• 1.5.2002

    Evropská komise nechce nijak nastolovat otázku Benešových dekretů v době před volbami v České republice. Bude se držet společného dubnového prohlášení komisaře Güntera Verheugena a premiéra Miloše Zemana. Teprve po volbách bude s novou vládou debatovat o zbývajících sporných bodech. Generální ředitel Eneko Landaburu, vrchní vyjednávač Evropské komise s kandidátskými zeměmi, nepovažuje za naléhavě nutné, aby právní služba EK záhy vypracovala analýzu dekretů. "Problém byl do značné míry vyřešen prohlášením Verheugen-Zeman; podle mých informací není tento dokument v rozporu se závěry rozboru našich právníků. Ti souhlasí také s tím, že dekrety nemají nic společného s rozhovory o přistoupení ČR k EU," uvedl Landaburu. Právníci se nyní soustřeďují na ty dekrety a další poválečné akty, které se netýkají majetku a státního občanství; je to hlavně dekret číslo 16 o trestání za kolaboraci s nacisty a zákon o amnestii z roku 1946. Komise podle něj také dále zkoumá české restituční zákony ze začátku 90. let, zejména na základě stížností, že diskriminují bývalé české občany, kteří po opuštění Československa pozbyli českého občanství a přišli na jejich základě tudíž o nárok na návrat majetku.

  • 1.5.2002

    Sociální demokraté se ještě před volbami pokoušejí prosadit vznik nového druhu bytových družstev, která mají podle nich střední třídě otevřít cestu k bydlení. Sociální demokraté navrhují vznik obecně prospěšných bytových družstev se zaměřením na výstavbu nájemních bytů pro družstevníky. Částečně by se na financování výstavby podíleli členové družstva, měli by ale nárok na podporu z veřejných peněz. Za to by se družstva podrobila přísnější kontrole a zavázala by se, že svůj případný zisk investují zpět do nájemního bydlení. Návrh zákona předložilo několik poslanců ČSSD, kteří ho chtějí ve sněmovně projednat ve zrychleném režimu. Jejich šance na úspěch jsou ale vzhledem k odporu pravicových poslanců zřejmě malé. Podobný návrh, který předložila vláda, už sněmovna v tomto volebním období zamítla. Místopředseda ODS a šéf sněmovního výboru pro regionální rozvoj Miroslav Beneš uvedl, že občanští demokraté považují za řešení bytové situace dlouhodobé stavební spoření a hypoteční úvěry.

  • 1.5.2002

    Zvýšení zaměstnanosti v pohraničí, podpora zemědělství a dostavba dálnice směrem do Rakouska jsou prioritami volebního programu, který na 1. máje oficiálně představila jihomoravská ČSSD na napoleonském bojišti ve Slavkově u Brna. "Za zvuků výstřelů děl a bojových bubnů na zdejším bojišti jdeme do bitvy o udržení a rozšíření našich mocenských pozic," řekl jihomoravský lídr ČSSD Zdeněk Škromach. Právě vysoká nezaměstnanost na Hodonínsku a Znojemsku, problémy s dopravní infrastrukturou a zemědělská politika jsou podle nedávného zjištění Českého statistického úřadu největšími slabinami Jihomoravského kraje. Podpora zemědělství, proklamovaná sociálními demokraty, se neliší od volebních programů jiných politických stran. Opírá se o podporu moravského vinohradnictví, to ale již činí i zastupitelstvo Jihomoravského kraje, ovládané stranami bývalé čtyřkoalice a ODS.

  • 1.5.2002

    Výkon reaktoru prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín je od úterního večera stabilizovaný na 98 procentech. Na tomto výkonu zůstane asi 48 hodin, poté jej technici vyvedou až na 100 procent a zahájí dynamické testy. Ty jsou poslední částí energetického spouštění prvního bloku, které začalo na podzim 2000. Technici při nich ověřují všechny funkce zařízení při extrémních provozních stavech a simulovaných poruchách. Prvnímu bloku zbývá posledních asi 12 dynamických testů. Od úterního dopoledne dodává první blok opět elektřinu do sítě. Technici jej přifázovali po dvou dnech, které si vyžádala oprava drobné netěsnosti na přívodu páry do druhého nízkotlakého dílu turbíny. Turbosoustrojí bloku nyní vyrábí necelých 1000 megawatt elektřiny. V druhém bloku Temelína, jehož reaktor je od 11. března naplněn palivem, opravují technici drobné netěsnosti na vývodech měření a pokračují v předepsaných testech.

  • 30.4.2002

    Vládní sociální demokracie půjde do letošních parlamentních voleb s biblickým i pohádkovým číslem tři. Trojku měla i při parlamentních volbách v roce 1992. Ostatní strany, které mají parlamentní kluby, úterní los Státní volební komise zařadil do třetí desítky. ODS dostala číslo 22, KSČM číslo 23 a Koalice KDU-ČSL a Unie svobody-DEU 25. Sedmičku, které je obecně považovaná za šťastné číslo, los přisoudil Humanistické alianci. "Nešťastnou" třináctku dostala Česká strana národně sociální stejně jako při volbách do Poslanecké sněmovny před čtyřmi lety. Státní volební komise losovala čísla pro 29 volebních stran a subjektů. K 28 registrovaným připojila i Československou stranu socialistickou, která předložila kandidátní listinu s jedním jménem jen ve Zlínském kraji. Doručila ji však kroměřížskému a nikoli zlínskému okresnímu úřadu, jak ukládá zákon. Proti odmítnutí registrace se socialisté mohou odvolat ještě k soudu. V případě, že uspějí, budou mít jejich hlasovací lístky číslo 17.

