Politici odmítají Verheugenovo zpochybnění poválečné amnestie

Čeští politici odmítají zpochybnění československého zákona z roku 1946 o amnestii násilí vůči Němcům. Právě na tento zákon narážel komisař Evropské unie Günter Veheugen v interwiev pro chystané pondělní vydání vídeňského týdeníku Profil, když hovořil o tom, že v otázce Benešových dekretů jsou ještě nejasnosti, o nichž je třeba s Prahou hovořit. Verheugen podle agentury APA v rozhovoru pro Profil uvedl, že v otázce takzvaných Benešových dekretů jsou ještě nejasnosti. Patří k nim zákon o amnestii z roku 1946, na jehož základě nebyly trestány vraždy sudetských Němců spáchané do října roku 1945. Pokud by zákon o amnestii z roku 1946 byl zrušen, stali by se podle odborníků z partyzánů, odbojářů a například i z účastníků atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha vrahové. V pátek se šéfové parlamentních stran dohodli na usnesení, kterým se postavili za dekrety prezidenta Edvarda Beneše a také další poválečné zákony. Usnesení má ještě schválit sněmovna. "V prohlášení jsme konstatovali, že válečné a poválečné zákony byly realizovány po válce a dnes již nemají žádné právní účinky. To se vztahuje i na tu amnestii," zdůraznila Marvanová. Podobný názor zastává i místopředseda ODS a stínový ministr zahraničí Jan Zahradil.