Zprávy

Skupina 15 civilních lékařů se bude od pondělí do pátku v Hradci Králové školit na poskytování zdravotnické pomoci ve válce a při katastrofách. Speciální kurs pro dobrovolníky pořádá hradecká Vojenská lékařská akademie Jana Evangelisty Purkyně. Podobné cvičení organizuje armáda pro civilní lékaře již potřetí. První dobrovolníci ho absolvovali loni v říjnu, další letos v květnu. Vedle lékařů prošli v minulosti záložním výcvikem zaměřeným na katastrofy také kaplani a skupina příslušníků právnických a teritoriálních záloh. Hradecká vojenská akademie, která letos slaví 50. výročí svého vzniku, pořádá podobná cvičení několikrát do roka. V březnu například školili američtí armádní lektoři tři desítky českých, slovenských a maďarských vojáků, jak mají poskytovat zdravotní péči při živelních katastrofách.

Představitelé krajně pravicové strany Svobodných (FPÖ) oficiálně požádali na rakouském ministerstvu vnitra o vypsání celostátního plebiscitu s cílem zamezit vstupu České republiky do Evropské unie, pokud bude jaderná elektrárna Temelín v komerčním provozu. Předložili současně archy s podpisy 16.000 voličů, kteří vypsání celostátního plebiscitu podporují. "Veto je poslední šance, jak zabránit provozu této jaderné elektrárny," řekl novinářům šéf hornorakouské FPÖ Hans Achatz s tím, že pro stranu přichází v úvahu pouze odstavení jihočeské jaderné elektrárny, nikoli zvýšení její bezpečnosti. Vyslovil přitom obavy, že lidovecký kancléř Wolfgang Schüssel a šéfka rakouské diplomacie Benita Ferrerová-Waldnerová umožní uzavřít kapitolu "energetika" v přístupových jednáních Česka do Evropské unie, aniž by této příležitosti využili k vetu vůči Temelínu. Ministr vnitra nyní má 30 dnů na přezkoumání náležitostí požadavku a pokud nezjistí podstatné závady, stanoví termín konání podpisového plebiscitu, který se musí uskutečnit do půl roku. Zbývající tři rakouské parlamentní strany však tlak FPÖ na vypsání plebiscitu o vetování vstupu Česka do unie rozhodně odmítají s tím, že nepřijetí Česka do unie neudělá Temelín "ani o chlup" bezpečnějším, zato podráždí ostatní partnery v Evropské unii, kteří na rozšíření mají zájem.

Odvetný útok za nedávné atentáty na New York a Washington nezačne podle prezidenta Václava Havla před návratem amerického ministra obrany Donalda Rumsfelda z cesty po zemích Středního a Blízkého východu. Havel to ve čtvrtek řekl novinářům. Český prezident již na středečním neformálním setkání s novináři uvedl, že neočekává, že by nějaký útok spojenců v boji proti terorismu začal v nadcházejících 24 hodinách.

Spojené státy ve středu předložily Severoatlantické alianci seznam požadavků týkajících se vojenské operace, která bude vedena nejspíš proti Afghánistánu. Členské země NATO ve čtvrtek požadavky Američanů přijaly. Podle premiéra Miloše Zemana poskytne Česká republika hlavně vzdušný prostor americkým letounům. Američanům budou podle něj k dispozici i česká letiště, kde si jejich letadla budou moci doplnit palivo. Mezi další požadavky USA patří například posílení spolupráce zpravodajských služeb, pomoc státům potenciálně ohroženým kvůli jejich podpoře boje proti terorismu, posílení ochrany objektů USA a dalších zemí NATO a náhrada amerických jednotek například na Balkáně silami spojenců.

I toto rozdělení úkolů mezi spojence má podle Havla svou logiku. "Jsou jakési tři okruhy. Ten první tvoří to, co budou Spojené státy dělat samy, ten druhý v sobě má to, co budou dělat spojenci, ale to se možná bude všelijak vyvíjet, a to třetí pásmo je celosvětová koalice proti terorismu," podotkl prezident.

Vznik parlamentní komise či pracovní skupiny, která by se zabývala projevy extremismu v České republice a možnostmi jejich potírání, přinese možná čtvrteční veřejné slyšení Senátu o nacismu, rasismu a xenofobii. Účastníci slyšení se vyslovili pro důslednější potírání těchto negativních společenských jevů i uplatňování preventivních opatření. Slyšení se kromě senátorů, zástupců státní správy a justice zúčastnila řada představitelů církví, nevládních organizací a sdružení.

Vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab uvedl, že násilí českých neonacistů si vyžádalo od roku 1990 životy nejméně 20 lidí. Prohlásil, že pro potírání i prevenci je nutné pochopit jeho kořeny. Především zástupci nevládních organizací kritizovali orgány činné v trestním řízení za benevolentní přístup vůči neonacistům. Například Stanislav Penc z Hnutí občanské solidarity a tolerance prohlásil, že neonacistické srazy se v Česku konají právě proto, "že ty lidi vědí, že v České republice se jim nic stát nemůže".

Jařab stejně jako mnozí další upozornil také na lhostejnost majoritní společnosti k projevům extremismu. Předseda Senátu Petr Pithart s připomenutím počátků nacistického vůdce Adolfa Hitlera prohlásil, že projevy nacismu nelze zlehčovat ani v jejich počátcích.