláda má definitivní návrh smluv dostat na stůl 15. dubna. Podrobné rozhovory Blair podle svého prohlášení na tiskové konferenci se Zemanem vedl o mezinárodní situaci, bezpečnosti a boji s terorismem. Poděkoval za účast české 6. polní nemocnice v Afghánistánu a zopakoval svůj postoj, že na Blízkém východě je třeba hledat politické, nikoli vojenské řešení napjaté situace mezi Izraelem a Palestinci. Zeman také připomněl, že naposledy byl Blair v Česku v polovině 90. let. Tehdy ani jeden z obou mužů nestál v čele exekutivy svých zemí. Jeho návštěvu poznamenala nedávná smrt britské královny matky, která zemřela ve věku 101 let. Například vlajky obou zemí vlály na půl žerdi. Čeští váleční veteráni, kteří ze druhé světové války bojovali v Británii, ve Valdštejnské jízdárně Blairovi vyjádřili vděčnost za přijetí touto zemí. Britský premiér pak vyvolal pozdvižení, když se před jízdárnou zdravil nejen s čekajícími žáky britských škol v Praze, ale i s náhodnými kolemjdoucími a turisty.
-
8.4.2002
Nerovné postavení českých zemědělců vůči kolegům v EU musí skončit vstupem Česka do unie, řekl na společném brífinku s nizozemským ministrem zemědělství Laurensem Janem Brinkhorstem český ministr zemědělství Jan Fencl. Úroveň podpor na hektar zemědělské půdy se podle něj nyní v unii pohybuje kolem 655 dolarů (asi 23.500 Kč), zatímco v Česku je to zhruba 130 dolarů (asi 4700 Kč). Celní ochrana agrárního trhu je 2,5 až třikrát nižší než v EU, upozornil Fencl. Brinkhorst uvedl, že existuje omezení v podobě rozpočtu unie. Zdůraznil princip nediskriminace, kdy se se všemi členskými zeměmi musí zacházet stejně. Mohou být ovšem uplatňována přechodná období, dodal. Jak dále uvedl, Česká republika je jednou z bohatších kandidátských zemí a zřejmě se brzy po roce 2006 stane čistým přispěvatelem do rozpočtu unie. Logickým důsledkem rozšíření bude podle něj reforma společné zemědělské politiky.
-
8.4.2002
Německo nevnese problematiku Benešových dekretů do vyjednávání o vstupu do EU mezi Prahou a Bruselem. Řekl to státní tajemník německého ministerstva zahraničí Günter Pleuger, který v Praze jednal se svým českým kolegou Pavlem Teličkou. Oba se shodli, že základ česko-německých vztahů je nutné hledat ve společné deklaraci z roku 1997, nikoli v minulosti. Podle Teličky by podobná slova měla zaznít i z české Poslanecké sněmovny, která se chystá situací kolem dekretů zabývat. Sudetští Němci, někteří rakouští politici a maďarský premiér Viktor Orbán v poslední době poválečné dekrety tvrdě kritizovali a požadovali jejich zrušení před vstupem Česka do EU. Pleuger soudí, že diskuse, která se nyní dostala až na půdu Evropského parlamentu, nebyla vyvolána v Německu. Podle něj není možné, aby dohady kolem dekretů zničily česko-německé vztahy. Do souvislosti s diskusemi kolem dekretů, podle pozorovatelů vyvolaných volbami ve střední Evropě, je dáván i nedávný odklad cesty německého kancléře Gerharda Schrödera do Prahy.
-
8.4.2002
Komisař Evropské unie pro rozšíření Günter Verheugen se možná stane patronem prvního přeshraničního česko-německého svazku obcí Přátelé v srdci Evropy, který vzniká z iniciativy města Aš na česko - bavorsko - saském pomezí. Stát se patronem nabídli Verheugenovi představitelé ašské radnice, které komisař přijal v pátek v Bruselu. Verheugen ašským podle Blažka slíbil nejen, že zváží svůj patronát, ale i podporu dalším dvěma projektům ašské radnice. "Přislíbil podporovat rozšíření dopravní sítě Egronet i do Aše a také podporu vybudování Domu česko - německého prátelství a porozumění v Aši," řekl Blažek. Ašská delegace jela do Bruselu Verheugena pozvat na slavnostní podpis partnerské smlouvy 12 obcí sdružených v novém česko - německém mikroregionu, a dále informovat o konkrétních výsledcích česko - německé spolupráce na Ašsku. Společný mikroregion Přátelé v srdci Evropy sdruží 12 českých a německých měst a obcí, například Selb, Rehau, Olešnici či Bad Brambach. Podpis smlouvy předpokládají ašští v květnu.
