Zprávy

Bezpečnost jihočeské jaderné elektrárny v Temelínu je srovnatelná s bavorskými jadernými elektrárnami, řekla v Bruselu rakouským novinářům členka Evropské komise Loyola De Palaciová, která má na starosti energetiku a dopravu. Podle ní temelínská elektrárna po vylepšeních, která souvisejí s takzvaným procesem z Melku, odpovídá západoevropským standardům, které vypracovalo Západoevropské sdružení jaderných provozovatelů. De Palaciová dala najevo spokojenost s vylepšeními, jichž bylo v elektrárně dosaženo na základě procesu z Melku, a příznivě se vyjádřila i o vylepšeních chystaných. Nátlak Rakouska, které je zásadním odpůrcem jaderné energetiky, vedl k tomu, že elektrárna je bezpečná, pravila.

O posílení policie vojskem, bude-li to bezpečnostní situace vyžadovat, rozhodl ve středu vládní kabinet. Ten vyjádřil souhlas s ratifikací Římského statutu Mezinárodního trestního soudu a schválili k tomu potřebný návrh ústavního zákona, který omezuje imunitu a udělování prezidentských milostí. Mezi řadu dalších zákonů, které kabinet schválil, patří právní normy upravující správní soudnictví a zákony o vojenských veteránech a o sociální potřebnosti.

Pokud by to bezpečnostní situace České republiky vyžadovala, mohlo by řady policie rozšířit až 1500 vojáků české armády včetně jejich techniky. Umožní to nařízení vlády, které kabinet schválil na návrh ministra vnitra Stanislava Grosse. Rozhodnutí podle Grosse souvisí se zpřísněnými bezpečnostními opatřeními, které české úřady přijaly po teroristických útocích ve Spojených státech 11. září. Vláda má podle Grosse nyní zákonný nástroj, který ji takový postup kdykoliv v budoucnu umožní. Příslušníci armády i s potřebnou vojenskou technikou by se mohli podílet na plnění úkolů pořádkové a ochranné služby a při ochraně státních hranic, upřesnil ministr vnitra. Ihned po vlně teroru zpřísnila armáda i policie ochranu strategických a citlivých budov, například velvyslanectví, armádních objektů, státních úřadů či jaderných elektráren. Zatím však bezpečnostní složky nemají žádné signály, že by zemi hrozil teroristický útok či jiné ohrožení.

Vláda doporučila parlamentu ratifikaci Římského statutu Mezinárodního trestního soudu. Současně schválila návrh novely Ústavy omezující imunitu prezidenta republiky, zákonodárců a ústavních soudců, která je k ratifikaci nezbytná. Imunita by se neměla vztahovat na válečné zločiny, zločiny proti lidskosti, genocidu a v budoucnu i na zločin agrese, které budou v kompetenci mezinárodního tribunálu. Až vstoupí novela Ústavy v platnost a parlament ratifikuje mezinárodní úmluvu, budou rovněž omezeny milosti udělované prezidentem republiky. Hlava státu nebude moci promíjet zločiny, které budou v kompetenci mezinárodního tribunálu. Římský statut přijala po zdlouhavém jednání mezinárodní konference OSN 17. července 1998 v Římě, Česká republika ho podepsala 14. dubna 1999. Soud má práci zahájit poté, co jej ratifikuje 60 států. Do letošního února statut podepsalo 139 států, 28 ho v téže době ratifikovalo.

Návrh zákona o vojenských veteránech mimo jiné vymezuje okruh lidí, kteří budou mít nárok na osvědčení veterána. Upravuje také vztah veteránů k ministerstvu obrany a umožní resortu budovat útočiště pro vojenské vysloužilce. Nárok na osvědčení vojenského veterána budou mít vojenští účastníci ozbrojených konfliktů před rokem 1945 a účastníci novodobých českých vojenských misí v zahraničí.

Zákon o správním soudnictví by měl lépe chránit práva občanů, kteří se cítí být poškozeni rozhodnutím správních úřadů. Zřizuje rovněž Nejvyšší správní soud, jehož existenci předpokládá Ústava přijatá před více než osmi lety. Návrh je legislativním základem pro reformu správního soudnictví a upravuje zejména základní obecné principy rozhodování soudů v této oblasti. Součástí správní legislativy je i kompetenční zákon, který stanoví pravidla pro řešení sporů soudů a správních orgánů o pravomoce.

Novela zákona o sociální potřebnosti má motivovat k práci lidi, jejichž případný pracovní příjem by se pohyboval kolem životního minima. Při žádostech o sociální podporu nemá být podle návrhu brána v úvahu mzda žadatelů v plné výši, ale jen ve výši 70 procent.

Kabinet rovněž schválil návrh novely zákona o zaměstnanosti, která přizpůsobuje české právo změnám v právu Evropské unie. Jde například o odraz směrnice o rovném zacházení, která má zamezit pracovní diskriminaci.

Vláda vyjádřila souhlas s pilotním projektem zaměstnávání zahraničních pracovníků v ČR. Ministerstvo tím reaguje na skutečnost, že stát přestává být tranzitní zemí a stává se cílem mnohých cizinců, kteří by v ČR chtěli získat práci.

Bezpečnostní informační služba /BIS/ nemá informace o přímém ohrožení České republiky teroristy. Členům sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost to řekl ředitel BIS Jiří Růžek. BIS, tedy civilní kontrarozvědka, podle něj nemá signály ani o ohrožení spojenců Česka. Podle Zdeňka Nováka z vedení Vojenského zpravodajství je možnost, že by se Česká republika mohla stát cílem teroristického útoku, malá, ale nelze ji zcela vyloučit. Poslancům řekl, že bezpečnostní situace v Česku je dobrá a že nelze vyvolávat přehnané obavy z jejího možného zhoršování. Za relativně malou považuje Novák také možnost, že by teroristé použili zbraně hromadného ničení, například biologické zbraně. Soudí, že tyto prostředky by nezasáhly velké množství lidí. Jejich počet odhadl v řádu stovek až tisíců. Novák nepřikládal význam případnému zneužití práškovacích letadel teroristy k použití chemické zbraně nad městskými aglomeracemi. Vojenské tajné služby vycházejí z toho, že práškovací letadlo nad městem by bylo podezřelé a že stejného účinku by teroristé mohli dosáhnout, kdyby škodlivé látky shodili třeba z nějaké vysoké budovy. Růžek poslancům řekl, že jeho služba "zdařile" spolupracuje se spojenci při odhalování pozadí teroristického útoku, jehož cílem se 11. září staly výškové budovy v New Yorku a sídlo amerického ministerstva obrany ve Washingtonu.

Představitelé arabské komunity v České republice, sdružení v Iráckém, Libanonském a Palestinském klubu, rozhodně odsoudili teroristický útok na Spojené státy americké, jehož obětí se 11. září staly tisíce nevinných civilistů. Arabská komunita zastává názor, že je třeba potrestat konkrétní viníky teroristického útoku. Nepřeje si ale násilnou odvetu, válečný konflikt či uplatnění kolektivní viny. "Je nezbytné usilovat o politická řešení, která by řešila příčiny a pohnutky, jež vedou k tak nebezpečnému jednání, o spravedlivé urovnání dalekosáhlých problémů sužujících celé lidstvo, především o likvidaci útlaku a bídy," uvádí v komuniké. Je třeba likvidovat řadu ohnisek napětí na Blízkém východě v oblasti arabsko-izraelského konfliktu, vyřešit palestinský problém, fakticky naplňovat rezoluce OSN a dodržovat s nimi související mezinárodní normy, dodávají zástupci Arabů žijících v Česku.