-
18.7.2002
Vedení Poslanecké sněmovny je od čtvrtka kompletní. Poslanci totiž nečekaně hladce zvolili i šestého místopředsedu, kterým se stala Miroslava Němcová z ODS. Ve vedení sněmovny usedne Němcová po boku svého stranického kolegy Ivana Langera, Jitky Kupčové z ČSSD, Hany Marvanové z Unie svobody, Jana Kasala z KDU-ČSL a komunisty Vojtěcha Filipa. Předsedou sněmovny je Lubomír Zaorálek (ČSSD). Na podobě současného vedení dolní komory je zajímavé i velké zastoupení žen - ještě nikdy v historii samostatné České republiky neměla sněmovna ve vedení hned tři ženy. Ve funkci místopředsedkyně zatím působila v předchozích šesti letech jen současná ministryně školství Petra Buzková (ČSSD). Na začátku 90. let byla předsedkyní českého parlamentu Dagmar Burešová. Většinou ale funkce ve vedení sněmovny zastávali muži.
Sněmovna ve čtvrtek nečekaně hladce potvrdila ve funkci také všechny předsedy sněmovních odborných výborů. Očekávaný boj se neodehrál ani u hlasování o předsedovi výboru pro obranu a bezpečnost Janu Vidímovi (ODS). Na středečním ustavujícím zasedání byl Vidím zvolen do čela výboru až na čtvrtý pokus, a to ještě díky úmyslné neúčasti několika sociálních demokratů. Sněmovna má celkem 14 výborů. Jeden z nich, mandátový a imunitní, se ustavil již minulý týden. Předsedkyní se stala Eva Dundáčková z ODS. Ve středu se ustavilo zbývajících 13 výborů, které si zvolily své předsedy a místopředsedy. Nejvíce předsedů výborů, a to šest, bude mít ČSSD. ODS bude mít čtyři, KDU-ČSL dva a Unie svobody-DEU a KSČM po jednom. Pro komunisty je to úspěch, neboť tuto funkci neměli více než deset let. Výrazně vzrostl i počet místopředsedů výborů z řad KSČM - tato strana bude mít vždy jednoho ve 13 výborech. ODS bude mít ve 14 výborech 21 místopředsedů, ČSSD 19, KDU-ČSL osm a US-DEU šest.
-
18.7.2002
Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS) připustila, že průtahy, jež provázely její volbu do vysoké parlamentní funkce, byly odvetou za to, že ODS navrhovala svého předsedu Václava Klause na předsedu dolní komory. Šéf sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) uvedl, že například někteří sociální demokraté mohli být těmito motivy ovlivněni. Část lidovců zase soudí, že průtahy při volbě Němcové mohly být dozvukem potíží při volbě unionistky Hany Marvanové místopředsedkyní dolní komory. Předseda lidoveckých poslanců Jaromír Talíř viděl v průtazích se zvolením Němcové dozvuky předchozích problémů s volbou Marvanové místopředsedkyní dolní komory. Marvanová byla zvolena až na čtvrtý pokus v úterý, když dlouho nedostávala podporu ani všech poslanců vládních stran.
-
18.7.2002
Ministři musí do pátku odevzdat podklady pro vládní prohlášení. Jeho konečnou podobou se bude kabinet zabývat na schůzi ve středu 31. července. Se žádostí o vyslovení důvěry s ním před Poslaneckou sněmovnu předstoupí 6. srpna. Do té doby bude kabinet sociálních demokratů, lidovců a unionistů vládnout pouze podmínečně, řekl ve čtvrtek ministr práce a sociálních věcí a místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. V pátek převezme vicepremiér pro legislativu a ministr spravedlnosti Pavel Rychetský (ČSSD) od svých kolegů podklady. Premiér Vladimír Špidla (ČSSD) jim vymezil pro výčet resortních cílů třístránkový prostor. Celkový rozsah dokumentu by totiž neměl přesáhnout 50 stran, řekl již v pondělí novinářům předseda vlády, když svému týmu úkol zadal. Po Rychetského redakci dodaných textů bude Špidla návrh dokumentu konzultovat s ostatními vicepremiéry, Stanislavem Grossem (ČSSD), Cyrilem Svobodou (KDU-ČSL) a Petrem Marešem (US- DEU), a dá mu konečnou podobu.
