Zprávy

Budoucnost Evropské unie bude tématem veřejného slyšení, které ve čtvrtek pořádá senátní výbor pro evropskou integraci. Se svým pohledem mají účastníky slyšení seznámit ministr zahraničí Jan Kavan (ČSSD) a senátor Josef Zieleniec (navržen Unií svobody). Oba hájí české zájmy v Konventu EU. Sněm zástupců členských i kandidátských zemí unie má doporučit budoucí podobu evropského společenství. Na slyšení byli pozváni také reprezentanti dolní komory parlamentu v Konventu, místopředsedové ODS Jan Zahradil a Petr Nečas, oba poslanci ale pozvání na slyšení, které se koná měsíc před volbami do sněmovny, kvůli časovému zaneprázdnění odmítli. Při slyšení mají vedle politiků vystoupit i mluvčí České biskupské konference Daniel Herman a docent Vladimír Vopálka z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Jejich příspěvky se mají týkat zákonných úprav lidských práv v rámci EU. O tom, jak by měla vypadat reforma evropských institucí, mají hovořit zástupci Svazu průmyslu a obchodu, Českomoravské konfederace odborových svazů a Svazu měst a obcí.

V případě, že by nová česká vláda nezměnila dosavadní postoj Prahy k takzvaným Benešovým dekretům, mohlo by dojít ke zpomalení české integrace do Evropské unie ze strany rakouského parlamentu. V rozhovoru pro nedělní vydání listu Kurier to řekl předseda dolnorakouské zemské vlády a vlivný lidovecký politik Erwin Pröll, který v pátek na toto téma hovořil s bavorským zemským ministrem pro evropské záležitosti Reinholdem Bockletem. Od nové české vlády Pröll očekává "smysl pro realitu". Hejtman sice dodal, že ani v případě neměnnosti českého kursu v otázce dekretů nebude vytahovat kartu zablokování vstupu České republiky do unie, uvedl však, že "zde je také možnost zpomalení integrace v ratifikačním procesu ze strany rakouského parlamentu". "Jak znám náš parlament, nedokážu si představit, že v něm dojde k většinovému závěru bez odpovídajícího přičinění Prahy," cituje list Prölla.

V hlavním městě začal třítýdenní program Pražského jara. Mezinárodní hudební festival nabídne do 3. června na šedesát koncertů klasické hudby a operních představení. Zazní i koncertní dechová hudba, jazz a dechovka. Padesátý sedmý ročník festivalu zachovává zaměření na špičkové interpretační umění a snahu přesáhnout běžnou koncertní sezónu. Pozornost soustřeďuje letos mimo jiné na tvorbu Igora Stravinského, klasika hudby 20. století. Úvodní koncert ve Smetanově síni s Českou filharmonií řídil Japonec Ken-Ičiro Kobajaši. Pražskému publiku poprvé představil své interpretační pojetí Smetanovy Mé vlasti.

Ředitel České filharmonie Václav Riedlbauch kritizoval povyšování zábavy na umění. "Umělci opět bojují o základní právo na existenci náročnějších uměleckých projevů," řekl při pietním aktu u pražského hrobu Bedřicha Smetany. Představitelé hudebních institucí položili v den zahájení mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro na Vyšehradském hřbitově na místa posledního odpočinku skladatelů Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a Zdeňka Fibicha květiny. Smetanův odkaz je podle Riedlbacha aktuální v tom, že tento umělec ve své době dosáhl zlepšení podmínek pro provozování hudby. "Byl originální uměleckou osobností, nic z toho, co dělal, si nezjednodušoval a vychovával publikum k chápání náročnějších žánrů," prohlásil ředitel České filharmonie.

Přijetím závěrečné rezoluce skončila v chorvatské metropoli Záhřebu dvoudenní konference předsedů evropských parlamentních komor o způsobech boje proti terorismu. Za Českou republiku se jí zúčastnil předseda českého Senátu Petr Pithart. Hlavním tématem rezoluce je koordinace postupů evropských parlamentů v boji proti terorismu a odmítnutí jakékoli relativizace či omlouvání terorismu. Jak Pithart telefonicky informoval ČTK, formulace závěrečné rezoluce byla podřízena záměru prezentovat terorismus jako neomluvitelný zločin. Z textu rezoluce proto mimo jiné vypadl pojem "příčiny terorismu"; ne snad proto, že by tento jev bylo nemožné či nepřípustné kauzálně vysvětlovat, ale proto, aby terorismus nebylo možné relativizovat či omlouvat nebo aby nebylo možné rozlišovat špatné a méně špatné teroristy. Z téhož důvodu rezoluce rovněž nerozlišuje "nevinné oběti" a eventuální jiné oběti. Účastníci konference odmítli ospravedlňování terorismu sociálními aspekty. V tomto ohledu se na základě španělských zkušeností poukazovalo na Baskicko, kde tamní teror separatistů nelze vysvětlit ani neuspokojivou sociální situací, ani deficitem demokracie. Podobně se poukazovalo na zkušenosti Severního Irska.

Petr Pithart ve svém pátečním projevu zdůraznil, že že boj proti teroru nesmí být spojen s obětováním lidských práv, svobod a soukromí, a mimo jiné se vyjádřil kriticky o nedávných změnách v režimu práv a svobod v USA. V této otázce předsedu českého Senátu mimo jiné podpořil předseda portugalského parlamentu António de Almeida Santos. Pithart k tomuto bodu již v pátek podotkl, že zástupci postkomunistických zemí byli v důsledku svých zkušeností s totalitním deficitem demokracie o něco rozhodnější v obraně lidských práv. Nešlo však prý o "fundamentální" rozdíl. Podle předsedy českého Senátu se na konferenci pokročilo při přípravě textu Charty povinností států v boji proti terorismu. Chartu by mělo nakonec schválit Parlamentní shromáždění Rady Evropy, avšak dosud není jasný časový horizont jejího schválení.