Zprávy

Památku tisíce kolínských Židů, kteří v roce 1942 zemřeli při nacistické odplatě za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, v Kolíně uctili účastníci pietního shromáždění. Na zavražděné spoluobčany zavzpomínala u zdejší synagogy i hrstka těch, kteří útrapy nacistického vězení přežili.

O nacistické odplatě v podobě vypálení středočeské obce Lidice ví každý, ale o kolínských obětech málokdo, posteskla si ČTK pamětnice Hana Greenfieldová. Patří k hrstce šťastných, kterým se podařilo přežít. Z 35 příbuzných, kteří byli v červnu 1942 z Kolína odvlečeni, se vrátila jen ona se sestrou. Na cestu si mohli sbalit jen kufr nejnutnějších věcí. Vedle deky a jídla v něm nechyběly knihy. V Terezíně z nich pak založili velkou knihovnu, protože skoro každý si s sebou vzal milovanou knihu, podotkla. Přežila Terezín, Osvětim i nucené práce v Hamburku. S rodinou, manželem a třemi dětmi nyní žije v Jeruzalémě. Do Čech se ale několikrát ročně vrací. I díky její pomoci opět ožila kolínská synagoga, která je mimo Prahu nejcennější a nejstarší v Čechách.

Předseda Evropského parlamentu Pat Cox si je "naprosto jist", že nenastane situace, kdy by ČR po vstupu do Evropské unie více přispívala do rozpočtu, než z něj dostávala. Řekl to po setkání s ministrem zahraničí Janem Kavanem. Kdyby dnešní kandidátské země měly platit po přistoupení plný příspěvek do kasy EU, což odmítají, mohlo by se v prvních letech stát, že by jejich příjmy byly nižší než výdaje, protože platby z fondů EU porostou jen postupně. Podle Kavana tímto nebezpečím v předvolební kampani argumentuje ODS a zejména stínový ministr zahraničí Jan Zahradil.

Diskuse Konventu o roli národních parlamentů v budoucí EU ukázala, že zatímco si většina delegátů přeje zvýšení jejich vlivu na evropské rozhodování, názory na to, jak to udělat, se velmi liší. Převládalo mínění, že by systém měl zůstat takový, jaký je dnes, a parlamenty členských zemí by měly hlavně kontrolovat, jaké zákony v EU prosazují a schvalují jejich vlastní vlády. Mnoho delegátů ovšem chtělo, aby národní parlamenty dostaly přímé zastoupení, ať už formou druhé komory Evropského parlamentu, nebo nějakého styčného výboru. Patří k nim i český poslanec Jan Zahradil (ODS), který si představuje, že taková instituce by mohla fungovat i jako odvolací instance proti rozsudkům Evropského soudního dvora, které jsou v nynějším systému konečné. Zahradil se připojil k menšinové skupině delegátů, kteří chtějí, aby národním parlamentům bylo přiznáno v některých věcech i právo veta. Pokud by se některá země nechtěla podílet na té či oné politice EU, její parlament by se na tom usnesl a vůči unii by ji z takové aktivity vyvázal.

Konventu bylo oznámeno zřízení sedmi pracovních skupin a jejich složení - Jan Zahradil bude pracovat ve skupině, která bude zkoumat postavení národních parlamentů, senátor Josef Zieleniec (nestraník zvolený za čtyřkoalici) ve skupině pro řízení ekonomiky a ministr zahraničí Jan Kavan (ČSSD) ve skupině pověřené zkoumáním, jak začlenit Chartu základních práv do budoucích ustavujících dokumentů. Kavan na Konventu jednoznačně podpořil sjednocení a sladění politik, kterými bude unie čelit zločinnosti a řešit problémy migrace či azylu. Při těchto aktivitách je podle něj ovšem třeba dbát, aby i na úrovni EU fungovala demokratická kontrola jakýchkoli nadnárodních represívních institucí.

Evropská komisařka pro energetiku Loyola de Palaciová chce několik let čerpat z rezervních fondů energetických koncernů členských zemí EU a tyto prostředky věnovat na zvýšení bezpečnosti jaderných elektráren v kandidátských zemích, nebo na jejich odstavení a likvidaci. Píše to ve svém připravovaném pondělním vydání německý magazín Der Spiegel, z nějž citují tiskové agentury. Jako příjemce těchto prostředků ve výši mnoha miliard eur list jmenuje Litvu, Bulharsko a Česko. Koncerny v první reakci označily plány za "pokus o vyvlastnění" a zahájily také společné porady, jak realizaci plánů evropské komisařky zabránit.

Příklady pěti osobností, z nichž by sestavoval po volbách do Poslanecké sněmovny novou vládu, uvedl předseda ČSSD Vladimír Špidla. Na tiskové konferenci v Lidovém domě ale rozhodně odmítl, že by s kýmkoli z nich již nyní jednal o obsazení konkrétního ministerského křesla. Ze současných členů vlády Špidla jmenoval ministry obrany a vnitra Jaroslava Tvrdíka a Stanislava Grosse. O Grossovi jako o budoucím ministru vnitra se zmínil již dříve. Dalšími příklady lidí, které prý má Špidla k dispozici, jsou místopředsedkyně ČSSD Marie Součková, místopředsedkyně sněmovny a šéfka pražských sociálních demokratů Petra Buzková a místopředseda strany a předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Zdeněk Škromach.