-
12.6.2002
Otevřením volebních místností na americkém kontinentě začínají ve čtvrtek české parlamentní volby. Možnost ovlivnit složení Poslanecké sněmovny mají totiž letos poprvé i čeští občané, kteří žijí nebo jen dočasně přebývají v cizině. Ze zhruba 70.000 českých krajanů tuto nabídku využil jen minimální počet. K volbám na 108 zastupitelských úřadech po celém světě se zapsalo pouze 2960 lidí. Mnoho krajanů z velkých zemí od účasti ve volbách odradila skutečnost, že volební zákon navzdory jejich naléhání nepočítá s korespondenčním způsobem hlasování. Týká se to například USA, Austrálie, Kanady či Ruska.
Zatímco v Evropě i na dalších kontinentech se bude hlasovat tradičně v pátek a v sobotu, na americkém kontinentě bude 17 volebních místností otevřeno kvůli časovému posunu už ve čtvrtek a v pátek od 14:00 do 21:00 místního času. První voliče tak podle časových pásem přivítají na velvyslanectvích v Brazílii, Uruguayi a Argentině, a to ve čtvrtek po 19:00 středoevropského letního času (SELČ).
O hodinu později se začne volit ve venezuelském Caracasu a v Santiagu de Chile, s dvouhodinovým odstupem se otevřou volební místnosti na východním pobřeží USA, v Montrealu a Ottawě, v Havaně, kolumbijské Bogotě a peruánské Limě. Od 22:00 SELČ budou moci hlasovat voliči v Mexiku a v kostarické metropoli San José, jako poslední se v Americe otevře pro voliče konzulát v Los Angeles, kde hlasování začne o dvě hodiny později.
Volební seriál se poté přesune do Austrálie, kde se v pátek v 06:00 SELČ otevřou volební místnosti v Sydney a hlavním městě Canbeře. O hodinu později se bude moci volit například v Tokiu a v Soulu, v Pekingu o dvě hodiny později. První hlasovací lístky mohou objevit ve volebních urnách v Hanoji či Bangkoku v 09:00 SELČ. Po 09:30 SELČ se budou moci dostavit voliči k urně v Dillí, na 11:00 SELČ budou muset počkat v pákistánském Islámábádu.
Češi v Moskvě začnou hlasovat ve 12:00. Čeští vojáci v Kuvajtu budou moci odvolit po 13:00 SELČ, kdy začne také hlasování v Londýně, Dublinu, Lisabonu a čtyřech afrických metropolích. V dalších čtyřech, například v Dakaru, se začne hlasovat stejně jako v ČR a většině evropských zemích, tedy ve 14:00 SELČ. Páteční hlasování skončí ve 22:00, sobotní odstartuje v 08:00 a skončí ve 14:00 místního času.
Čeští voliči v zahraničí dostanou na rozdíl od tuzemských voličů hlasovací lístky až ve volebních místnostech. I když pocházejí z různých koutů České republiky, rozhodovat se budou mezi 23 volebními uskupeními, které kandidují v Jihomoravském kraji. S kandidáty se tak mohou seznámit nejsnáze prostřednictvím internetových stránek. Odkazy na webové prezentace kandidujících stran nabízí i internetová stránka ministerstva zahraničí. I když se k volbám na velvyslanectvích zapsaly necelé tři tisícovky Čechů, počet voličů by nakonec mohl být vyšší. Češi v zahraničí mohou totiž volit také po předložení voličského průkazu.
-
12.6.2002
Čeští krajané, dlouhodobě žijící v Polsku, mají jen malý zájem o letošní parlamentní volby. Na třech českých konzulátech v zemi se do volebních seznamů zapsalo něco málo přes pět desítek osob, většinou pracovníků českých zastupitelských úřadů a firem. V Polsku mohou čeští voliči svůj hlas odevzdat na konzulátech ve Varšavě, Vratislavi a v Katovicích. Největší zájem o účast ve volbách zaznamenal konzulát v polské metropoli, kde se do voličských seznamů zapsalo 35 osob. V Katovicích chce svůj hlas odevzdat 10 a ve Vratislavi pak devět českých voličů.
-
12.6.2002
Velitele vojenské akademie NATO Defense College Jeana-Paula Raffenna přijal ve středu na Pražském Hradě prezident Václav Havel. Podle jeho mluvčího Ladislava Špačka pokládá Raffenn listopadový summit aliance v Praze za klíčový, protože aliance se nyní orientuje z čistě obranných na bezpečnostní aspekty mezinárodní situace. V současné době je 82 procent studentů akademie vojáky. Raffenn by však rád zvýšil počet civilistů, chtěl by vychovávat diplomaty, historiky, policisty i právníky. Václav Havel se svému hostu omluvil, že akademii nemohl navštívit, když byla zrušena jeho cesta do Itálie loni na podzim kvůli jeho srdeční arytmii. Summit považuje Václav Havel za klíčový pro alianci. "Naším cílem je dát veřejnosti najevo, že aliance slouží k obraně jejich svobod, k obraně jejich práv. Lidé se musí s aliancí identifikovat jako s organizací, která existuje především proto, aby jim zajistila bezpečnost," tlumočil Špaček prezidentova slova z rozhovoru s Jeanem-Paulem Raffennem.
