Zprávy

Před českým velvyslanectvím ve Vídni se shromáždilo asi 15 ekologických aktivistů z Vídeňské platformy "bezatomová budoucnost". Protestovali proti výstavbě meziskladu vyhořelého paliva z jaderné elektrárny Temelín. Zástupce odpůrců atomu přijal český velvyslanec Jiří Gruša, který od nich převzal protestní dopis adresovaný české vládě. "Máme z meziskladu velké obavy, protože při povrchovém meziskladu nelze vyloučit ani teroristický útok, ani pád letadla," řekla mluvčí ekologů Maria Urbanová. V jedné nádobě na uskladňování vyhořelého paliva je totiž podle Urbanové přibližně 30násobné množství "potenciální radioaktivity, než jaká unikla při havárii v Černobylu". Odpůrci atomu ale požadují nejenom odstoupení od výstavby meziskladu, nýbrž také zastavení provozu v temelínské elektrárně. Velvyslanec Gruša ekologům žádné odstoupení od projektu Temelín neslíbil, ale popsal jim další zvýšení bezpečnostních standardů v elektrárně. Pokojná demonstrace asi po 70 minutách skončila.

Český a slovenský premiér Miloš Zeman a Mikuláš Dzurinda spolu nejen bilancovali výsledky téměř čtyřleté spolupráce svých vlád, ale hovořili i o společné strategii vůči Evropské unii. Dzurinda znovu nabídl spolupráci při přípravě pražského summitu NATO. Slovenská republika poskytne České republice pomoc, o kterou požádá, a ráda, řekl šéf slovenské vlády na tiskové konferenci po setkání se Zemanem. Společná strategie vůči unii se podle Zemana týká zejména zemědělství. Nelze podle něj žádat, aby Česká a Slovenská republika byly v nerovnoprávné pozici z hlediska zemědělských dotací, a současně chtít, aby od nich unie dostávala plné platby do rozpočtu. Dzurinda novinářům vypočítal dlouhý seznam česko-slovenských problémů, které se podařilo za volební období vyřešit. Uzavřeno bylo 55 mezistátních smluv, podařilo se vytvořit společnou česko- slovensko-polskou vojenskou jednotku pro mezinárodní akce a vyřešit dvojí občanství pro české a slovenské občany. Dzurinda prý před čtyřmi lety nevěřil, že se podaří vyřešit rozdělení zbývajícího společného majetku po rozdělení Československa. Zeman po Dzurindově výčtu řekl, že nemá co doplnit. Žertem dodal, že také navrhl, aby uzavřeli ještě 56. smlouvu, ve které by se obě země zavázaly, že se budou vzájemné podporovat při boji o titul mistra světa v ledním hokeji. Slovensko letos "převzalo" titul od českých hokejistů. Dzurinda se sešel také s předsedou sněmovny Václavem Klausem. I s ním se shodl na tom, že česko- slovenské vztahy jsou na vynikající úrovni. Dzurinda dodal, že s Klausem mluvil rovněž o "výzvách", které před oběma zeměmi stojí, tedy například o společné snaze vstoupit do EU. "Samozřejmě pro Slovensko je nesmírně velkou výzvou (pražský) summit Severoatlantické aliance v listopadu," řekl. Klaus dodal, že předpokládá přijetí Slovenska do NATO.

ODS je podle svého předsedy Václava Klause po více než čtyřletém působení v opozici připravena převzít vládu a zajistit zemi svobodu, bezpečí a prosperitu. Jeden z favoritů letošních voleb tento svůj cíl představil na pondělní volební konferenci v nabitém sále pražského Žofína. S heslem Vstříc novému osudu tím ODS zahájila vrcholnou část své předvolební kampaně. Klaus prohlásil, že ODS chce po červnových volbách sestavit silnou a zásadovou vládu, která zaručí naplnění jejího programu a bude hájit zájmy všech občanů. Zapomenout přitom chce na "šrámy z volební kampaně i spory z minulosti". Klaus ve svém úvodním projevu bilancoval čtyřleté funkční období menšinové vlády ČSSD, fungování opoziční smlouvy i chování ostatních stran. Vláda sociální demokracie podle něj nevyvedla zemi z krize, zhoršila mezinárodní postavení republiky a zanechala po sobě dědictví v podobě atmosféry závisti, nedůvěry, kriminalizace podnikání a všeobecné občanské skleslosti. Ostatní strany se zase více než o zemi zajímaly samy o sebe, řekl Klaus. Opoziční smlouvu označil za menší zlo, které ODS musela zvolit. Konference se konala v emotivní a bouřlivé atmosféře. Zaplněný sál ocenil projevy Klause i dalších lídrů bouřlivým potleskem, často ve stoje.

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda si velmi cení lotyšské nabídky na přestěhování do této země, ale opustit Českou republiku se podle své mluvčí Sonii Winterové nechystá. Lotyšský premiér Andris Bérziňš v pátek rádiu nabídl, aby přestěhovalo svá pracoviště do Rigy. Podle Bérziňše by tak mohlo vyřešit problémy spojené se současnou pražskou lokalitou a hledáním náhradního sídla. V dopise adresovaném vedení rozhlasové stanice Bérziňš nabídl, že RFE/RL může obsadit objekt místní veřejnoprávní televize, který je z části prázdný. Lotyšsko předložilo návrh pouhý týden potom, co do čela místní televize byl jmenován Uldis Grava, někdejší marketingový ředitel RFE/RL. Obdobnou nabídku adresovalo RFE/RL již začátkem tohoto roku Maďarsko. Budapešťský primátor Gábor Demszky pozval v březnu RFE/RL do maďarské metropole. Do Prahy bylo sídlo RFE/RL přemístěno v roce 1995 z bavorského Mnichova, a to především kvůli potřebě snížit náklady. Rozhlasová stanice nyní sídlí v budově bývalého federálního shromáždění v centru Prahy a kvůli možnému teroristickému útoku ji hlídají policisté s obrněnými transportéry. Právě kvůli případné hrozbě začala česká vláda vyjednávat s vedením stanice o stěhování. Jednání vede ministr zahraničí Jan Kavan a prezident Svobodné Evropy Thomas Dine. O průběžných výsledcích ale nechtějí informovat.