Zprávy

Rakouští protitemelínští aktivisté se sešli v neděli odpoledne na tři hodiny k protestní akci na hraničním přechodu Wullowitz (na české straně Dolní Dvořiště), při níž roztáhli až k české celnici zhruba dva kilometry dlouhý transparent. Ten měl upozornit na studii mezinárodních odborníků (černou knihu), podle níž má temelínská elektrárna závažné bezpečnostní nedostatky. Odpůrci Temelína, kterých v neděli na hranicích protestovalo kolem 600, nezablokovali provoz. Rakušané v neděli jihočeskému krajskému zastupiteli Vladimíru Halamovi předali "černou knihu", na jejímž zpracování se podílelo 29 zahraničních odborníků. Halama se podle svých slov pokusí kritickou studii doručit prezidentu Václavu Havlovi, od něhož odpůrci jihočeské elektrárny očekávají podporu.

Evropská komise ve "strategickém dokumentu" 13. listopadu velmi pravděpodobně ujistí členské státy, že peníze vyčleněné pro šest nových členských států ve finančním výhledu 2000-2006 budou stačit i pro deset. Ubezpečí je, že s těmito prostředky lze vyjít a také že není důvod se obávat ohrožení stanovených fixních stropů pro příjmy i výdaje společného rozpočtu. Zatím však není jasné, zda dokument přesně popíše, jak toho má být dosaženo. Sotva bude moci zpochybnit usnesení šéfů států a vlád, kteří v Berlíně na jaře 1999 rozhodli o přesných sumách pro šest zemí tehdejší tzv. lucemburské skupiny (ČR, Polsko, Maďarsko, Estonsko, Slovinsko, Kypr), a to počínaje rokem 2002, teoreticky nejbližším termínu rozšíření. Nelze dost dobře jednoduše oznámit, že to, co bylo plánováno pro šest, lze rozdělit mezi deset.

Vláda ve středu projedná opatření, která mají posílit integraci Romů do většinové společnosti. Opatření se zaměřují především na zvýšení romské vzdělanosti. Důvodem jejich zpracování byly nedávné kontroly britských imigračních úředníků na ruzyňském letišti. Podle materiálu, který má ČTK k dispozici, totiž odhalily "velmi neuspokojivý stav integrace romských komunit do společnosti". Pokud vláda materiál schválí, měl by ministr školství posílit zřizování přípravných tříd pro romské děti, kterých dosud není dost. Mělo by přibýt romských vychovatelů a asistentů učitelů a měli by začít působit i na druhém stupni základních škol a na učilištích, v dětských domovech a ve výchovných ústavech. Právě na učiliště totiž míří řada romských dětí, obtížná komunikace ale bývá příčinou toho, že školy nedokončí. Vzniknout by měl i projekt terénní sociální práce ve špatně situovaných romských komunitách.

Za největší hrozbu pro lidstvo považuje po teroristických útocích na USA více než polovina Čechů a Slováků války a konflikty. V obou zemích je o tom přesvědčeno zhruba 51 procent lidí. Ještě v červnu přitom války za největší hrozbu považovala zhruba čtvrtina Čechů. Vyplývá to z říjnového průzkumu agentury RCA Research. Větší obavy z válečných konfliktů odsunuly do pozadí některé otázky, které lidé ještě před pár měsíci považovali za aktuální. Například znečištění životního prostředí považovala v červnu za hlavní problém lidstva téměř čtvrtina Čechů, v říjnu už to byl jen každý osmý. Méně lidí než v minulém průzkumu také nyní jako hlavní problém lidstva uvádělo nedostatek potravin, hospodářské problémy či vyčerpání přírodních zdrojů.