• 2.6.2002

    Předseda ČSSD Vladimír Špidla se nebrání tomu, že by jeho strana zůstala po parlamentních volbách v menšinové vládě. Ani v tomto případě by neuzavřel vládní koalici či opoziční smlouvu s komunisty. Zopakoval, že ve vládě nechce být ani s předsedou ODS Václavem Klausem. V Nedělní partii televize Prima se s ním neshodl v hodnocení uplynulých čtyř let vlády ČSSD ani v programových výhledech do budoucna. "Není mým záměrem vykonávat vládní agendu v koalici s Václavem Klausem. Udělám proto vše, aby síla ODS byla taková, že by tato záležitost nepřipadala ani teoreticky v úvahu," prohlásil Špidla. Vládní koalici chce sestavit na základě programové spřízněnosti, což by s Klausem podle něj bylo velmi obtížné.

  • 2.6.2002

    Anonym v neděli krátce po poledni na linku 158 oznámil, že v hale ruzyňského letiště je bomba. Pyrotechnici ale žádnou nálož nenašli. Ještě před ukončením bezpečnostních opatření zadrželi policisté v Odolené Vodě u Prahy dvacetiletého muže, jehož z poplašného telefonátu podezírají, řekla Kamila Styblíková z pražské policejní správy. Bezpečnostní opatření na letišti skončilo v 15:00. Předtím muselo být evakuováno. Letadla na šesti linkách nemohla odstartovat, sdělila mluvčí České správy letišť Vlasta Pallová. Zpožděná letadla odletí v odpoledních hodinách. Lidé ze čtyř letounů, které v inkriminované době dosedly na letištní plochu, mohli palubu opustit až po skončení policejní akce.

  • 2.6.2002

    Za "velmi dramatickou" označují španělské diplomatické zdroje náladu mezi 15 členskými státy EU, které se už šest týdnů marně pokoušejí dohodnout, zda České republice a dalším budoucím novým členům přiznat přímé zemědělské podpory, které jsou v unii klíčovým zdrojem příjmů farmářů. Problém nyní přistál na stole ministrů zahraničí "patnáctky", kteří se s ním pokusí vypořádat na příští schůzi 10. června. Předsedající Španělsko s podporou Evropské komise navrhuje, aby v pozičních dokumentech vůči 10 kandidátským zemím EU napsala, že mají nárok na jistou úroveň přímých podpor, protože jejich distribuce plyne z evropského práva. O tom, jakou část těchto plateb by nováčkové opravdu dostali, by se mělo jednat až v závěrečné fázi vstupních rozhovorů.

  • 1.6.2002

    Rakouský prezident Thomas Klestil se vyslovil pro to, aby československé dekrety, týkající se vyhánění po druhé světové válce, byly zrušeny "politickým nebo legislativním prohlášením". Napsala to v sobotu rakouská agentura APA, podle níž Klestil na okraj setkání prezidentů středoevropských zemí ve slovinském Bledu navíc požadoval "uznání morální odpovědnosti za spáchané bezpráví". Zároveň však podle APA nabádal rakouský prezident k "opatrnému zacházení se sporným tématem Benešových dekretů", při němž prý nesmí být zpochybňovány základy československého státu. Mezi Rakouskem a Českou republikou byla v minulosti na obou stranách učiněna prohlášení, která vzájemným vztahům nijak neprospěla, cituje APA dále rakouského prezidenta, podle něhož je třeba bilaterální vztahy obou zemí zlepšit. I proto se prý na podzim pravděpodobně znovu setká s českým prezidentem Václavem Havlem. Havel řekl novinářům po setkání s Klestilem, že tématu Benešových dekretů se s rakouským prezidentem při několikaminutovém setkání jen "trošku dotkli", stejně jako tématu jihočeské jaderné elektrárny Temelín.

  • 1.6.2002

    Prezident Václav Havel nepodezřívá členy vlády z toho, že by zrušili plánovanou cestu do Kábulu kvůli strachu. Ministři obrany Jaroslav Tvrdík a zahraničí Jan Kavan měli do afghánské metropole odletět v neděli a navštívit vojáky z české polní nemocnice. Cestu ale z bezpečnostních důvodů zrušili. "Vskutku bych si nemyslel, že ti dva páni ministři mají strach. Spíš jsem si kladl otázku na smysl té cesty ... pár dní před volbami," řekl v sobotu novinářům Havel, který je ve slovinském Bledu na summitu prezidentů střední a východní Evropy.

    Před cestou do Afghánistánu varovali členy vlády zpravodajské služby, vojáci i lékaři. Tvrdík v sobotu novinářům řekl, že nemohli riskovat možnost, že by se komukoli z početné delegace něco stalo. "V dané chvíli jsme se rozhodli s ohledem na zájmy ne svoje vlastní, ale na zájmy lidí, kteří by cestovali s námi," dodal.

