• 15.9.2001

    Prezident Václav Havel si v pátek se svou ženou Dagmar připomněl u hrobu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka v Lánech na Rakovnicku jeho 64. výročí úmrtí. Na hrob společně položili kytici a setrvali několik minut v tichém rozjímání. Současně tak uctili památku obětí úterních teroristických útoků na Spojené státy, při nichž zemřely tisíce lidí. "Jako vždy, když sem přijedu, k jeho hrobu, jsem si připomínal jeho život, jeho dílo, jeho statečnost. Navíc v tento den a tuto hodinu se to samozřejmě snoubilo s myšlenkou na tu strašnou katastrofu, která se stala," řekl prezident po skončení pietního aktu. Dodal, že zároveň myslel na solidárnost lidí na celém světě, kteří si uvědomují rozsah neštěstí, jež postihlo americký lid, a nabízejí svoji pomoc. "A samozřejmě člověka muselo nutně napadnout i to, co by Masaryk dělal, kdyby žil v této době, v těchto chvílích," svěřil se prezident. Masaryk má podle Havla trochu mytologickou pověst dobráka a humanisty, ale myslí si, že po takových tragických událostech by podporoval velmi tvrdý trest.

    Masaryk patřil k předním představitelům prvního zahraničního odboje, usiloval o vznik samostatného československého státu a organizoval československé vojenské sbory ve Francii, Itálii a Rusku. V roce 1918 stál u zrodu samostatného Československa, jehož prezidentem se stal 14. listopadu a tuto funkci zastával až do roku 1935. Zemřel 14. září 1937.

  • 15.9.2001

    Spojené státy ani v pátek Českou republiku nepožádaly o humanitární pomoc pro zmírňování následků úterního smrtícího teroristického útoku a zatím není ani jasné, zda Spojené státy požádají Českou republiku o vojenskou asistenci při odplatě hrůzného činu. Před americkým velvyslanectvím to řekli český ministr zahraniční Jan Kavan a americký velvyslanec Craig Stapleton. Kavan tu rovněž za velkého zájmu kolemjdoucích položil květiny k uctění obětí zaoceánské tragédie, poklonil se a podepsal se do kondolenčních listin. Česká armáda je poté, co Severoatlantická aliance rozhodla o použití pátého článku alianční smlouvy o kolektivní obraně, v základním pohotovostním stupni alfa. V pohotovosti jsou rota chemické ochrany a jednotka rychlého nasazení, které by byly schopny nabídnout své síly do několika hodin na žádost Severoatlantické aliance.

  • 15.9.2001

    Vicepremiér Vladimír Špidla vyzval politiky, aby nezneužívali tragédie v USA ke zvláštním politickým akcím. Špidla to prohlásil po pátečním jednání meziresortního krizového štábu na ministerstvu vnitra. "Není na místě vytřískat z této situace nějaký nízký politický kapitál. Je to neetické, nedůstojné a ničemu to neprospívá," řekl Špidla. Zřejmě tím reagoval na středeční shromáždění u svatého Václava na Václavském náměstí v Praze, které svolaly osobnosti společenského života. Akce se zúčastnili také vrcholní představitelé čtyřkoalice, například předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda, místopředseda lidovců Jan Kasal, lídr čtyřkoalice Karel Kühnl či senátor Josef Zieleniec.

    Evakuace žádného českého velvyslanectví se prozatím nepřipravují. Před jednáním meziresortního krizového štábu to řekl náměstek ministra zahraničí Hynek Kmoníček. Uvedl, že každý zastupitelský úřad má pro případ nutnosti evakuační plán, kterým by se v případě, že by Spojené státy zahájily odvetu za teroristické útoky, řídila. Podrobnosti evakuačního plánu nesdělil.

  • 15.9.2001

    Většina Poslanecké sněmovny by podpořila vyslání českých vojáků do případné vojenské operace Severoatlantické aliance, která by mířila proti původcům úterního teroristického útoku na cíle v USA. Z pátečních vyjádření poslanců pro ČTK vyplynulo, že vyslání vojáků by podpořila pravice a zástupci ČSSD. KSČM by se připojila tehdy, kdyby se vojenská akce uskutečnila se souhlasem Rady bezpečnosti OSN. Podle Ústavy by parlament hlasoval o vyslání českých vojáků tehdy, pokud by se zúčastnili vojenské operace delší než 60 dnů. K jejich vyslání do akce kratší než 60 dnů postačuje rozhodnutí vlády bez hlasování Parlamentu. Kabinet nicméně musí v tomto případě neprodleně o svém rozhodnutí zákonodárce informovat.