-
7.4.2002
Sociální demokraté z celého státu oslavili 124. výročí založení své strany na poutním místě českých vlastenců - hoře Říp. Na vrcholu, jehož okolí podle bájí vybral pro svůj národ praotec Čech, slíbil předseda ČSSD Vladimír Špidla sociální stát a neměnnost výsledků druhé světové války. ČSSD se podle něj hlásí k programu Evropské unie, podle něhož do roku 2010 každý, kdo bude chtít pracovat, práci v krátké době dostane. Ujistil také, že jeho strana, bude- li vládnout, nepřipustí reformní experimenty pravice na úkor nejstarší generace. ČSSD na Řípu rovněž rozdávala volební program s novým heslem Člověk na prvním místě.
Za výsledek druhé světové války, s nímž už nelze hýbat, považují špičky ČSSD Benešovy dekrety. Konfiskace majetku sudetských Němců byla podle nich v Československu stejně jako v dalších zemích posvěcena vítěznými mocnostmi. O odškodnění některých sudetských Němců se podle vicepremiéra Pavla Rychetského dá mluvit, ale až po volbách. Předseda ČSSD Vladimír Špidla odmítl soudit ty, kdo rozhodovali o poválečném uspořádání Evropy, a tudíž i o dekretech diskutovat. O odsunu Němců rozhodli podle něj vítězné mocnosti proto, že německé menšiny ve střední Evropě byly příčinou nestability vedoucí k válce. Za nepochybné považuje, že se německá menšina podílela na zničení předválečného Československa. I ona však byla svým způsobem v této věci obětí nacismu. Nacismus nese odpovědnost podle Špidlova výkladu i za poválečné zločiny, jichž se někteří Češi na německé menšině dopustili. Těmto jednotlivým excesům poválečná česká reprezentace nemohla podle něj zabránit, protože neměla k dispozici potřebné nástroje jako například policii či armádu.
Dlouho utajovaný volební program sociální demokracie, který byl k dispozici na demonstraci vládní strany na hoře Říp, slibuje formou otázek a odpovědí něco každé generaci. V asi třicetistránkové brožuře se na jedné straně ptá jeden ze členů rozvětvené rodiny a na protější straně mu sociální demokracie odpovídá. Například třiačtyřicetileté matce Janě, která chce, aby se moc nezdražovalo, sociální demokraté odpovídají, že nedopustí nekontrolovanou inflaci. Podporu státu zaměří na rodiny s dětmi, nepřipustí daňové a jiné experimenty. Její dceru Evu, která by si přála pro sebe a svou rodinu byt, ČSSD ujišťuje, že bude podporovat bytovou výstavbu, přijde s novými projekty nízkoúročených půjček a hypoték. Sociální demokraté slibují, že prosadí plošné přídavky na děti a 200 tisíc nových pracovních míst v příštích čtyřech letech.
-
7.4.2002
Unie svobody-DEU považuje za velmi nevhodné diskutovat o poválečných dekretech prezidenta Edvarda Beneše v plénu Poslanecké sněmovny. Podle místopředsedy Petra Mareše by projednávání ve sněmovně nesloužilo k nalezení řešení, ale jako předvolební propaganda, která může ohrozit národní zájmy a vést k ohrožení vztahů se sousedními státy. O projednání dekretů ve sněmovně usilují ČSSD a ODS. Podle místopředsedy unie Ivana Pilipa není v ČR žádná politická síla, která by připouštěla jakýkoli náznak diskuse o revizi poválečného uspořádání. "Všechny politické strany jsou v tom ve shodě," poznamenal Pilip, který proto netuší, co chce parlament projednávat.
Snahou o ospravedlňování takzvaných Benešových dekretů česká politika "uhání do slepé uličky". O víkendu to uvedl v tiskovém sdělení předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) Bernd Posselt. Kritizoval přitom plán Prahy slavnostně potvrdit dekrety na schůzi českého parlamentu a také českou expertízu o slučitelnosti poválečných výnosů s právem Evropské unie. Dekrety jsou podle Posselta v rozporu s protidiskriminačními paragrafy Amsterdamské smlouvy o další integraci EU a také s kritérii pro přijímání nových členů společenství.
-
7.4.2002
Katolická církev se na celém světě modlila za mír na Blízkém východě. Také čeští a moravští biskupové v té souvislosti vyzvali své věřící, aby prosili v modlitbách za pokoj v Izraeli a Palestině. Vatikán podle mluvčího České biskupské konference Daniela Hermana vyvíjí značné diplomatické úsilí, v němž jako první bod zdůrazňuje "jednoznačné ne" terorismu.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 13718
- 13719
- 13720
- 13721
- 13722
- 13723
- 13724
- 13725
- 13726
- …
- následující ›
- poslední »