Zprávy

Bezpečnostní opatření přijatá v České republice po nedávných teroristických útocích na Spojené státy připraví rozpočty příslušných resortů o několik set miliónů korun. V nedělním diskusním pořadu televize Nova to řekl ministr financí Jiří Rusnok. Nyní jde podle ministra o částku, která nepřesahuje půl miliardy korun. Přesně se to dá těžko určit, některá opatření trvají, jiná nikoli, vysvětlil Rusnok s tím, že je nutno vyčkat na celkové vyúčtování jednotlivých resortů. S tím souhlasil i předseda sněmovního rozpočtového výboru Vlastimil Tlustý (ODS). Podle něj je nutno odlišovat krátkodobá a dlouhodobá opatření. Tlustý je přesvědčen, že v budoucnu bude celosvětově posílena bezpečnost například na letištích a hraničních přechodech. Česká vláda se podle Rusnoka nechystá po vzoru německé vyčlenit z rozpočtu určitou sumu na posílení vnější a vnitřní bezpečnosti. "Naše resorty jsou schopny finančně zajistit bezpečnostní opatření," prohlásil. V Německu si armáda, policie a prokuratura rozdělí z rozpočtu tři miliardy marek (kolem 54 miliard korun). Náklady pokryje zvýšení daní z cigaret a pojistného, vztahovat se ale nebude na životní pojištění.

Jedním z požadavků na případnou pomoc státu Českým aeroliniím, které kvůli přerušení provozu po útocích v USA zaznamenaly v minulém týdnu ztrátu zhruba 30 miliónů korun, je možnost nesplacení části půjčky, jež má firma od státu v řádu několika desítek miliónů korun. V diskusním pořadu televize Nova to uvedl ministr financí Jiří Rusnok. Prozatím však jednání o kompenzaci označil za předčasná. "Já bych byl nakloněn vyhovět požadavkům ČSA, pokud by byly průkazné," dodal Rusnok s tím, že je nutné vyčkat výsledků hospodaření. Naznačil zároveň, že je nakloněn hovořit o nepřímých formách odškodnění. Partner v diskusi, stínový ministr financí Vlastimil Tlustý, řadí škody leteckých společností do kategorie krátkodobých nákladů. Očekává totiž, že se poptávka po letecké dopravě během několika měsíců vrátí na původní úroveň.

Otázka platnosti tzv. Benešových dekretů, které po druhé světové válce vedly mimo jiné k odsunu německy mluvícího obyvatelstva z území tehdejšího Československa, se musí vyjasnit ještě před vstupem České republiky do Evropské unie. Na nedělním shromáždění k Sudetoněmeckým dnům vlasti v Klosterneuburgu u Vídně to prohlásila státní tajemnice rakouské spolkové vlády zodpovědná za cestovní ruch Maries Rossmannová. Poznamenala rovněž, že morální odsouzení dekretů, jak to podle jejích slov udělal český prezident Václav Havel při nedávné návštěvě Vídně, nestačí. "Česká vláda a stát musí konečně udělat právní rozhodnutí," zdůraznila státní tajemnice.

Hlavní řečník, hornorakouský zemský hejtman Josef Pühringer, ocenil práci sudetských Němců, kteří našli v alpské republice novou vlast. "Bez vás by bylo Rakousko mnohem chudobnější," řekl Pühringer. "Vaše domovina vám byla protiprávně odebrána," zdůraznil hornorakouský zemský hejtman s tím, že nucený odchod sudetských Němců patří mezi největší protiprávní akty v Evropě za poslední období. Pühringer, který se v neděli stal čestným členem Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Rakousku, nepřímo vyzval k pokračování procesu rozšiřování Evropské unie. "Musíme budovat Evropu, aby se podařilo zabezpečit mír," zdůraznil. Podobně jako Rossmanová ani Pühringer však nevyslovil požadavek na podmínění vstupu Prahy do EU zrušením tzv. Benešových dekretů.

Česká republika se v sobotu připojila k usnesení a akčnímu plánu Evropské unie proti terorismu schváleným nejvyššími představiteli "patnáctky" v pátek večer v Bruselu. Plnou podporu těmto závěrům vyslovil při setkání s belgickým ministrem zahraničí Louisem Michelem jménem české vlády velvyslanec ČR při EU Libor Sečka. "Naprosto jasně a zřetelně se připojujeme ke stanovisku Evropské unie, které vyjadřuje solidaritu se Spojenými státy a podporu jejich cíleným opatřením, jež budou v souladu s rezolucí OSN," řekl Sečka ČTK. O plnění konkrétních kroků, na nichž se EU dohodla, nejednou s přesnými termíny, budou kandidáti podle něj s unií dál jednat. První příležitostí bude koncem příštího týdne společné zasedání ministrů vnitra a spravedlnosti členských a přidružených zemí, na které přijede český ministr Jaroslav Bureš. "Zatím bych netvrdil, že musíme všechno splnit stoprocentně v termínech, jaké si unie vytyčila. V této chvíli bylo stěžejní vyjádřit jednoznačnou politickou podporu," uvedl Sečka.