    Podkladem pro vyslání českých vojáků do případné vojenské operace by bylo středeční stanovisko Rady NATO. Rada rozhodla o tom, že pokud byly teroristické útoky proti USA vedeny ze zahraničí, bude následovat akce vycházející z článku pět Washingtonské smlouvy, který zavazuje státy aliance k pomoci ostatním napadeným členům.

  • 15.9.2001

    Počet českých občanů, kteří se svým blízkým po teroristickém útoku na Spojené státy neozvali do České republiky, dosáhl 106. ČTK to v pátek odpoledne řekl ředitel konzulárního odboru ministerstva zahraničí Ivan Záleský. Lidé, kteří své blízké pohřešují, mohou volat na tři linky: horkou bezplatnou 0800 200 000 a krizová čísla MZV 2418 2551 a 2418 2740. Číslo sto se sice může podle Záleského zdát vysoké, lidé ale dispečerům nahlašují i osoby, které se pohybovali mimo New York a Washington. Záleský doplnil, že diplomaté doposud neobjevili žádného Čecha, který by se stal obětí tragické události nebo byl zraněn.

  • 14.9.2001

    Vláda vyhlásila pátek 14. září dnem státního smutku a vyzvala obyvatelstvo, aby ve 12:00 uctilo památku obětí útoku proti USA třemi minutami ticha. V poledne se rozezvučí sirény, státní vlajky na veřejných a úředních budovách budou staženy na půl žerdi.

    Po čtvrtečním mimořádném zasedání kabinet rovněž oznámil, že Česká republika je připravena posoudit formy pomoci Spojeným státům včetně vojenské, a plnit tak závazky vyplývající z členství v Severoatlantické alianci (NATO). Vláda je spolu s ostatními ústavními činiteli připravena plnit úkoly v souladu s usnesením Severoatlantické rady podle pátého článku Washingtonské smlouvy.

    Pokud by se čeští vojáci zúčastnili vojenské akce, která by trvala nanejvýš 60 dnů, má vláda právo rozhodnout o jejich vyslání sama bez hlasování parlamentu. Zákonodárný sbor by pouze musela o svém rozhodnutí informovat. Kdyby se však čeští vojáci měli zapojit do operace delší než 60 dní, musel by parlament o jejich vyslání mimo území ČR hlasovat. Vzhledem k rozložení sil v obou parlamentních komorách a prvním reakcím zákonodárců se dá očekávat, že parlament by nasazení vojáků podpořil.

    "Pokud by Spojené státy požádaly českou armádu o pomoc, měly by zřejmě zájem spíše o symbolickou účast malých omezených jednotek v doplňkových oblastech služeb". Ve čtvrtek večer to řekl ministr obrany Jaroslav Tvrdík s tím, že jakékoli spekulace o tom, jak bude případný požadavek americké strany vypadat, jsou předčasné.

    Ve čtvrtek večer přijal prezident Václav Havel ředitele všech čtyř zpravodajských služeb, aby ho informovali o aktuální bezpečnostní situaci. V České republice fungují dvě vojenské a dvě civilní zpravodajské služby. Podle ředitele civilní rozvědky Františka Bublana mají i ony šanci přispět k objasnění pozadí útoku, zaměřeného na budovy v New Yorku a Washingtonu. Hlasy, které v souvislosti s atentáty obviňují ze selhání americké zpravodajské služby, ředitel Bublan odmítá.

    České aerolinie dnes znovu nepoletí do USA. Firma kvůli opětovnému uzavření vzdušného prostoru nad USA byla nucena zrušit dva na dnešek plánované lety na newyorská letiště. ČSA do New Yorku nelétají od úterního teroristického útoku po kterém USA uzavřely svůj vzdušný prostor. Veškerý ostatní provoz probíhá podle platného letového řádu, avšak za mimořádných bezpečnostních podmínek z důvodu bezpečnosti cestujících, posádek letadel a letadel samotných.

