Zprávy

Při dvanáctém kole britských konzulárních kontrol, které na pražském ruzyňském letišti trvaly od 23. června do 11. července, neuspělo u pohovorů s úředníky 82 lidí. Úředníci jim neumožnili odlet do Británie, řekla ČTK Eleanor Petchová z britského velvyslanectví. Při předchozím kole mezi 7. a 19. květnem neuspělo 47 cestujících, v dubnu kontrolami neprošlo 69 lidí. Kontrolami, na nichž se dohodly vlády Česka a Británie, se Londýn snaží předejít případnému zneužívání svého azylového systému. O azyl v této zemi začali hromadně usilovat před několika lety především Romové. Počet českých žádostí o azyl podle informací úřadů v Londýně nyní klesá. V posledním loňském čtvrtletí jich Británie přijala 135, letos v prvním čtvrtletí 80. Prezident několika evropských romských organizací Ladislav Baláž nedávno ale tvrdil, že počet Romů směřujících do Británie nyní roste. Za poslední dva měsíce tam podle něj dorazilo 250 rodin. Kontroly, které kritizovaly některé organizace na ochranu lidských práv, Britové poprvé zavedli loni v létě. Od té doby se do Prahy vracejí v nepravidelných intervalech.

Předsedou Poslanecké sněmovny byl ve druhém kole tajné volby zvolen kandidát sociální demokracie Lubomír Zaorálek. Sněmovně to oficiálně oznámil předseda její volební komise Pavel Hojda (KSČM). Pětačtyřicetiletý Zaorálek podle něj dostal 101 hlasů, tedy nejmenší možný počet, který ke zvolení potřeboval. Volby se zúčastnilo všech 200 poslanců. Jediný Zaorálkův protikandidát, předseda ODS a šéf dolní komory v minulém volebním období Václav Klaus dostal podle Hojdy 74 hlasů. Zaorálek bezprostředně po oznámení výsledků volby sněmovně poděkoval a řekl, že si váží důvěry jak voličů, tak důvěry, kterou dostal tím, že byl zvolen šéfem dolní komory. Klaus ihned po oznámení výsledků Zaorálkovi ke zvolení blahopřál a předal mu řízení schůze dolní komory. Zatímco Zaorálek zaujal místo v čele sněmovny, z Klause stal řadový poslanec. Schůze byla vzápětí na 25 minut přerušena, aby se Zaorálek mohl seznámit s hlasovacím zařízením, jež bude jako šéf dolní komory používat. Nový předseda sněmovny Lubomír Zaorálek hodlá komunikovat se všemi poslaneckými kluby, bez ohledu na to, zda ho při volbě podpořily. "Stojíme na prahu nového konceptu stability, do kterého jsou zahrnuti všichni," řekl novinářům. Potvrdil, že příští schůzi, kde budou poslanci volit členy sněmovních výborů, chce svolat na úterý 16. července. Těsná většina, kterou byl zvolen, Zaorálka nijak nezneklidňuje. "Pro mě je důležité, že 101 hlasů bylo a že se ukázalo že (vládní) koalice funguje," řekl.

Dramatické chvíle, které provázely zvolení kandidáta sociální demokracie Lubomíra Zaorálka předsedou Poslanecké sněmovny, svědčí podle politologů o tom, že budoucí koaliční vláda ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU bude mít v dolní komoře patrně mnohem složitější pozici, než si byli její zástupci dosud ochotni připustit. Experti se také shodují, že hned první test pevnosti nové vládní koalice pro ni skončil naprostým neúspěchem. Těsná většina 101 hlasů podpořila Zaorálka teprve ve druhém kole hlasování. Jeho protikandidát, jímž byl předseda ODS Václav Klaus, získal 74 hlasů, přestože občanské demokraty ve sněmovně zastupuje pouze 58 zákonodárců. Tajné volby se přitom zúčastnilo všech 200 poslanců. Podle výsledku hlasování přichází v úvahu, že Zaorálka nepodpořili komunisté, jichž je 41. Je ale možné, že někdo z nich volil Klause. Odborníky zároveň nepřekvapilo, že někteří komunisté zřejmě podpořili v tajné volbě pravicového kandidáta.

Z proradnosti obvinil předseda KSČM Miroslav Grebeníček sociální demokraty. Budoucí vládu tandemu ČSSD-Koalice varoval, že s komunisty to nebude mít "vůbec jednoduché". Grebeníček tak reagoval na fakt, že v prvním kole volby místopředsedů sněmovny neuspěl komunistický kandidát Vojtěch Filip. "Sociální demokraté opakovaně prokazují, že je u nich základní rozpor mezi slovy a činy," řekl Grebeníček. Dodal, že jeho strana bude hrát roli "důrazné opozice".