• 7.8.2002

    V úterý skončilo na pražském letišti v Ruzyni třinácté kolo britských konzulárních kontrol. Britští úředníci v jeho rámci od 20. července nepustili po pohovorech ze země 78 cestujících. Informovala o tom mluvčí britského velvyslanectví Karolína Rezková. Při poslední kontrole, od 23. června do 11. července, neuspělo u pohovorů 82 lidí. V květnu neprošlo kontrolou 47, v dubnu 69 lidí. Kontrolami, na nichž se dohodly vlády Česka a Británie, se Londýn snaží předejít případnému zneužívání svého azylového systému. O azyl v této zemi začali hromadně usilovat před několika lety především Romové. Kontroly, které kritizovaly některé organizace na ochranu lidských práv, Britové poprvé zavedli loni v létě. Od té doby se do Prahy vracejí v nepravidelných intervalech. Romové se však letos v létě začali vypravovat do ostrovního státu autobusy.

  • 5.8.2002

    Pražští policisté jsou již připraveni k zajištění bezpečnosti během listopadového summitu Severoatlantické aliance. Jejich řady budou posíleny o 5000 lidí. Hlavní město tedy bude střežit celkem 11.000 policistů. Pražský summit NATO budou doprovázet přísná bezpečnostní opatření. Demonstrace v hlavním městě již totiž avizovaly některé české anarchistické skupiny, které se podílely na předloňských protestech proti zasedání finančníků. Oblast kolem Kongresového centra bude v době jednání aliance hermeticky uzavřena. Lidé musejí počítat i s důkladnými kontrolami nejen v přilehlých hotelech, kde budou účastníci bydlet, ale hlavně v metru. Policie v minulosti také vypsala několik desítek výběrových řízení na dodávku ochranných prostředků, například helem a štítů. Na summit se sjedou zástupci 19 členských států aliance a 27 zemí zapojených do programu Partnerství pro mír.

  • 4.8.2002

    Ve věku 89 let zemřel v neděli ráno dramaturg, překladatel a někdejší ředitel Městských divadel pražských Ota Ornest. Ornest se narodil 6. července 1913 v Kutné Hoře. Ve druhé polovině 30. absolvoval dramatické oddělení pražské konzervatoře a působil postupně jako herec a režisér Středočeské činohry J.Burdy, košického Národního divadla a plzeňského Městského divadla. Roky 1939 až 1945 strávil v emigraci ve Velké Británii, kde pracoval jako redaktor, překladatel a hlasatel československého vysílání rozhlasové stanice BBC. Po válce působil jako dramaturg a režisér Realistického divadla v Praze. Od 50. do poloviny 70. let byl uměleckým ředitelem a režisérem Městských divadel pražských. V roce 1977 byl odsouzen na tři a půl roku nepodmíněně za trestný čin podvracení republiky. V roce 1990 byl rozsudek zrušen a trestní stíhání zastaveno. Ota Ornest byl starším bratrem básníka Jiřího Ortena, který zemřel v roce 1941, a herce Zdeňka Ornesta, který zesnul před 12 lety. O termínu posledního rozloučení se zesnulým zatím není rozhodnuto.

  • 4.8.2002

    Ministři koaliční vlády a její předsednictvo v neděli vpodvečer v budově Úřadu vlády ve Strakově akademii v Praze dokončovali definitivní podobu vládního programového prohlášení. S ním by měli před Poslaneckou sněmovnu předstoupit v úterý. Vláda minulý týden vzala prohlášení jen na vědomí a uložila vicepremiérovi Pavlu Rychetskému, aby jej společně se členy kabinetu dopracoval. V textu programového prohlášení musí být ale učiněny jen malé úpravy. Připomínky, formulační změny a další drobné úpravy ale nedodali všichni ministři. Někteří z nich, například ministr obrany Jaroslav Tvrdík, má totiž svou kapitolu o armádě již schválenou. V pondělí bude o programovém prohlášení diskutovat vláda.

  • 4.8.2002

    Romští regionální představitelé vyzvali vládu ČR, aby odmítla doporučení své Rady pro záležitosti romské komunity, protože jsou podle nich protiústavní. Rada doporučila, aby Romům, kteří odešli do ciziny, stát přestal vyplácet sociální dávky a aby byl zřízen speciální policejní útvar pro potírání lichvy. Tato doporučení podle Grémia romských regionálních představitelů směřují proti příslušníkům jejich národnostní menšiny. Policejní opatření by se navíc v praxi mohla zneužít proti všem příslušníkům romské menšiny. Jiní představitelé romských nevládních organizací však s návrhy rady souhlasí. Nevyplácet zpětně sociální dávky Romům, kteří se v zahraničí neúspěšně ucházeli o azyl, podporuje předseda Sdružení Dženo Ivan Veselý i předseda Romské občanské iniciativy Štefan Ličartovský. Návrh rady o zřízení speciálního policejního útvaru, jenž by se zaměřil na potírání lichvy v romských komunitách, považují oba za sporný.

