Zprávy

Prezident Václav Havel podpořil v pátek rozhodný americký postoj v boji proti terorismu, jak jej více než týden po teroristických útocích na New York a Washington vyjádřil v noci na pátek středoevropského času americký prezident George Bush. Podporu mu vyjádřili rovněž zástupci českých parlamentních stran, výhrady k případnému vojenskému útoku měli jen komunisté. "Já se domnívám, že je třeba opravdu velmi rázná odpověď na ty teroristické útoky, které nemají obdoby," řekl Havel a zdůraznil, že to není válka s nějakým konkrétním státem, národem nebo náboženstvím. "Je to opravdu válka s teroristy," dodal.

Stínový ministr zahraničí za ODS Jan Zahradil vidí v Bushově vystoupení důkaz, že akci proti teroristům hodlají USA velmi dobře promyslet a že stojí o co nejširší celosvětovou koalici protiteroristických sil. Čtyřkoaliční senátor Josef Zieleniec ocenil, že Bush deklaroval závazek a odhodlání USA střetnout se se světovým terorismem. Předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) si dovede představit, že terorista a hlavní podezřelý Usáma bin Ládin stane před soudem.

Šéf KSČM Miroslav Grebeníček by si přál, aby na terorismus nereagoval Bush silovými prostředky. "Přeji si, aby skutečně za terorismus následoval trest, ale před nezávislým soudem," řekl. Podle Bushe použijí USA všechny prostředky, včetně "každé nutné válečné zbraně,", konkrétní akci neohlásil.

Ministr obrany Jaroslav Tvrdík zatím nemá informace o tom, že by Spojené státy chystaly v těchto chvílích odvetný útok na Afghánistán. "Všechny naše zdroje ukazují, že se bude jednat spíš o dlouhodobější opatření, že se USA budou v první řadě snažit důsledně došetřit útok, vytvořit mezinárodní koalici a přesvědčit islámské státy, že to není namířeno proti nim, ale proti teroristům," řekl. Podle náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého zůstává česká armáda na stejném stupni pohotovosti, poněkud se zvýšila pohotovost jednotek protivzdušné obrany.

Po pátečním jednání meziresortního krizového štábu řekl Tvrdík, že v současnosti jsou proti teroristickým útokům podobným těm, které se staly minulý týden v USA, chráněna všechna "krizová místa" v Česku. Krizový štáb rozhodl o obnovení všech civilních letů nad republikou. Rozmístění jednotek vybavených raketami země-vzduch zřejmě v blízkosti strategických objektů, jakými jsou například jaderné elektrárny, nechtěl náčelník generálního štábu Jiří Šedivý komentovat. Řekl jen, že stíhací letouny jsou schopny zasáhnout do několika minut.

Ochranu strategických objektů zpřísňuje i policie. Podle náměstka ministra vnitra Petra Ibla jsou některá opatření konstantní, některá se dělají tak, aby z pohledu bezpečnosti byla kvalitnější. Policejní prezident Jiří Kolář upozornil, že české jaderné elektrárny zajišťují speciální policejní útvary, které monitorují podezřelá vozidla i osoby. Šedivý informoval, že u běžných vojenských útvarů se zpřísněná opatření zmírňují, vojáci musejí být nyní dostupní místo do 120 minut až za 360 minut. Jednotky, u nichž se nepředpokládalo jejich využití v první fázi, musejí být připraveny do šesti namísto do dvou hodin. Tvrdík rovněž informoval, že USA nebudou žádat NATO o vojenskou pomoc při odvetném útoku na Afghánistán.

Ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš požádal nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešovou, aby svolala poradu krajských a vrchních státních zástupců s cílem sjednotit postup v případech propagace mezinárodního terorismu. Jde o to, aby tentýž čin, který se stane na různých místech, nehodnotili státní zástupci odlišnými způsoby, řekl v pátek novinářům Bureš. Porada se bude konat 2. října v Brně. Příkladem propagace terorismu je podle Bureše případ předsedy ultrapravicového Národně sociálního bloku Jana Kopala, stíhaného v souvislosti se schvalováním útoků na New York a Washington, za nimiž podle USA stojí terorista Usáma bin Ládin. Kopal na demonstraci v Mostě řekl, že USA si útok zasloužily a že činy bin Ládina jsou hodny ocenění. Ministr zdůraznil, že v tomto případě jde o propagaci terorismu, protože není pochyb, že bin Ládin stojí za mnohými teroristickými činy.

Předseda Poslanecké sněmovny ČR a šéf ODS Václav Klaus v pátek odložil své zásadní kritické výtky vůči evropské integraci a ujišťoval v Bruselu špičky Evropské komise, že není pochyb o směřování české politické reprezentace do EU. "Myslím, že se mi podařilo přesvědčit představitele Evropské komise o tom, že v České republice jsou sice nejrůznější detailní politické spory, není však sebemenší spor o základním směřování naší země vstříc členství v EU. Je to sice téměř samozřejmé, je však potřeba to občas sdělit," řekl novinářům po schůzce s předsedou Evropské komise Romanem Prodim a komisařem pro rozšíření Günterem Verheugenem. Mluvil také se svým belgickým protějškem Hermanem De Crooem. Bylo-li smyslem Klausovy návštěvy zmírnit napětí, jež mohly vyvolat některé jeho postoje, podařilo se to podle jeho názoru naplnit.

Česká policie je připravena na eventuální vlnu běženců, kteří kvůli obavám z odvety za útoky na USA houfně opouštějí Afghánistán. Žádný zvýšený pohyb uprchlíků ale zatím na hranicích nezaznamenala. Novinářům to ve čtvrtek řekl policejní prezident Jiří Kolář. Ministr vnitra Stanislav Gross k tomu podotkl, že na "migrační vlnu musí být připravena celá Evropa". Premiér Miloš Zeman nicméně v dalších dnech žádný dramatický příliv uprchlíků z Afghánistánu neočekává. Na tiskové konferenci v Ostravě prohlásil, že Česká republika je i nadále připravena přijímat uprchlíky z politických důvodů. U ekonomické emigrace se vláda naopak snaží o zpřísnění podmínek. "Když žádáte například o politický azyl, tak máte požádat v nejbližší bezpečné zemi," řekl Zeman s tím, že Česko je od Afghánistánu poměrně daleko. Přesto Zeman připustil, že v českých utečeneckých táborech žije řada afghánských občanů.

Kvůli dramatické mezinárodní situaci přijala policie a ministerstvo vnitra již v uplynulých dnech řadu bezpečnostních opatření. Tato opatření se vztahují i na hraniční přechody, zelenou hranici a letiště, uvedl Kolář. Podle něj jde nyní především o to zajistit dostatečnou kapacitu azylových zařízení. Ministr vnitra Stanislav Gross v této souvislosti prohlásil, že Poslanecká sněmovna aktuálně zařadila na tento týden do programu jednání návrh novely zákona o azylu. Gross věří, že jej poslanci schválí. Vládní předloha mimo jiné upravuje možnosti odvolání uprchlíků proti verdiktu, který azyl zamítá. Na rozdíl od současné praxe předpokládá, že by rozhodnutí zkoumal soud.

V celkem 11 českých azylových zařízeních v různých krajích nyní pobývá 53 dospělých Afghánců, kteří žádají v ČR o azyl; celkem je jich asi 120. Od roku 1990 do 31. srpna 2001 získalo v ČR azyl celkem 2100 lidí. Nejvíce - 474 azylantů - pochází z Rumunska; druhou největší skupinu azylantů tvoří 215 běženců z Afghánistánu a třetí 175 uprchlíků z bývalého Sovětského svazu. Počet asijských žadatelů o azyl v ČR se ale stále zvyšuje.