Zprávy

Jaderná elektrárna Dukovany na Třebíčsku zatím nepřijala žádná dodatečná bezpečnostní opatření. "Bezpečnostní opatření byla zvýšena v průběhu minulých tří týdnů a zatím není důvod je dále stupňovat," řekl po zahájení útoku USA na Afgánistán mluvčí elektrárny Petr Spilka. V okolí elektrárny je od minulého pátku zavedena omezená letová zóna, do které mohou letadla vstupovat jen na zvláštní povolení oblastního střediska řízení letů. Omezená zóna se vztahuje na území ve tvaru kružnice o poloměru 12 námořních mil od elektrárny a dosahuje výšky 2900 metrů.

Po teroristických útocích v USA Státní úřad pro jadernou bezpečnost nařídil v jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín nejvyšší bezpečnostní opatření ve fyzické ochraně. V případě nebezpečí jsou Dukovany připraveny zastavit i štěpnou reakci svých čtyř reaktorů. Vzdušný prostor nad elektrárnou střeží radary i z nedaleké základy v Náměšti nad Oslavou. Tam byl přesunut i protiletadlový raketový pluk ze Žatce. K odklonění narušitelů omezeného prostoru jsou připraveny vzlétnout pohotovostní vojenská letadla z Českých Budějovic nebo z Čáslavi.

Ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD) a místopředseda sněmovny Ivan Langer (ODS) soudí, že souhlas s případným sestřelením útočícího civilního letadla by měl být v kompetenci ministra obrany. Oba to v neděli řekli novinářům. Podle Grosse ministerstvo obrany připravuje materiál, který by měl tuto věc řešit. Také vicepremiér Pavel Rychetský (ČSSD) v neděli řekl, že případný rozkaz k likvidaci civilního letadla ovládaného sebevražednými teroristy by ministr obrany zřejmě mohl vydat již za současné legislativní situace.

Český právní řád podobně jako mezinárodní úmluva nedovoluje sestřelit sebevražedně útočící civilní letadlo. Určité oprávnění pro takovýto krok ale skýtá ustanovení trestního zákona o krajní nouzi. "To říká, že čin jinak trestný, kterým se odvrátí mnohem vážnější bezprostřední ohrožení na životech, je beztrestným," uvedl Rychetský. Vláda ho požádala, aby analyzoval český právní řád. Analýza bude podle Rychetského hotova v pondělí. Teroristy by podle Rychetského v budoucnosti mělo být možné odsoudit na více let, než dovolují sazby současného českého práva. "Při rekodifikaci trestního práva bude na místě s horními hranicemi trestních sazeb u těch nejzávažnějších zločinů výrazně hnout, nevylučuji, že na dvojnásobek," konstatoval. Vicepremiér dodal, že hranice trestů se zvýší i u jiných trestných činů.

Ministr Gross neví o tom, že by na území ČR působily teroristické organizace. Má nicméně informace "o lidech, kteří mohli být nebo byli ve styku s osobami, které třeba mají přímé vazby do některých výcvikových táborů (teroristů) nebo tímto směrem".

Epidemiologové, hygienici a soukromí lékaři prodělají podle ministra vnitra Stanislava Grosse školení o tom, jak vypadají příznaky postižení biologickými látkami, například morem či snětí slezinnou (antraxem). Ministr Gross to uvedl v nedělním pořadu televize Prima Nedělní partie v souvislosti s opatřeními přijímanými po teroristických útocích na USA. "V tomto státě je bohužel dneska pouze několik lékařů, kteří vědí", jak takové příznaky vypadají, poznamenal Gross. Informační kampaň pro všechny občany by podle ministra pouze vedla k zahlcení lékařských ordinací. Grossův stínový protějšek a místopředseda ODS Ivan Langer školení lékařů označil za správné.

Vnitro podle Grosse pro občany připraví do dvou týdnů informace, jak se zachovat při krizové situaci v případě teroristického útoku. Ministr i Langer nedoporučili občanům kupovat nyní plynové masky vzhledem k tomu, že jejich filtry neposkytují univerzální ochranu před chemickými zbraněmi. Gross v této souvislosti poznamenal, že ČR je schopna zajistit prostředky individuální ochrany pro 35 až 36 procent obyvatel, což je podle něj mnohem více než například v Německu. Situací v civilní ochraně (CO) se bude zabývat i vláda, podle Grosse je nutné přizpůsobit současnou bezpečnostní situaci možnostem a kapacitám "z hlediska CO".

Šéf dolní komory rakouského parlamentu a místopředseda opozičních sociálních demokratů (SPÖ) Heinz Fischer odmítá spojování provozu Temelína se vstupem České republiky do Evropské unie. V nedělní diskusní relaci rakouské televize se rovněž vyslovil proti uspořádání referenda o rozšiřování evropské patnáctky, které navrhuje vládní krajně pravicová strana Svobodných (FPÖ). "Ne, to nejsme, a to mluvím zcela jasně," odpověděl Fischer na dotaz, zda jeho strana je pro uplatnění práva veta na vstup ČR do unie, dokud se nepodaří vyřešit sporné otázky ohledně jihočeské elektrárny. Vytkl však vládě lidoveckého kancléře Wolfganga Schüssela, že se měla Temelínem zabývat mnohem důrazněji již od svého nástupu do funkce v únoru loňského roku.