Zprávy

O čtyři hodiny denně rozšířilo vysílání do Afghánistánu v jazycích darí a paštštině Rádio Svobodný Afghánistán. Oznámil to ve Washingtonu prezident Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) Thomas Dine. Dosud vysílalo Rádio Svobodný Afghánistán z Prahy denně šest a půl hodiny. Jak ČTK potvrdila mluvčí RFE/RL Sonia Winterová, od středy má afghánské vysílání deset a půl hodiny. "Přidáním nových čtyř vysílacích hodin denně budeme schopni lépe sloužit americkým národním zájmům i vyhovět požadavkům našich posluchačů," konstatoval Dine. Ujistil, že rozhlasová stanice Afgháncům zajistí "objektivní zprávy a analýzy, jež potřebují při obnově své válkou zničené země". Dodatečný vysílací čas umožní prodloužit zpravodajské relace a zařadit nové pořady, mimo jiné půlhodinový projekt o kultuře v paštštině a darí.

Rádio Svobodný Afghánistán se sídlem v Praze se poprvé ozvalo z éteru 30. ledna. Rádio Svobodná Evropa vysílalo do Afghánistánu již v 80. letech z Mnichova. Později však mohli Afghánci poslouchat pořady RFE/RL vysílané jen v okolních zemích - Turkmenistánu, Tádžikistánu, Íránu a Uzbekistánu. S obnoveným vysíláním RFE/RL do Afghánistánu souhlasily loni Kongres i Sněmovna reprezentantů Spojených států. Stalo se tak po zářijových teroristických útocích na USA, které měli na svědomí lidé kolem teroristy Usámy bin Ládina, jehož skrývalo afghánské extremistické hnutí Taliban. Vysílání z Prahy je podle představitelů rádia součástí demokratické obnovy země. Dříve RFE/RL do Afghánistánu vysílala v letech 1985 až 1993.

Rakouští odpůrci jaderné energetiky ve čtvrtek dali najevo, že jejich obavy spojené s jihočeskou jadernou elektrárnou v Temelíně ještě umocňuje plán zřídit u této elektrárny mezisklad vyhořelého paliva. "Svůj boj nyní musíme rozšířit také na mezisklad," prohlásil Josef Pühringer z Hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí. Podle něho je zde nebezpečí, že z meziskladu se nakonec stane konečné úložiště, a to, varoval, "vedle reaktoru s velkým bezpečnostním rizikem". Otto Gumpinger z Rakousko-českého protiatomového výboru soudí, že zřízení prozatímního úložiště by bylo projevem neodpovědnosti. Ukazuje se, že se spouští jaderná elektrárna a že o její vyhořelé palivo není postaráno, podotkl.

Drtivá většina českých úředníků, kteří se ve státní správě věnují přípravě na vstup do EU, považuje přizpůsobování administrativy unijním podmínkám za obtížné. Tento názor zastává 91 procent úředníků, kteří pracují ve třech desítkách různých státních orgánů, například ministerstev, České správy sociálního zabezpečení či Českého statistického úřadu. Ukazuje to průzkum organizace TNS Factum. Výzkum, v Česku první svého druhu, si nechal vypracovat Ústav mezinárodních vztahů. Většina úředníků, konkrétně 80 procent, podle něj soudí, že členství v EU bude mít pozitivní vliv na chod státní administrativy.

Politické strany se snaží získat hlasy voličů nejrůznějšími prostředky. Během předvolební kampaně pořádají mítinky a neformální setkání, vylepují billboardy, rozesílají do schránek volební tiskoviny nebo rozdávají lidem drobné dárkové předměty se stranickým logem. Své kandidáty představují jako seriózní politiky s jasným programem, ale zároveň jako občany s každodenními radostmi a strastmi. Odborníci se shodují v tom, že v moderní době mají největší vliv na rozhodování voličů sdělovací prostředky, zejména pak televize. Názory lidí dlouhodobě ovlivňuje každodenní zpravodajství, televizní a rozhlasové diskuse, novinové články, daleko méně pak připravené spoty a placená inzerce v médiích. Odborníci na reklamu soudí, že méně významnou roli v předvolební agitaci sehrávají předvolební billboardy či vystoupení hvězd šoubyznysu, které si některé strany na mítinky objednávají. Někteří sázejí na osobní kontakt politiků s voličem, jiní vyzdvihují účast v televizních a rozhlasových debatách či roznášení volebních materiálů do schránek. Hlavně nerozhodnutí voliči se nechají podobou kampaně relativně dost ovlivnit.