Zprávy

První blok Jaderné elektrárny Temelín dodával o víkendu do rozvodné sítě kolem 500 megawattů elektrické energie, což je zhruba polovina jeho instalovaného výkonu. Tiskový mluvčí elektrárny Milan Nebesář v neděli řekl, že výkon reaktoru je 55 procent a personál pokračuje ve vyhodnocování výsledků testů a přípravě dokumentace pro Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Etapa energetického spouštění bloku s výkonem reaktoru do 55 procent, v níž pracovníci elektrárny a dodavatelských firem museli provést 184 předepsaných zkoušek, se chýlí ke konci. Před jejím definitivním uzavřením musí ale obsluha zopakovat zkoušku tzv. ostrovního provozu, při níž obsluha blok odpojí od vnější sítě a jeho výkon sníží na úroveň vlastní spotřeby elektrárny. Při této dynamické zkoušce byl ve čtvrtek kvůli nestabilitě otáček turbogenerátoru odstaven reaktor, operativní personál ale již odpoledne obnovil řízenou štěpnou reakci a pozdě večer připojil turbosoustrojí do energetické sítě. Zkoušku ostrovního provozu obsluha podle mluvčího zopakuje zřejmě v prvních dnech příštího týdne.

Na 51 klesl počet českých občanů, kteří se od leteckých útoků na Spojené státy 11. září neozvali svým příbuzným a známým. Od pátku se počet pohřešovaných Čechů, pobývajících v době tragédie v USA, snížil o čtyři. Příbuzným 11 vytipovaných lidí již byly kvůli dalšímu pátrání zaslány faxem nebo poštou k vyplnění formuláře amerických úřadů, řekl v sobotu ředitel konzulárního odboru ministerstva zahraničí Ivan Záleský. Pohřešované české občany rozdělilo ministerstvo zahraničí do tří skupin. První čítá 11 lidí, kteří se zřejmě v době atentátů nacházeli na území New Yorku, a mohli se tedy stát oběťmi tragédie. Proto mají příbuzní vyplnit formulář krizového newyorského štábu, který pomůže při dalším pátrání. "Momentálně se chystáme kontaktovat obeslané příbuzné a nabídnout jim pomoc s vyplněním dotazníků v angličtině," uvedl Záleský. Pokud jde o další část pohřešovaných, nemá ministerstvo přesné informace o jejich pohybu. "Příbuzní ale říkají, že mohli být v tu dobu v New Yorku," podotkl ředitel. Třetí skupinu tvoří Češi, kteří při útoku nepobývali v New Yorku, Washingtonu ani jejich okolí. V jejich případě je podle ministerstva malá pravděpodobnost, že se jim mohlo něco stát.

Podpora pokrokových a humanistických směrů v islámu je podle odborníků cestou, jak lze zabránit narůstajícím teroristickým tendencím některých muslimů. Podle účastníků konference "Kontrastní hodnoty a multikulturní společnost", která v sobotu skončila v Praze, by Západ neměl dopustit sjednocení liberálních muslimů s extremisty. Sjednocení islámského světa však hrozí v případě útoku USA na Afghánistán," řekl ČTK ředitel Střediska pro výzkum sociálně kulturní plurality Filozofického ústavu Akademie věd ČR Jaroslav Krejčí. "Nesmíme přijmout, že je to válka proti islámu, to je proti výstředníkům, kteří jsou sami proti islámu," uvedl. Islám podle něj není jednotný, ale jakmile USA zaútočí na Afghánistán, afghánští muslimové z útoku udělají panislámskou záležitost. Účastníci konference z Česka, Velké Británie, Nizozemska, Německa, Japonska a Ruska jednali od středy o problematice vyplývající ze soužití lidí odlišných kulturních tradic. Pod vlivem teroristického útoku na Spojené státy se konference zaměřila především na soužití Západu s islámským světem.

Prezident Václav Havel podpořil v pátek rozhodný americký postoj v boji proti terorismu, jak jej více než týden po teroristických útocích na New York a Washington vyjádřil v noci na pátek středoevropského času americký prezident George Bush. Podporu mu vyjádřili rovněž zástupci českých parlamentních stran, výhrady k případnému vojenskému útoku měli jen komunisté. "Já se domnívám, že je třeba opravdu velmi rázná odpověď na ty teroristické útoky, které nemají obdoby," řekl Havel a zdůraznil, že to není válka s nějakým konkrétním státem, národem nebo náboženstvím. "Je to opravdu válka s teroristy," dodal.

Stínový ministr zahraničí za ODS Jan Zahradil vidí v Bushově vystoupení důkaz, že akci proti teroristům hodlají USA velmi dobře promyslet a že stojí o co nejširší celosvětovou koalici protiteroristických sil. Čtyřkoaliční senátor Josef Zieleniec ocenil, že Bush deklaroval závazek a odhodlání USA střetnout se se světovým terorismem. Předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) si dovede představit, že terorista a hlavní podezřelý Usáma bin Ládin stane před soudem.

Šéf KSČM Miroslav Grebeníček by si přál, aby na terorismus nereagoval Bush silovými prostředky. "Přeji si, aby skutečně za terorismus následoval trest, ale před nezávislým soudem," řekl. Podle Bushe použijí USA všechny prostředky, včetně "každé nutné válečné zbraně,", konkrétní akci neohlásil.

Ministr obrany Jaroslav Tvrdík zatím nemá informace o tom, že by Spojené státy chystaly v těchto chvílích odvetný útok na Afghánistán. "Všechny naše zdroje ukazují, že se bude jednat spíš o dlouhodobější opatření, že se USA budou v první řadě snažit důsledně došetřit útok, vytvořit mezinárodní koalici a přesvědčit islámské státy, že to není namířeno proti nim, ale proti teroristům," řekl. Podle náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého zůstává česká armáda na stejném stupni pohotovosti, poněkud se zvýšila pohotovost jednotek protivzdušné obrany.

Po pátečním jednání meziresortního krizového štábu řekl Tvrdík, že v současnosti jsou proti teroristickým útokům podobným těm, které se staly minulý týden v USA, chráněna všechna "krizová místa" v Česku. Krizový štáb rozhodl o obnovení všech civilních letů nad republikou. Rozmístění jednotek vybavených raketami země-vzduch zřejmě v blízkosti strategických objektů, jakými jsou například jaderné elektrárny, nechtěl náčelník generálního štábu Jiří Šedivý komentovat. Řekl jen, že stíhací letouny jsou schopny zasáhnout do několika minut.

Ochranu strategických objektů zpřísňuje i policie. Podle náměstka ministra vnitra Petra Ibla jsou některá opatření konstantní, některá se dělají tak, aby z pohledu bezpečnosti byla kvalitnější. Policejní prezident Jiří Kolář upozornil, že české jaderné elektrárny zajišťují speciální policejní útvary, které monitorují podezřelá vozidla i osoby. Šedivý informoval, že u běžných vojenských útvarů se zpřísněná opatření zmírňují, vojáci musejí být nyní dostupní místo do 120 minut až za 360 minut. Jednotky, u nichž se nepředpokládalo jejich využití v první fázi, musejí být připraveny do šesti namísto do dvou hodin. Tvrdík rovněž informoval, že USA nebudou žádat NATO o vojenskou pomoc při odvetném útoku na Afghánistán.