Vládní prohlášení by mělo vycházet z programové části koaliční dohody vládních stran. Vyjednavači však již dříve dávali najevo, že nepůjde o totožné texty. Prohlášení by mělo obsahovat i cíle, o kterých mezi koaličními partnery nebylo nejmenších sporů a v programové části smlouvy se proto neobjevily. Získá-li Špidlův kabinet důvěru sněmovny, bude před ním další velký úkol, a to návrh zákona o státním rozpočtu. Vzhledem k tomu, že mají vládní strany ve sněmovně pouze 101 poslanců, očekává se, že bude hlasování o rozpočtu dalším prubířským kamenem koalice. Prvním byla volba místopředsedkyně sněmovny Hany Marvanové (US-DEU), která se podařila až po opakovaných pokusech.
-
18.7.2002
Předseda KSČM Miroslav Grebeníček ve čtvrtek nepřímo nabídl sociálním demokratům, že mohou svůj sociální program v Poslanecké sněmovně prosazovat společně s komunisty. Prostor pro levicovou politiku je podle něj otevřený, protože levice má ve sněmovně většinu a programy ČSSD a KSČM se překrývají, řekl šéf KSČM na čtvrteční tiskové konferenci. Připomněl rovněž, že to byli sociální demokraté, kteří jako první začali s KSČM po volbách otevřeně jednat o poměrném zastoupení v předsednictvu a v orgánech sněmovny. Současně připustil, že vyjednavač ČSSD Bohuslav Sobotka dal také jasně najevo, že sociální demokracie s komunisty o vládě jednat nehodlá. Grebeníček vyjádřil i pochybnosti o tom, zda sociální demokracie parlamentní většiny s komunisty využije. Podezřívá ji, že Unie svobody-DEU ve vládní koalici má být pojistkou ČSSD "proti plnění vlastního programu". Zdůraznil ale, že je připraven jednat s každým, komu jde o sociálně spravedlivější republiku.
-
18.7.2002
Unie svobody-DEU a křesťanští demokraté nepůjdou do senátních voleb jako koalice. Místopředseda unie a senátor Robert Kolář řekl, že Koalice se jako značka ve sněmovních volbách neosvědčila. Partnerské strany budou proto kandidovat samostatně, neměly by si ale konkurovat. "V každém obvodě bude kandidovat buď lidovec nebo unionista," vysvětlil s tím, že unionisté by podle předběžných dohod měli kandidovat ve více obvodech než lidovci. KDU-ČSL má nyní v Senátu 19 zástupců, mandát končí na podzim šesti z nich. Unionisté mají osm zástupců a mohou jenom posílit, neboť prvním z nich skončí funkční období až na podzim 2004.
-
18.7.2002
Křesťanští demokraté budou zřejmě každý rok dávat Unii svobody-DEU 900.000 korun za mandát poslance Svatopluka Karáska. Populární evangelický kazatel kandidoval jako nezávislý za Koalici na místě, které patřilo lidovcům, po volbách však přešel k unionistům, aby mohli založit ve sněmovně vlastní klub. Původně měl jít Karásek do voleb za unii. Místopředseda KDU-ČSL Milan Šimonovský ve čtvrtek potvrdil novinářům částku, o které se v souvislosti s Karáskem mluví, zatím však kompenzaci neschválilo vedení strany. Lidovci podle Šimonovského neuvažují o tom, že by přilepšovali každým rokem unii i z dalších peněz, které dostanou za mandáty. Podle kuloárních informací svůj postoj vysvětlují tím, že unii pomohli k financím už tím, že umožnili ve sněmovně vznik jejího klubu.
-
18.7.2002
Spor o kontrolu tajných služeb ve středu zřejmě prověří pevnost duhové vlády levicových sociálních demokratů, středových lidovců a pravicových unionistů. Šéf lidovců Cyril Svoboda, který je vicepremiérem a ministrem zahraničí, ve čtvrtek řekl, že jeho strana bude usilovat o podíl na jejich koordinaci. Místopředseda ČSSD a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach připustil, že je třeba tuto věc vyřešit, aby vláda mohla fungovat. Premiér Vladimír Špidla již kabinetu zřejmě předložil řešení. Skrývá se v návrhu změny vládního usnesení, která upravuje vládní dohled nad ústředními orgány, které neřídí členové kabinetu. Ministři by se jím měli zabývat na první řádné schůzi ve středu 24. července.