  • 14.9.2001

    Kvůli dni smutku prezident Václav Havel odložil svou jednodenní pracovní návštěvu Bulharska. Havel měl odcestovat v pátek ráno, cestu ale odložil na neurčito. ČTK to ve čtvrtek sdělil prezidentův mluvčí Ladislav Špaček. Ministři zahraničí 15 členských zemí Evropské unie ve středu vyzvali "všechny Evropany", aby v pátek v poledne uctili třemi minutami ticha památku obětí úterních atentátů v USA. Česká republika se k evropskému dni smutku připojila. Za duše lidí, kteří při útocích zemřeli, se konají v mnoha českých městech bohoslužby. Prezident Havel se podle Špačka zúčastní sobotní ekumenické bohoslužby v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Havel se měl v Bulharsku setkat se svým protějškem Petarem Stojanovem a s premiérem Simeonem Sakskoburggotským. Hovořit měli například o aktuální situaci na Balkáně nebo o rozšiřování Evropské unie a Severoatlantické aliance.

  • 14.9.2001

    Dvě bomby ve čtvrtek v budově Úřadu vlády hledali pražští policisté, pyrotechnici i služební pes. Krátce před 16:00 totiž na číslo parlamentní telefonní ústředny ve Sněmovní ulici zavolal anonym a oznámil uložení dvou náloží ve vládním úřadu. ČTK to řekla policejní mluvčí Ivana Zelenáková. "Ochranná služba přijala okamžitě opatření. Objekt prohledali pyrotechnici se služebním psem. Po půl hodině prohlídka skončila s tím, že nic nalezeno nebylo," uvedla Zelenáková.

    Dodala, že čtvrteční oznámení nemusí přímo souviset s úterními teroristickými útoky na USA. Vláda se ve čtvrtek sešla na mimořádné schůzi. Nezasedala však v sídle úřadu ve Strakově akademii, ale v Lichtenštejnském paláci na Kampě. Anonymy, oznamující bombu, nejsou podle Zelenákové ojediněné. Obvykle neznámý člověk informuje o umístění náloži ve školách či jiných veřejných objektech. Jen v mizivém procentu se však údaje o uložení výbušniny potvrdí. Mezi volající patřívají často i děti, které se tak chtějí vyhnout zkoušení či písemným pracím.

  • 14.9.2001

    V centru Liberce, v Pražské ulici, se ve čtvrtek dopoledne objevil leták schvalující teroristický útok na USA. Neznámý autor na něm mimo jiné vyzýval k podpoře saúdskoarabského teroristy Usámy bin Ládina, kterého Spojené státy z přípravy úterního atentátu podezírají. Podle letáku Američané mohou za utrpení třetího světa, řekl ČTK Milan Vejběra z Okresního policejního ředitelství v Liberci. "Leták visel na vývěsní tabuli poslanecké kanceláře Jiřího Drdy (ODS). Všiml si ho domovník, sundal ho a roztrhal," uvedl. Po autorovi policie pátrá. Bližší informace sdělí na odpolední tiskové konferenci.

  • 14.9.2001

    Dvě zvláštní telefonní linky, na které mohou lidé oznamovat, koho po teroristickém útoku v USA pohřešují, budou od pátku bezplatné. ČTK to ve čtvrtek řekl mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil. Konzulární odbor ministerstva evidoval ve čtvrtek odpoledne 61 českých občanech, kteří se zatím po tragédii v New Yorku a Washingtonu neozvali. ČTK to před 14:00 řekl jeho ředitel Ivan Záleský. Ministerstvo zřídilo další krizovou linku, takže občané mohou nyní telefonovat na pražská čísla 2418 2551 a 2418 2740. Ministerstvo zahraničí uvedlo ve čtvrtek do provozu i novou bezplatnou telefonní linku 0800 200 000, za pražská krizová čísla 2418 2551 a 2418 2740 se do pátku platí. ČTK o tom informoval mluvčí ministerstva Aleš Pospíšil. Cestovní kancelář Student Agency, která má v USA přes 1600 klientů, ve čtvrtek sdělila, že zprovoznila novou telefonní linku 01180011100300 pro volání zdarma ze Spojených států do celé České republiky. V ČR má Student Agency bezplatný informační telefon 0800 100 300, sdělila ČTK mluvčí kanceláře Iveta Zahradníková.

    Záleský upozornil, že situace se neustále mění. Někteří lidé, kteří například ve středu na linku nahlásili své příbuzné, dnes volají, že se jejich blízcí už přihlásili a jsou v pořádku. Generální konzulát v New Yorku podle Záleského zatím v newyorských nemocnicích neobjevil žádného českého občana. Informaci o tom, že nejsou zatím hlášeny žádné oběti z České republiky, potvrdil také náměstek ministra zahraničí Hynek Kmoníček.

Pages