• 5.7.2002

    Rakouští opoziční sociální demokraté (SPÖ) kritizovali výsledky čtvrtečního zasedání zvláštního "protitemelínského" sněmovního výboru, na němž se nepodařilo najít shodu mezi pravicí a Zelenými na jedné straně a SPÖ na straně druhé. Sociální demokraté totiž do prohlášení výboru chtěli přidat pokyn pro vládu, aby v budoucnosti nevyhrožovala České republice vetováním jejího vstupu do Evropské unie, pokud jihočeská jaderná elektrárna Temelín nebude odstavena. SPÖ ústy své ekologické mluvčí Ulli Simaové kritizovala zejména krajně pravicové Svobodné, kteří vetem vyhrožují. Vyjádřila ale také naději, že se rakouské strany nakonec na přijatelném znění dohodnou a sněmovna bude moci vydat jednohlasné stanovisko k Temelínu.

    V konsenzus všech čtyř parlamentních stran doufají také Zelení, informovala ve Vídni jejich místopředsedkyně Eva Gawischnigová. Rovněž tato opoziční strana ale apeluje na vládní koalici - zejména pak na lidovce -, aby po čtvrtečním opětovném vyhrožování vetem ze strany FPÖ vyjádřili jasnou pozici podporující rozšíření unie.

  • 5.7.2002

    Filmaři jedenácti zemí se setkali ve dvou statutárních porotách, které pracují na karlovarském festivalu. Jury posuzující hranou tvorbu vede loňský host festivalu, francouzský herec a režisér Jean-Marc Barr. Domácí kinematografii v ní zastupuje kameraman Jan Malíř, pro něhož to je prý první zkušenost na mezinárodní přehlídce. "Je to úžasná příležitost setkat se s lidmi z filmové branže a beru ji jako velkou výzvu, potěšení a inspiraci," uvedl na tiskové konferenci Malíř, který jako divák dává přednost komediím. Členkou jury je i maďarská režisérka a scenáristka Ibolya Feketeová, která si loni z Karlových Varů odvezla za svůj snímek Chico cenu za režii a ocenění ekumenické poroty. "Jako režisérka dobře vím, jaké to je, když váš film posuzuje někdo jiný," uvedla. Do Varů se ráda vrací - pochválila rodinnou atmosféru, která tuto přehlídku charakterizuje. V porotě jsou také korejský herec a producent Kaynam Myung, jeden z významných amerických filmových kritiků a držitel Pulitzerovy ceny Roger Ebert, německá herečka Bibiana Beglauová a španělská herečka Assumpta Sernaová.

  • 4.7.2002

    Předsedkyně Unie svobody-Demokratické unie Hana Marvanová rezignovala ve čtvrtek na nejvyšší stranickou funkci. Šéfka unionistů odstoupila na předsednictvu strany, protože nesouhlasí s programem vznikajícího kabinetu. ČTK řekla, že chce v Poslanecké sněmovně podpořit vznik vlády, která bude proevropská. Zdůraznila, že v úterý na zasedání republikového výboru unie navrhovala kvůli nesouhlasu s chystaným tempem snižování státního dluhu, aby se US-DEU přímo na vzniku vlády nepodílela. Výbor ji však nepodpořil. Unionisté by ale podle ní měli umožnit vznik tohoto kabinetu v Poslanecké sněmovně jako jedinou variantu proevropské vlády. "Ráda bych, aby Unie svobody v budoucnu byla liberální konzervativní stranou," řekla rezignující šéfka US-DEU Českému rozhlasu. "Z hlediska programu Unie svobody je programový kompromis podle mého názoru za hranicí toho, co lze dobře obhajovat před voliči," uvedla v rozhlase. Účast ve vládě s takovým programem podle ní pro unii znamená popření většiny vlastního programu. Marvanová upřesnila, že neměla mandát, aby jednání o společném kabinetu zablokovala, a proto se rozhodla rezignovat sama. "Jsem připravena jako poslankyně poslaneckého klubu US-DEU i přes své výhrady k programové části koaliční smlouvy ustavení této vlády podpořit," řekla. Dodala, že proto není důvod pochybovat o tom, že vláda bude mít ve sněmovně k dispozici 101 hlasů. Marvanová rozhodně zůstane členkou unie a přeje si, aby její krok stranu nerozštěpil. US-DEU by teď měl podle stanov vést první místopředseda Ivan Pilip, který neuspěl ve volbách do Poslanecké sněmovny. Sociální demokraté tím dosud zdůvodňovali svůj nezájem o Pilipa jako budoucího člena vlády.