-
18.7.2002
Ministr životního prostředí Libor Ambrozek se příští týden vzdá předsednictví v Českém svazu ochránců přírody. Funkce v největší české ochranářské společnosti se totiž neslučuje s tím, že se stal šéfem úřadu, který rozděluje ekologické granty. Už tento týden Ambrozek skončil své působení v orgánech dvou obecně prospěšných organizací. Ministr, který hájil v uplynulém volebním období zájmy ochrany životního prostředí v Poslanecké sněmovně, pracoval pro ekologické vzdělávací centrum v Bílých Karpatech a působil v orgánech Ústavu pro ekopolitiku.
Nástupce si hledá i ředitel Správy chráněných krajinných oblastí František Pelc, který zasedl do lavic Poslanecké sněmovny za Unii svobody - DEU. "Zjišťuji, že bych to oboje nezvládl," řekl s tím, že nového ředitele chce najít do konce prázdnin. Jména kandidátů nechtěl prozradit.
-
18.7.2002
Severoatlantická aliance jako celek nabízí České republice pomocnou ruku při zajištění bezpečnosti listopadového summitu, neřekne však, jaké konkrétní kroky v tomto směru činí. V každém případě se postará, aby bezpečnost šéfů států a vlád více než čtyř desítek zemí byla dokonalá. "Vše bude připraveno tak, jak má být. Obávám se však, že tuto obecnou rovinu nelze opustit - o specifických bezpečnostních opatřeních se nikdy nešíříme," sdělil ČTK činitel aliance, který si nepřál být jmenován. Na otázku, zda NATO zajistí například letadly jiných zemí bezpečnost vzdušného prostoru ČR, pouze odpověděl, že "lze nabídnout různé věci, radarová letadla AWACS a podobně - vše bude zajištěno na nejvyšší možné úrovni". Česká strana se podle něj nemusí obávat, že by ji aliance nějak obcházela - dost dobře to není ani možné, protože je členem NATO a nedílnou součástí vojenské struktury. Z toho plyne i jistá automatičnost případných opatření zvenčí, která nemusejí být smluvně podložena. "Bude učiněno vše, co bude třeba, ale v plné součinnosti s českou stranou, nikoli za jejími zády," uvedl zdroj aliance.
-
17.7.2002
Přímo z letištní plochy odjel ve středu prezident Václav Havel do Ústřední vojenské nemocnice v Praze-Střešovicích. Prezident musel kvůli zdravotním potížím předčasně ukončit pracovní návštěvu Francie. Prezident Havel zůstane v nemocnici dva až tři dny s počínajícím zánětem pravé průdušky. Pětašedesátiletý Havel užívá antibiotika, teplotu nemá a subjektivně se cítí dobře. Po vyšetření prezidenta to řekl jeho osobní lékař Ilja Kotík. Mluvčí prezidenta Ladislav Špaček upřesnil, že zdravotní potíže se u Havla objevily ve sředu brzo ráno. "Lékař zjistil, že pravý plicní lalok je mírně zahleněný, a že je třeba komplexní vyšetření," vysvětlil Špaček. Právě polovinu pravé plíce museli lékaři před lety prezidentovi odoperovat kvůli zhoubnému nádoru. Onemocnění by nemělo narušit prezidentův program. "Všechny důležité politické kroky pan prezident již vykonal, takže ohrožení programu žádné nemůže nastat," řekl Špaček. Havel se nyní chystal na dovolenou. Prezident podle něj nejvíce lituje, že se nezúčastnil v Avignonu plánovaného večera v rámci známého jihofrancouzského divadelního festivalu. Večer měl být poctou právě Havlovi.
Nejde o první zahraniční cestu, kterou musel prezident kvůli zhoršení zdravotního stavu předčasně ukončit. Loni v únoru se náhle vracel z oficiální návštěvy zemí Blízkého východu, v září mu zase srdeční arytmie znemožnila odletět do Itálie a prezident odcestoval do střešovické nemocnice přímo z ruzyňské letištní plochy. Zdravotní problémy ale Havla sužovaly již předtím. Zánět průdušek v březnu 2000 jej přiměl odložit návštěvy Rumunska a Turecka. V roce 1999 se zase o několik hodin dříve vracel z návštěvy Itálie a Vatikánu.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 13679
- 13680
- 13681
- 13682
- 13683
- 13684
- 13685
- 13686
- 13687
- …
- následující ›
- poslední »