• 22.4.2002

    Vláda jednomyslně schválila smlouvy o nákupu 24 stíhaček Jas-39 Gripen. Na tiskové konferenci během pondělního plzeňského jednání kabinetu to řekl ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Cena letadel bez výzbroje je 52,5 miliardy korun, zbraně by stály dalších 7,2 miliardy, celkový rozpočet na pořízení je 60,2 miliardy. S nákupem nových stíhaček nesouhlasí opozice. Součástí kontraktu jsou i zpětné investice výrobce, britsko- švédského konsorcia BAE-Systems/SAAB, do české ekonomiky ve výši 150 procent ceny zakázky. Offsety by měly dosáhnout 82 miliard korun, uvedl náměstek ministra obrany Štefan Füle. "Když spočítáme investiční a provozní náklady, dostáváme se k částce zhruba 85 miliard korun, což jsou komplexní náklady na tento zbraňový systém do roku 2030," řekl Tvrdík. První gripeny by mohli vojáci převzít v říjnu 2004. Stroje, které Česká republika získá budou podle ministra Tvrdíka plně kompatibilní s letouny NATO a není potřeba další technické vybavení. Z 24 stíhaček mají být čtyři stroje dvoumístné.

    Nákup letadel chce vláda zaplatit z příjmů z privatizace. Podle ministra financí Jiřího Rusnoka na nákup gripenů použila peníze získané z prodeje státního podílu v Českém Telecomu. Opozice, která nákup kritizuje, má nyní jedinou šanci, jak projekt zmařit. Ještě tento týden totiž Poslanecká sněmovna projedná návrh zákona o úvěru. Jeho schválení umožní vládě vzít si na nákup stíhaček úvěr až 33 miliard korun u České exportní banky. Ministr obrany tvrdí, že vláda úvěr možná ani nevyužije, bude-li mít Fond národního majetku dostatek prostředků z privatizace na nákup stíhaček už před koncem roku 2004. Po tomto datu má mít fond podle ministra peníze k dispozici zcela určitě.

  • 22.4.2002

    Kabinet premiéra Miloše Zemana možná prosadí spolu s částí Koalice v Poslanecké sněmovně záměr nakoupit za několik desítek miliard korun 24 stíhaček Jas-39 Gripen. Proti nákupu letounů jsou ODS a komunisté. Nákup podporují sociální demokraté, lidovci se podporou vážně zabývají a unionisté prozatím neřekli svůj názor. Poslanec sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Pavel Severa řekl, že lidovci nákup stíhaček podpoří, pokud se vládě podaří příznivě uzavřít všechny programy, které nákup stíhaček provázejí. Zmínil se například o odkladu splátek a vyřešení problému Aera Vodochody. Předseda poslanců Unie svobody-DEU Karel Kühnl zatím neřekl, jak budou unionisté o stíhačkách hlasovat. Poznamenal jen, že jeho strana soudí, že ČR musí mít vlastní nadzvukové letouny. Unii se ale nelíbí dosavadní postup vlády. Už výběrové řízení na dodavatele stíhaček bylo podle Kühnla špatné. Jasné stanovisko od unionistů ale zatím nezaznělo. Místopředseda ODS Petr Nečas zdůraznil, že na odmítavém postoji jeho strany k nákupu stíhaček se ani po pondělním rozhodnutí kabinetu nic nemění.

  • 22.4.2002

    Brněnského výrobce traktorů Zetor koupí slovenská společnost HTC Holding za 310 miliónů korun. Rozhodla o tom vláda na základě doporučení České konsolidační agentury, která vlastní 97,7 procenta akcií strojírenské firmy. O Zetor se ucházela ještě turecká Uzel Makina Sanayi. HTC Holding s koupí akcií přebere veškeré závazky brněnské firmy. Zetor má přitom již několik let problémy s financováním. Ty vedly k 19 měsíčnímu zastavení výroby, která byla obnovena v říjnu 2000. Podle dřívějšího vyjádření vedoucí sekretariátu představenstva HTC Holding Marty Tkáčové je záměrem firmy z krátkodobého hlediska odvrátit hrozbu konkursu a udržet na současné úrovni rozsah výroby a prodeje v Zetoru.

  • 22.4.2002

    Vláda schválila koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015, jejíž součástí je mimo jiné zrušení starých nefunkčních krytů a rozdělení materiálu civilní ochrany záchranným složkám. Po jednání vlády to řekl mluvčí kabinetu Libor Rouček. Koncepce se mimo jiné zabývá přípravou složek integrovaného záchranného systému na události podobné teroristickým útokům v USA z loňského 11. září. Tyto složky musí být podle materiálu vybaveny tak, aby mohly zasahovat nejen při požáru a výbuchu, ale i při úniku chemických a biologických látek. Podle Roučka podtrhuje materiál i nezbytnost posílení složek integrovaného záchranného systému a zdůrazňuje nutnost informovanosti obyvatelstva.

  • 22.4.2002

    Především středoškoláky má oslovit nová kampaň proti rasismu, jejíž podobu schválila vláda. Jak sdělil mluvčí vlády Libor Rouček, součástí kampaně, která bude zahájena v květnu, jsou například diskuse s romskými sociálními pracovníky, zástupci etnických menšin a uprchlíky na středních a vyšších odborných školách. Podle sociologů jsou právě středoškoláci snadno ovlivnitelnou skupinou, na kterou působí různé xenofobní a rasistické skupiny. V rámci šestimiliónové kampaně se budou konat například besedy se zástupci menšin. Ty navážou na dřívější Jízdy tolerance a se studenty při nich budou diskutovat smíšené týmy zástupců většinové společnosti, Romů a jiných národnostních menšin a zahraničních studentů z Asie a Afriky. Novým tématem bude uprchlická a přistěhovalecká tématika. Školy budou navštěvovat také romští sociální pracovníci.