Vojenská akademie NATO byla založena v roce 1951 na základě myšlenek generála a amerického prezidenta Dwighta Eisenhowera. V jeho představách šlo o instituci vychovávající civilní i vojenské odborníky tak, aby plně chápali složitost obranného postoje NATO a aby uměli reagovat na měnící se mezinárodněpolitické prostředí. Akademie sídlí v Římě a nyní školí vyšší důstojníky pro funkce v alianci a v Partnerství pro mír. Každoročně se v řadě kursů setká na 500 studentů ze 40 zemí. Česká republika od roku 1996 vyslala 20 kandidátů. Většina nyní pracuje ve vysokých funkcích ministerstva obrany, ve strukturách NATO nebo na zastupitelských úřadech v zahraničí.
-
12.6.2002
Staré historické rány je třeba hojit, nikoli jitřit, řekl ve středu plénu Evropského parlamentu v narážce na debatu o Benešových dekretech komisař Günter Verheugen. Poslanci se vesměs k této věci vyjadřovali umírněně, pokud neodsuzovali, že byla vůbec vtažena do procesu jednání o vstupu České republiky do EU. "Diskuse musí respektovat bolest i odlišnou historickou zkušenost. Musí být vedena tak, aby neplodila nové rány, ale umožňovala naopak jejich léčení," řekl Verheugen. Vyžaduje to podle jeho slov jak úsilí o společnou integrovanou budoucnost, tak ochotu a sílu se podívat do očí historické pravdě.
-
12.6.2002
Zrušení takzvaných Benešových dekretů není podmínkou vstupu České republiky do Evropské unie. Prohlásil to ve středu v Berlíně kandidát německé konzervativní opozice na úřad kancléře v zářijových volbách Edmund Stoiber s tím, že tyto otázky spolu nicméně souvisejí. Na tiskové konferenci o zahraniční politice křesťanského bloku CDU/CSU se Stoiber ohradil proti líčení některých médií, že na květnovém sudetoněmeckém srazu v Norimberku podmínil český vstup do společenství zrušením dekretů. "Souvislost je přece ale logická," řekl. Když nějaká země podle Stoibera vstupuje o EU, pak musí splnit kodaňská kritéria unie z roku 1993.
-
12.6.2002
První studenti v historii kolínské Romské střední školy sociální, která je jedinou svého druhu ve střední Evropě, skládají tento týden maturitní zkoušky. Z původních 40 žáků vydrželo do maturity 24 mladých lidí. Většina z nich chce ve studiu pokračovat na vysoké škole. Nyní školu navštěvuje v denním nebo dálkovém studiu kolem 130 studentů.
-
11.6.2002
Česká republika při jednání o vstupu do Evropské unie uzavřela za uplynulé pololetí pouze kapitolu "regionální politika". S 25 hotovými kapitolami ze 30 zaostává v pomyslném žebříčku za řadou "konkurentů" včetně Slovenska. Podle ministra zahraničí Jana Kavana to však nevadí, protože v této fázi nejde už vůbec o počty kapitol, ale o kvalitu podmínek, za nichž byly uzavřeny. Španělský státní tajemník Ramón de Miguel a komisař Günter Verheugen ovšem na tiskové konferenci po dvou dnech rozhovorů s ministry kandidátských zemí zdůraznili, že jednání vstoupilo do klíčové konečné etapy, kdy je třeba urychleně odstraňovat všechny nedodělky. Podle Verheugena by bylo žádoucí se jich zbavit do října, aby se pak mohli všichni jednající soustředit na stěžejní sporné problémy, zejména finanční. Jan Kavan protějškům z 15 členských států unie vyložil, že Praha nadále odmítá ukončit jednání o kapitole "doprava", protože považuje za neopodstatněný požadavek EU na odklad práva českých dopravců poskytovat vnitrostátní služby v jiných zemích (kabotáž). Předpokládá, že po zářijových německých volbách bude možné tuto věc snadno vyřešit ku prospěchu české strany. Obdobně nemůže ČR přistoupit na nabízené podmínky uzavření kapitoly "instituce", dokud nebude napraveno diskriminační rozhodnutí ze summitu EU v Nice, které jí přisoudilo o dva poslance v budoucím Evropském parlamentu méně, než mají srovnatelně lidnaté státy unie. Předsedající Španělsko vyjádřilo přesvědčení, že se tuto věc povede vyřešit na samém konci přístupových rozhovorů.