  • 30.4.2002

    Občanští demokraté mají nyní šanci vyhrát parlamentní volby v deseti krajích. Sociální demokraté jsou podle aktuálního průzkumu agentury TNS Factum nejsilnější ve třech krajích, Koalice křesťanských demokratů a Unie svobody-Demokratické unie by slavila vítězství jen v Jihomoravském kraji. Průzkum agentura uskutečnila pro internetový server www.iHNed.cz v březnu a dubnu mezi téměř 4000 respondentů. Proti minulému šetření si ČSSD nepatrně pohoršila. Šanci vyhrát má vládní strana nadále na Vysočině, Moravskoslezském a Libereckém kraji, o vítězství v Olomouckém kraji by ji připravila ODS. Občanští demokraté mají nejsilnější postavení v Praze a nejslabší v Moravskoslezském kraji. Je stranou s nejvyrovnanější podporou, její prognóza neklesá v žádném kraji pod 23 procent hlasů. ČSSD má nejvíce voličů v Moravskoslezském kraji, nejslabší je tradičně v Karlovarském. Koalice je nejsilnější v Jihomoravském kraji, nejméně příznivců má v kraji Ústeckém. KSČM má největší podporu na Vysočině, nejmenší v Pardubickém kraji. Na prvních čtyřech místech se umístily ve všech krajích nynější parlamentní strany. Nad pětiprocentní hranici se dostala jen extremistická Pravá alternativa v Karlovarském kraji a Strana za životní jistoty v Jihočeském kraji.

  • 30.4.2002

    Skoncovat s diskriminací německojazyčné menšiny v Česku kvůli takzvaným Benešovým dekretům po vstupu země do Evropské unie a vyslovit politování nad nespravedlivým vyhnáním ze Sudet požadoval rakouský kancléř Wolfgang Schüssel v rozhovoru, který otiskl slovenský list Pravda. Pád železné opony a návrat k demokracii "jsme pokládali za šanci k odstranění problémů diskriminace, které v dekretech z hlediska dnešního posuzování lidských práv jsou", uvedl. "Důležité je, aby se vyslovila přinejmenším lítost nad nespravedlivým vyhnáním lidí ze Sudet, mezi nimi i žen a dětí, kteří neměli s nacionálním socialismem nic společného. Měli bychom se pokusit o to, aby se tehdejší svévole jakoby přeložila do dnešního právního rámce. O tomto tématu je třeba v rámci diskusí o společné Evropě otevřeně hovořit i mezi přáteli a sousedy. Se vstupem Česka do unie už nesmí mezi občany EU existovat žádná diskriminace. A o to se spolu s Evropskou komisí a Evropským parlamentem snažíme," řekl kancléř Schüssel.

  • 30.4.2002

    První blok jaderné elektrárny Temelín začal v úterý dopoledne po dvoudenním přerušení znovu dodávat elektřinu do sítě, když obsluha připojila generátor do rozvodné sítě. Výkon reaktoru byl v okamžiku připojení 37 procent a elektrárna vyráběla asi 300 megawattů elektřiny. Mluvčí Temelína Milan Nebesář ČTK řekl, že výkon reaktoru se bude postupně zvyšovat až na 100 procent a již při tomto zvyšování personál provede některé plánované dynamické testy. První temelínský blok naposledy vyráběl elektřinu v neděli, kdy však pro drobnou netěsnost na přívodu páry do druhého nízkotlakého dílu turbíny musel generátor odpojit. První blok nastartoval reaktor ve středu minulého týdne. Stalo se tak po dvouměsíční odstávce, při níž technici mimo jiné vyměnili vadné armatury v nejaderné části. V neděli ráno obsluha připojila turbosoustrojí do rozvodné sítě, aby ho večer pro netěsnost přívodu páry znovu odpojila.

  • 29.4.2002

    Občanská demokratická strana (ODS) spustila předvolební kampaň i na Slovensku. "Čeští občané, přijďte k volbám," vybízí inzerát ODS v pondělním slovenském tisku. Inzerát sice ujišťuje, že "ODS si váží každého hlasu", ale zdá se být zaměřen především na účast voličů z řad české komunity na Slovensku. Připomíná, že červnových voleb se tentokráte budou moci účastnit i občané ČR žijící na Slovensku, nesmějí však zapomenout, aby se do 5. května zaregistrovali na velvyslanectví v Bratislavě, respektive na konzulátu v Košicích, a to i v případě, že by chtěli volit v ČR.

    Autor: Eva Petržílková
  • 28.4.2002

    Předseda ODS Václav Klaus v neděli otevřeně prohlásil, že ČSSD považuje za možného koaličního partnera. Řekl to novinářům po debatě s premiérem Milošem Zemanem (ČSSD) v pořadu Sedmička televize Nova. Zástupce Koalice KDU-ČSL a Unie svobody-DEU prohlášení předsedy ODS nepřekvapilo. Před volbami v roce 1998 se Klaus se Zemanem shodoval, že koalici ČSSD a ODS není možné vytvořit kvůli neslučitelnosti stranických programů. ODS pak po volbách umožnila ČSSD sestavit menšinovou vládu.

    "Je nová situace a při vší kritičnosti k vládě sociální demokracie i ona je ve hře jako koaliční partner jak pro nás, tak pro čtyř, tří, dvoukoalici nebo jak se to dneska jmenuje," uvedl Klaus, který nyní preferuje vytvoření většinové vlády. Doufá, že výsledek letošních parlamentních voleb nevyústí v patovou situaci jako před čtyřmi lety.

    Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda k tomu poznamenal, že "Václav Klaus a Miloš Zeman nikdy nesledovali jiný cíl než spolu udržet své pozice". Podle Karla Kühnla (Unie svobody-DEU) se ODS a ČSSD zalíbilo u moci. "Chystají se udělat vládu spolu, pokud to jen trošku půjde, to není nic nového," poznamenal.

Pages