  • 22.4.2002

    Stát podle Občanské demokratické strany svazuje život občanů neúměrným počtem vyhlášek, nařízení, příkazů a zákazů. Občanští demokraté proto hodlají radikálně "provětrat" přebujelou byrokracii. Slibují, že pokud budou v příští vládě, do tří let odstraní nejméně třetinu omezujících předpisů, zredukují počet ministerstev a co nejvíce zjednoduší a zlevní veřejnou správu. "Náš útok na byrokracii není útokem na jednotlivé úředníky," řekl po pondělním jednání Výkonné rady ODS předseda strany Václav Klaus. ODS se chce zaměřit na zákony a předpisy, které nutí úředníky, aby kontrolovali, řídili a ovlivňovali životy občanů v tisících případů, dodal Klaus. ODS spočítala, že v současné době v zemi platí téměř 1300 zákonů a 2300 vyhlášek a nařízení, na které je "nabaleno" více než 100.000 různých příkazů, zákazů a dalších omezení. "Zavazujeme se, že v případě vstupu do vlády a významné pozice v ní do tří let odstraníme jednu třetinu z tohoto hrozivého počtu 100.000 regulačních opatření," prohlásil Klaus.

  • 22.4.2002

    Slovenští Romové z okolí Martina prý objevili trik, s jehož pomocí dokážou vycestovat i do státu, kam slovenského občana bez víza nepustí. Jak tvrdí slovenský list Národná obroda, Romové cestují na české pasy, které "kupují za 10.000 korun z Ostravy". Slovenští Romové se tak bez víz dostanou do Británie, kde podle deníku následně odevzdají úředníkům falešný český pas, pravý slovenský pas a současně i žádost o azyl. "Podobné případy nejsou ojedinělé," tvrdí list. Británie zavedla vůči Slovensku kvůli vlně žadatelů o azyl z řad slovenských Romů víza již na podzim 1998 a následně víza uplatnilo i Irsko. Na rozdíl od dalších evropských zemí, které se rovněž vízy jistý čas bránily přílivu romských migrantů, jejichž žádosti byly převážně odmítnuty jako neopodstatněné.

  • 22.4.2002

    Pracovníci jihočeské jaderné elektrárny Temelín dokončili o víkendu plánované úpravy v sekundární (nejaderné) části prvního bloku a zhruba v polovině týdne obnoví štěpnou řetězovou reakci. Tiskový mluvčí elektrárny Milan Nebesář uvedl, že po několika dnech, v nichž personál postupně zvýší výkon reaktoru, připojí generátor do rozvodné sítě a dokončí testy poslední etapy energetického spouštění. "Po ukončení úprav začala obsluha ohřívat blok a provedla ověřovací těsnostní zkoušky v obou částech bloku. Teplota vody v primárním (jaderném) okruhu je nyní 255 stupňů Celsia a personál pokračuje v jejím ohřevu na 280 stupňů Celsia. Předpokládáme, že po dalších nezbytných zkouškách dosáhneme asi v polovině týdne minimálního stabilizovaného kontrolovaného stavu, kdy je výkon reaktoru minimální, ale štěpná reakce již běží," řekl Nebesář. První blok je odstaven od 24. února. V průběhu dvouměsíční odstávky provedli pracovníci elektrárny revize všech zařízení a vyměnili vadné armatury v jeho nejaderné části.

  • 22.4.2002

    Druhým největším vývozcem elektrické energie do Německa byla loni po Francii Česká republika. Ta se na celém německém dovozu podílela více než pětinou, uvedla německá energetická federace VDEW. Česká republika loni vyvezla do Německa 9,3 miliardy kilowatthodin elektřiny, což bylo 21 procent celkového německého dovozu. Naopak z Německa do ČR nešla téměř žádná elektřina.

  • 20.4.2002

    Čeští politici odmítají zpochybnění československého zákona z roku 1946 o amnestii násilí vůči Němcům. Právě na tento zákon narážel komisař Evropské unie Günter Veheugen v interwiev pro chystané pondělní vydání vídeňského týdeníku Profil, když hovořil o tom, že v otázce Benešových dekretů jsou ještě nejasnosti, o nichž je třeba s Prahou hovořit. Verheugen podle agentury APA v rozhovoru pro Profil uvedl, že v otázce takzvaných Benešových dekretů jsou ještě nejasnosti. Patří k nim zákon o amnestii z roku 1946, na jehož základě nebyly trestány vraždy sudetských Němců spáchané do října roku 1945. Pokud by zákon o amnestii z roku 1946 byl zrušen, stali by se podle odborníků z partyzánů, odbojářů a například i z účastníků atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha vrahové. V pátek se šéfové parlamentních stran dohodli na usnesení, kterým se postavili za dekrety prezidenta Edvarda Beneše a také další poválečné zákony. Usnesení má ještě schválit sněmovna. "V prohlášení jsme konstatovali, že válečné a poválečné zákony byly realizovány po válce a dnes již nemají žádné právní účinky. To se vztahuje i na tu amnestii," zdůraznila Marvanová. Podobný názor zastává i místopředseda ODS a stínový ministr zahraničí Jan Zahradil.

Pages