EK nechce jednat o dekretech do voleb v ČR

Evropská komise nechce nijak nastolovat otázku Benešových dekretů v době před volbami v České republice. Bude se držet společného dubnového prohlášení komisaře Güntera Verheugena a premiéra Miloše Zemana. Teprve po volbách bude s novou vládou debatovat o zbývajících sporných bodech. Generální ředitel Eneko Landaburu, vrchní vyjednávač Evropské komise s kandidátskými zeměmi, nepovažuje za naléhavě nutné, aby právní služba EK záhy vypracovala analýzu dekretů. "Problém byl do značné míry vyřešen prohlášením Verheugen-Zeman; podle mých informací není tento dokument v rozporu se závěry rozboru našich právníků. Ti souhlasí také s tím, že dekrety nemají nic společného s rozhovory o přistoupení ČR k EU," uvedl Landaburu. Právníci se nyní soustřeďují na ty dekrety a další poválečné akty, které se netýkají majetku a státního občanství; je to hlavně dekret číslo 16 o trestání za kolaboraci s nacisty a zákon o amnestii z roku 1946. Komise podle něj také dále zkoumá české restituční zákony ze začátku 90. let, zejména na základě stížností, že diskriminují bývalé české občany, kteří po opuštění Československa pozbyli českého občanství a přišli na jejich základě tudíž o nárok na návrat majetku.