  • 4.7.2002

    Předsednictvo Unie svobody-DEU je i po rezignaci Hany Marvanové na funkci předsedkyně strany odhodláno úspěšně dokončit současná jednání o sestavení společné vlády s ČSSD a KDU-ČSL. Na mimořádném brífinku to řekl první místopředseda unie Ivan Pilip, který teď bude stranu řídit. Pilip dále oznámil, že se nebude ucházet o žádnou ministerskou funkci. V pondělí zahájí debaty uvnitř strany o tom, na kdy svolat její mimořádné republikové shromáždění. Na něm ale Pilip, jak řekl, nebude kandidovat na předsedu strany.

  • 4.7.2002

    Rezignaci Hany Marvanové na funkci předsedkyně Unie svobody-DEU považuje šéf KDU-ČSL Cyril Svoboda za velmi nešťastný krok. "To není dobrý krok," řekl Svoboda ČTK, přičemž poukázal na právě vrcholící jednání o zformování společné vlády sociálních demokratů, lidovců a unionistů. "Chceme, aby jednání pokračovala dále a byla úspěšná," uvedl po čtvrtečním společném jednání vedení lidovců a unionistů. Na dotaz ČTK, zda by rezignace Marvanové mohla vyjednávání o nové vládě ohrozit, Svoboda odpověděl: "Uděláme všechno pro to, aby to tak nebylo. Oceňujeme dosud přístup sociální demokracie a doufáme, že ten přístup bude nadále stejný, jako byl dosud." Místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal neskrýval, že rezignace Marvanové "zasáhne celou Koalici při těchto vážných vyjednáváních". "Je mi to líto," řekl ČTK. Předpokládá nicméně, že rezignace Marvanové vyjednávání o nové vládě nezhatí. Nesouhlasil také s tím, že by demise Marvanové ohrozila koalici 101 hlasů, o kterou by se společná vláda ČSSD, KDU-ČSL a unie měla ve dvousetčlenné sněmovně opírat. Kasal nečeká ani to, že by se teď znovu otevřela jednání o programu nové vlády.

  • 4.7.2002

    Předseda sociální demokracie Vladimír Špidla se ve čtvrtek krátce sešel s lídry KDU-ČSL Cyrilem Svobodou a Unie Svobody-DEU Ivanem Pilipem. Schůzka se konala po rezignaci předsedkyně unie Hany Marvanové. "Ke krachu vyjednávání nedošlo, bude se pokračovat," řekl po schůzce ČTK Špidla. Lídr vítězné strany odmítl hovořit o podrobnostech. Řekl, že o výsledcích rozhovoru s lídry Koalice bude jednat v pátek vedení ČSSD a že se vyjádří potom. Marvanová oznámila, že se vzdává funkce předsedkyně unie proto, že není spokojena s dosavadním vyjednáváním ČSSD a stran Koalice o budoucí vládě. Obě strany se ve středu večer shodly na společném programu a začaly diskutovat o obsazení vládních funkcí. Další společná schůzka se má konat příští pondělí večer opět v Lidovém domě.

  • 4.7.2002

    Předseda Občanské demokratické strany Václav Klaus by se pravděpodobně nebránil návratu bývalé šéfky Unie svobody-DEU Hany Marvanové do ODS. Marvanová ji po sedmiletém členství opustila v roce 1998 po skandálech strany se sponzory. Možnost, že by mohla mít cestu zpět do ODS otevřenou, nevyloučil ani místopředseda občanských demokratů Ivan Langer. "Václav Klaus věří, že Hana Marvanová v budoucnu přispěje k posílení české pravice s, nebo dokonce v ODS," tlumočil ČTK Klausův postoj jeho poradce Ladislav Jakl. Langer ČTK v souvislosti s možností návratu Marvanové do ODS jen obecně řekl, že je nejvyšší čas, aby se ti, kdo smýšlejí pravicově, dali dohromady.

