Zprávy

Česká republika se stejně jako další kandidátské země v poslední době soustavně ztotožňovala se stanovisky Evropské unie vůči Blízkému východu, takže nepanují pochybnosti o nějakém rozdílu ve stanoviscích. Řekl to Vysoký představitel Evropské unie pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana po setkání s českým premiérem Milošem Zemanem. Ten několikrát opakoval, že Palestinci mají právo na nezávislý stát, ovšem za nezbytné podmínky, že zastaví "organizovaný teror" proti Izraeli, proti izraelským civilistům. "Shodli jsme se, že nelze mít nezávislý stát bez zastavení teroristických akcí," zdůrazňoval premiér. Solana připomněl, že "není jediný dokument unie ohledně Blízkého východu, k němuž by se kandidáti včetně Čechů nepřipojili". ČTK posléze řekl, že názorové rozdíly mezi ním a Zemanem "skutečně nejsou velké"; jde spíše o "odstíny v Zemanově osobním postoji". Český premiér vyvolal před časem pohoršení v EU svými výroky na adresu palestinského předáka Jásira Arafata i názory, že by se s Palestinci v Izraeli mělo naložit jako se sudetskými Němci v Československu.

Evropská unie poskytla České republice dalších 79,6 miliónu eur (2,5 miliardy korun) v rámci programů Phare a Jaderná bezpečnost. Peníze mají ČR pomoci s přípravou na vstup do EU. Finanční memoranda podepsali v pátek ředitelka odboru pro evropskou integraci ministerstva financí Hana Heidlerová a Ralf Dreyer z delegace Evropské komise v České republice. V rámci programu Phare EU poskytne ČR 78,5 miliónu eur. Financované projekty budou zaměřené na reformu veřejné správy na centrální a regionální úrovni, boj proti hospodářské kriminalitě a na lepší fungování kapitálových trhů. Dalších zhruba 1,1 miliónu eur ČR dostane v rámci programu Jaderná bezpečnost. Cílem projektů v rámci tohoto programu je podpora Státního úřadu pro jadernou bezpečnost při bezpečnostních analýzách reaktorů typu VVER-440/213 a při zavádění systému RODOS v tuzemsku. Smlouvy na realizaci projektů uvedených ve finančních memorandech musí být uzavřeny do 31. října 2004. Všechny smlouvy budou uzavírány na základě veřejných mezinárodních výběrových řízení.

ODS a ČSSD i necelý měsíc před volbami zůstávají jasnými favority na vítězství, s odstupem následují Koalice a komunisté. Občanští a sociální demokraté si sice oproti minulému týdnu pohoršili, jejich náskok před ostatními je ale i tak stále značný. ODS by podle aktuálního průzkumu agentury TNS Factum pro internetový server www.iHNed.cz nyní volilo 27,1 procenta respondentů, druhou sociální demokracii 26,4 procenta. Koalice by nyní mohla počítat se ziskem 18 procent. Čtvrtá KSČM dosáhla stabilní patnáctiprocentní podpory. Žádná další strana se nepřibližuje pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny.

Zahraniční výbor Evropského parlamentu schválil návrh rezoluce o rozšíření EU, která v části věnované České republice obsahuje jediný kompromisní odstavec ohledně Benešových dekretů. Vyjadřuje se v něm očekávání, že pokud by se zjistilo, že česká legislativa obsahuje diskriminační ustanovení plynoucí z dekretů, Praha takové normy do vstupu zruší.

Podmiňovací způsob, který schválil zahraniční výbor Evropského parlamentu u formulace o Benešových dekretech, premiéru Miloši Zemanovi vyhovuje. "Jsem přesvědčen, a analýza, kterou jsme udělali, prokázala, že žádné diskriminační opatření v dekretech není, a proto není důvod cokoli změnit. Proto si myslím, že tato formulace je přijatelná," řekl premiér během jednání vlády. Na kompromisním znění se ve výboru dohodli zástupci všech politických klubů. Je ještě mírnější než původní návrh zpravodaje pro Českou republiku, křesťanského demokrata Jürgena Schrödera. Přijaty nebyly žádné návrhy změn. Na červnové schůzi projedná rezoluci plénum Evropského parlamentu, text už by se ale neměl změnit. Analýza, o níž se Zeman zmínil, vznikla z popudu české vlády poté, co se diskuse o údajně diskriminačním charakteru dekretů přenesla na evropskou úroveň. Podle materiálu, který shrnuje oficiální postoj Prahy, se sporné dekrety takzvaně zkonzumovaly okamžikem vydání a v současnosti nemohou vyvolávat nové právní účinky. Je proto vyloučeno, aby diskriminovaly jakoukoli společenskou skupinu. Dekretům, které se vztahují k poválečnému zbavení občanství a majetku sudetských Němců a Maďarů, odpůrci z řad sudetských Němců a některých rakouských kruhů vytýkají, že jsou diskriminační.