  • 3.8.2002

    Definitivní verzi programového prohlášení koaliční vlády posoudí v pondělí kabinet Vladimíra Špidly. K základním principům činnosti vlády sociálních demokratů a Koalice lidovců a unionistů, které jsou už obsaženy v koaliční smlouvě, patří ochrana bezpečnosti, zdraví, života a majetku občanů, vstup země do Evropské unie, další rozvíjení sociálního státu nebo ochrana rodiny. V úterý předseda vlády Vladimír Špidla předstoupí s programovým prohlášením před Poslaneckou sněmovnu. Kabinet se bude v pondělí zabývat i senátní novelou zákona o svobodném přístupu k informacím, podle níž by se občané v budoucnu mohli snadněji dostávat k informacím, které vyžadují od úřadů. Úředníci by například nesměli neoprávněně chtít od žadatelů o informace leckdy neúměrně vysoké finanční zálohy. Nesměli by ani podle své libovůle odmítat poskytnutí informací s odkazem na obchodní tajemství nebo ochranu osobních údajů. Ve středu bude vláda projednávat návrh rozpočtu na rok 2003.

  • 3.8.2002

    Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zahajuje projekt, v němž chce v České republice a na Ukrajině pomoci osobám pokročilého věku, především Romům, které byly obětí nacistické perzekuce a na které se při odškodňování pozapomnělo. Organizace bude v obou zemích podporovat projekty místních humanitárních organizací. Jde o programy, které jsou zaměřeny na poskytování sociální a právní pomoci, lékařské péče, péče v místě bydliště a často se v nich počítá s vyplácením finančních obnosů těm osobám, které se ocitly ve svízelné situaci. IOM dostala v souvislosti s diskusemi o majetku obětí holocaustu za úkol zajistit humanitární pomoc potřebným starým osobám z určitých skupin, jako jsou Romové, členové církve Svědci Jehovovi, fyzicky a duševně postižení a homosexuálové; všechny tyto skupiny chtěli nacisté vyhladit.

  • 2.8.2002

    Nejednotnou odezvu vyvolala u představitelů romských organizací čtvrteční výzva premiéra Vladimíra Špidly, aby neodcházeli do zahraničí a snažili se vyřešit problémy společně s většinovou populací. Někteří Špidlova slova uvítali, další se obávají, že zůstane pouze u nich. Podle předsedy pobočky sdružení Dženo Ostrava Mikuláše Horvátha premiér Špidla není první, kdo s podobnou výzvou přichází. Situace je však už několik let patová a Romové mají stále pocit, že jsou diskriminováni. Romští aktivisté ale souhlasí s návrhem Rady vlády pro záležitosti romské komunity, podle kterého by Romové, kteří žádají v zahraničí o azyl, neměli mít po svém návratu do republiky nárok na zpětné vyplácení sociálních dávek. Nelíbí se jim však záměr zřídit speciální policejní útvar na potírání lichvy v romských komunitách. Předseda sdružení Dženo Ivan Veselý dokonce soudí, že by mohla být lichva mezi Romy legalizována formou družstevního úvěrového podnikání.

  • 2.8.2002

    Více než tisíc Romů odešlo za poslední tři měsíce z České republiky do Velké Británie. Spojené království tak stále zůstává zdaleka nejčastějším cílem romských žadatelů o azyl. Podle zmocněnce vlády pro lidská práva Jana Jařaba lze u všech ostatních států hovořit jen o desítkách lidí. Platí to i pro Belgii, kde se podle médií počet českých žadatelů o azyl v poslední době zvýšil. Někteří Romové podle zmocněnce odcházejí i do Švédska a Norska. Jařab nevyloučil, že na podzim se situace opět uklidní a počet Romů usilujících o emigraci klesne, jako tomu bylo i v uplynulých letech. Rada vlády pro záležitosti romské komunity ve čtvrtek doporučila zřídit od příštího roku zvláštní agenturu, která by koordinovala kontakty samospráv a romského etnika. Jařab by se sám za zřízení takové agentury přimlouval, její podoba bude však záležet i na tom, kolik peněz by vláda na tento projekt uvolnila.

  • 2.8.2002

    Zvýšený příliv žádostí o politický azyl od Romů z České republiky letos v létě prožívá největší skandinávská země Švédsko. Od začátku roku do konce července o azyl v největší skandinávské zemi požádalo 145 osob z České republiky, s největší pravděpodobností výhradně Romů. Podle migračního úřadu ve městě Norrköpingu je ovšem struktura českých žadatelů zvláštní: o politický azyl tu totiž žádají výhradně ženy a děti. Mezi žadateli letos nebyl ještě ani jediný muž. Bližší vysvětlení tohoto jevu zatím úřad postrádá. Podle jeho mluvčí možná romští muži zkoušejí sami šanci v jiných zemích, nebo doma čekají, jak jejich rodiny ve Švédsku dopadnou. Nikomu z žadatelů však azyl ve Švédsku ještě udělen nebyl. Podle švédských úřadů žadatelé z České republiky prakticky nemají šanci, neboť ČR je považována za zemi dostatečně demokratickou k tomu, aby problémy diskriminace jednotlivých občanů mohl řešit její vlastní právní systém.

Pages