  • 1.6.2002

    O vstupu České republiky do EU rozhodne buď referendum, nebo hlasování obou parlamentních komor. Oba způsoby umožní novela ústavy, která platí od soboty. Hlavní politické strany daly už dříve najevo, že o vstupu země do unie by měli rozhodnout občané v referendu. Hlavní překážkou pro jeho uspořádání je ale zatím to, že Česko nemá zákon, který by konání všelidového hlasování umožnil. Euronovela ústavy, která v sobotu vstoupila v platnost, umožní přenést na základě mezinárodní smlouvy některé pravomoci orgánů České republiky na mezinárodní organizace nebo instituce, to znamená například na EU. Zmíněnou smlouvu musejí schválit občané v referendu, nebo ratifikovat parlament.

    O prosazení zákonů, jež by umožnily uspořádat referendum, se politické strany pokusily několikrát, ale vždy neúspěšně. Hlavní problém pokaždé spočíval v tom, že se nedokázaly shodnout, zda republika má mít jeden obecný zákon umožňující pořádat referenda o různých věcech, nebo zda má parlament pro každé všelidové hlasování přijmout zvláštní, jednorázový zákon. První model prosazovala hlavně ČSSD, druhý ODS a Unie svobody-DEU.

  • 1.6.2002

    Rakouští vládní svobodní (FPÖ) a opoziční sociální demokraté (SPÖ) v sobotu podrobili ostré kritice předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Danu Drábovou, která v rozhovoru pro sobotní vydání deníku Právo připustila, že by také v druhém bloku jaderné elektrárny Temelín (JETE) mohlo dojít k rychlým odstávkám v průběhu testování. "Teď již samotným Českem připouštěné a očekávané poruchy činí naléhavě nutným odstavit Temelín," napsal generální tajemník nacionalistických svobodných Karl Schweitzer v prohlášení, které má ČTK k dispozici. Poslanec rovněž soudí, že projekt Temelín je "každopádně nehospodárný a odstoupení od něj by bylo ekonomicky a ekologicky výhodnější". Drábovou v sobotu kritizovala také ekologická mluvčí opozičních sociálních demokratů (SPÖ) Ulli Simová, která její prohlášení v Právu označila za "zcela nezodpovědné a nebezpečné".

  • 1.6.2002

    První blok Jaderné elektrárny Temelín, který od 26. května prochází předepsanými 144 hodinami komplexního vyzkoušení před zahájením osmnáctiměsíčního zkušebního provozu, dál pracuje na plný výkon a dodává elektřinu do rozvodné sítě. "Vzhledem k tomu, že Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) má na rozhodnutí o přechodu bloku do zkušebního provozu desetidenní lhůtu, a komplexní vyzkoušení trvá jen šest dní, čekáme nyní na jeho souhlas," řekl v sobotu mluvčí elektrárny Milan Nebesář. "Program všech činností komplexního vyzkoušení (prvního bloku) byl naplněn, ale bez souhlasu SÚJB ho nemůžeme oficiálně uzavřít a přejít do zkušebního provozu," dodal.

  • 31.5.2002

    Čtyřem veteránům druhé světové války udělil ministr obrany Jaroslav Tvrdík Záslužný kříž 1. stupně. Generály Rudolfa Pernického a Rudolfa Krzáka a plukovníky Jaroslava Klemeše a Čestmíra Šikolu ministr vyznamenal za jejich práci v zahraničním odboji během 2. světové války. Ocenil také pět pracovníků vojenského historického ústavu a jednoho zaměstnance Akademie věd Záslužným křížem 3. stupně za přípravu výstavy Atentát - operace Anthropoid 1941-1942. Autoři výstavy o atentátu na Reinharda Heydricha Aleš Knížek, Eduard Stehlík, Michal Burian, Jiří Rajlich a Jaroslav Novotný odvedli podle Tvrdíka stejně záslužnou práci jako čeští vojáci při službě v zahraničí. Výstava je k vidění v muzeu Historického ústavu na Žižkově. Tvrdík přislíbil, že se postará o její co největší propagaci, hlavně mezi žáky a studenty škol.

  • 30.5.2002

    Ministr zahraničí Jan Kavan a prezident Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) Thomas Dine ve čtvrtek projednali více možností, kam by se mohla tato stanice z centra Prahy přestěhovat. V červnu je ministr Kavan předloží k posouzení Bezpečnostní radě státu. Jaké lokality jsou na stole na plánované jednání bezpečnostní rady, nechtěli zástupci RFE/RL ani ministerstva zahraničí uvést.

    O stěhování rádia, financovaného Spojenými státy, se začalo mluvit po loňských útocích teroristů na Ameriku. Podle české vlády hrozí nebezpečí, že by se jejich terčem mohlo stát i pražské sídlo RFE/RL. Budovu rádia proto hlídá policie a vojáci s obrněnými transportéry. Omezena je i doprava v okolí.

    Rádio se do Prahy přestěhovalo před sedmi lety z Mnichova, kde bylo vysílání kvůli vysokým nákladům na provoz ohroženo. Proto přijalo pozvání české vlády do Prahy, kde nyní platí symbolické nájemné ve výši jedné koruny ročně. Na údržbu budovy ale vynakládá milióny. Svobodná Evropa nedávno dostala nabídky na přestěhování do Lotyšska a Maďarska, zatím je ale odmítla.

    Autor: Eva Petržílková

Pages