  • 4.7.2002

    Horkým kandidátem sociální demokracie na funkci předsedy Poslanecké sněmovny je moravskoslezský lídr Lubomír Zaorálek. ČTK to řekl důvěryhodný zdroj z vedení ČSSD. Připomněl také, že ČSSD v Zaorálkově kraji byla ve volbách nejúspěšnější. "Tuto nabídku jsem ještě nedostal," řekl ČTK Zaorálek, který je členem předsednictva a zúčastní se jeho pátečního zasedání, na kterém bude stranické vedení vybírat kandidáta pro tuto funkci. Pokud by na pátečním zasedání předsednictva takovou nabídku dostal, zvažoval by ji prý se svými spolupracovníky na Moravě. "Nebude to jen moje osobní rozhodnutí, ale je to i věc mých kolegů, s nimiž dělám politiku," odpověděl ČTK na dotaz, zda by kandidaturu přijal. Sociální demokraté v Moravskoslezském kraji pod Zaorálkovým vedením dosáhli volebního úspěchu, který ČSSD vynesl deset poslaneckých křesel. Podařilo se jim udržet pozice dobyté v parlamentních volbách v letech 1996 a 1998 tehdejším předsedou Milošem Zemanem, kterému se podařilo zvítězit nad lídrem ODS Václavem Klausem. Zaorálek věří, že tyto skutečnosti jsou součástí úvah stranického vedení o budoucím předsedovi dolní komory. Sevromoravský lídr ČSSD se prý cítí být nejen republikovým ale i severomoravským politikem a chtěl by pomoci 1,2 miliónu lidí svého kraje, kde je značná nezaměstnanost. O Zaorálkoví se dosud v Lidovém domě hovořilo jako o budoucím ministrovi průmyslu a obchodu. Předseda ČSSD Vladimír Špidla ještě nedávno řekl, že mezi kandidáty na funkci v čele sněmovny převažují ženy. Spekulovalo se o poslankyních Petře Buzkové a Jitce Kupčové. Tuto středu však již místopředsedkyně Marie Součková ČTK řekla, že si to nemyslí.

  • 4.7.2002

    Sociální demokraté nabídli ve středu Koalici pět resortů a jedno další místo ve vládě, dosud není jasné, zda to bude nový resort informatiky nebo místopředsednické křeslo. "Zahraničí, místní rozvoj, doprava, kultura, životní prostředí a pak je tam buď místopředseda pro legislativu, nebo ministerstvo informačních technologií," řekl ČTK důvěryhodný zdroj z vedení stran Koalice. Předsednictva lidovců a unionistů nyní slaďují nabídku se svými požadavky. Zdá se, že křesťanští demokraté kromě ministerstva zahraničí, kde bude šéfem předseda lidovců Cyril Svoboda, obsadí také resort místního rozvoje a ministerstvo životního prostředí, které by měl vést předseda Českého svazu ochránců přírody Libor Ambrozek. Unionisté pravděpodobně povedou kulturu, dopravu a nově vzniklé ministerstvo informatiky, či legislativní práce vlády. Ještě se však může stát, že unionisté s lidovci si některý z resortů vymění. V souvislosti se vznikem resortu informatiky se jako o ministrovi mluví o Vladimíru Mlynářovi. Sociální demokracie si tedy vedle silových resortů podrží školství a spravedlnost, o kterých se spekulovalo jako o možné nabídce Koalici. Zcela jisté je, že ve funkci ministra vnitra bude pokračovat Stanislav Gross. Finance s největší pravděpodobností bude řídit místo nynějšího Jiřího Rusnoka předseda poslanecké frakce ČSSD Bohuslav Sobotka, obrana zůstane Jaroslavu Tvrdíkovi, o kterém předseda ČSSD a pravděpodobně budoucí premiér Vladimír Špidla už před volbami mluvil jako o muži, se kterým počítá.

  • 4.7.2002

    Nejvyšší soud nevyhověl žádné z 18 stížností na neplatnost červnových voleb do Poslanecké sněmovny nebo neplatnost volby některého z kandidátů. Jako oprávněnou soud neshledal ani jednu z nich, řekl soudce Karel Hasch. Soud se ale nezabýval pěti návrhy, které mu poslal až po vypršení desetidenní lhůty Pravý blok. Nejvyšší soud jako jednu z posledních zamítl stížnost Akce za zrušení senátu a proti vytunelování důchodových fondů. Stěžovala si na to, že ji některé krajské soudy odmítly zaregistrovat, protože nezaplatila volební kauci 15.000 korun. Národně demokratická strana a Republikáni Miroslava Sládka naopak napadli postup krajských soudů, které stranu i přes nezaplacení příspěvku zaregistrovaly. Ani to podle Nejvyššího soudu ale neodporovalo volebnímu zákonu. Republikáni se proto chtějí obrátit na Ústavní soud. U Nejvyššího soudu si kvůli volbám stěžovaly ve stanovené lhůtě do 28. června tři strany a 15 občanů.

Pages