-
11.6.2002
Zahraniční podnikatelé a investoři, kteří mají zkušenosti s působením v Česku, se zpravidla neobávají, že by výsledek nadcházejících českých voleb nějak zásadně zhoršil podmínky pro jejich další činnost v České republice. Vyplynulo to z rozhovorů ČTK v Bruselu s některými z nich. Ať bude výsledek voleb jakýkoli, očekává se potvrzení a rozvoj tržního hospodářství v Česku, a to je hlavní, řekl místopředseda pro zahraniční vztahy belgické pivovarnické firmy Interbrew, která od loňského roku ovládá Pražské pivovary, Alain De Waele. Připustil však, že by nová vláda mohla "nepříjemně" zhoršit daňové i další podmínky pro volný trh. "Česko je stabilní demokracie, ve které je pro podnikání natolik stabilní situace, že se výsledků voleb neobáváme. Jsou zde tři největší strany, které jsou založeny na demokratických principech. A o tom to je," odpověděl regionální ředitel koncernu Microsoft pro střední a východní Evropu Jan Mühlfeit na otázku, jak může výsledek voleb ovlivnit podnikatelské podmínky v ČR.
-
11.6.2002
Koalice KDU-ČSL a Unie svobody-DEU stanovila pět bodů, kterými podmiňuje svoji účast v budoucí vládě. Lidovci a unionisté se budou angažovat jen v takovém kabinetu, který bude jasně proevropsky orientovaný, sníží daně všem občanům a firmám, bude bojovat proti korupci a otevře vysoké školy všem zájemcům. Poslední hodnotou, na níž koaliční politici trvají, je podpora rodiny a občanské společnosti. Na úterní poslední předvolební tiskové konferenci to oznámili předsedové KDU-ČSL a unie Cyril Svoboda a Hana Marvanová. Spolu s vedením obou koaličních stran se zaručili občanům, že stanovené podmínky dodrží. Koalice se chce podílet na vládě, ale jen za splnění těchto jasných principů, zdůraznila Marvanová. Svoboda vyzval občany nespokojené s politickou situací, kteří buď na protest vůbec nechtějí volit, nebo chtějí dát hlas některé z menších stran, aby volili Koalici.
-
11.6.2002
České zastupitelské úřady v britském Londýně a irském Dublinu dokončují přípravy na páteční a sobotní parlamentní volby. Podle zástupců obou velvyslanectví nevznikly větší problémy; snad jen to, že se volby chystají poprvé, vneslo potřebu řešit některé neočekávané otázky. Zatímco Londýn si nechává volební urnu vyrobit v Británii, do Dublinu se veze z Prahy, protože tamní úřad využil naplánovanou služební cestu. Volební komise jsou v obou případech sestaveny z pracovníků velvyslanectví. Volit se bude v reprezentační místnosti úřadů. V Dublinu nyní odhadují, že přijde 50 lidí, řekla ČTK mluvčí úřadu Petra Mašínová. Tamní česká komunita není velká. V Londýně se odhady dělají obtížně. V Británii sice žije několik tisíc Čechů, ale starší krajané často bydlí daleko od Londýna a do hlavního města se jim nechce - kvůli volbám by vlastně museli cestovat dvakrát, jednou kvůli registraci, podruhé volit. I proto řada lidí volá po možnosti poštovního hlasování.
Krajani, kteří mají dosud český pas a dlouhodobě se usídlili v Německu, projevují takřka zanedbatelný zájem o účast v českých parlamenntích volbách. Z tisíců a možná desítek tisíc potenciálních hlasujících se do volebních seznamů na čtyřech českých konzulátech ve Spolkové republice zapsala necelá stovka. Počet těch, kdo navíc budou v době voleb z různých důvodů v Německu a využijí možnosti hlasovat s voličským průkazem, se dá těžko odhadnout. V Německu bude možné volit na konzulátech v Berlíně, Bonnu, Drážďanech a Mnichově. Do voličských seznamů se tam zapsalo 12, 38, 11, respektive 38 voličů.
Nejvíce českých občanů, kteří se zúčastní českých parlamentních voleb za hranicemi vlasti, odevzdá hlas pravděpodobně na velvyslanectví ČR v Bratislavě. Zde se zapsalo do voličského seznamu 220 občanů, a to je z jednotlivých zastupitelských úřadů nejvíce, jakkoli v celkovém počtu zaregistrovaných voličů těsně vedou krajánci v USA před Čechy na Slovensku. "Vše, co jsme potřebovali, je již připraveno," ujišťuje vedoucí konzulárního oddělení velvyslanectví a současně předseda místní volební komise Jan Kaše. Připraveny jsou hlasovací lístky a další dokumenty, zaslané ústředím, jakož i volební místnost, která se nalézá v prostorách kulturního centra v budově ambasády.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 13694
- 13695
- 13696
- 13697
- 13698
- 13699
- 13700
- 13701
- 13702
- …
- následující ›
- poslední »