Zprávy

Předsedou Poslanecké sněmovny by se podle sociální demokracie měl stát Lubomír Zaorálek, místopředsedkyní Jitka Kupčová. Po pátečním jednání předsednictva strany to řekl předseda sociální demokracie Vladimír Špidla. Předsednictvo také schválilo návrh koaliční dohody s Koalicí i návrh procesní dohody, která koaliční dohodu reguluje. Špidla také uvedl, že koncem tohoto týdne či na počátku týdne příštího ukončí konzultace ohledně personálního složení nové vlády. Dnes prohlásil, že vláda by měla mít celkem 17 členů, je ale možné, že k nim přibude osmnáctý, který by měl na starosti evropskou problematiku. Právě ohled na blížící se vstup do EU sociální demokraty podle Špidly vedl i k návrhu, aby se šéfem sněmovny stal dosavadní předseda zahraničního výboru sněmovny Zaorálek. "Nebudou překvapeni," odpověděl Špidla na otázku, zda návrh personálního obsazení vedení dolní komory parlamentu konzultoval s budoucími koaličními partnery.

O složení budoucího kabinetu bude jasno zřejmě již v pondělí nebo v úterý. Neschválí-li sociální demokraté Koalici personální návrhy na obsazení ministerských křesel, soudí místopředseda Unie svobody-DEU Robert Kolář, že pak není sestavení případného koaličního kabinetu možné. ČSSD by v takovém případě musela hledat jinou variantu sestavení vlády. Kolář to ale nepokládá za pravděpodobné. "Pokud má být 15. července nová vláda jmenována, tak samozřejmě je to zase o tom, aby i ti lidé, kteří do vlády půjdou, o tom věděli. Čili pro mě nedohoda z pondělka, z úterka znamená, že nebude tato vládní koalice," řekl Kolář během pátečního jednání republikového výboru Unie svobody-DEU. Se jmenováním nové vlády 15. července počítá prezident Václav Havel. I šéf ČSSD Vladimír Špidla chce tento harmonogram dodržet.

Památku slovanských věrozvěstů svatých Cyrila a Metoděje si v pátek ve Velehradě na Národní pouti připomnělo přes 25 tisíc věřících. U největší moravské baziliky sv. Cyrila a Metoděje a Nanebevzetí panny Marie vedl hlavní mši pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk. Pouť byla letos zaměřena na rodiny a měla motto "Společně svědčíme o Boží lásce". Bohoslužbu sloužili spolu s Vlkem moravský metropolita a arcibiskup olomoucký Jan Graubner, papežský nuncius Erwin Josef Ender a 17 biskupů z diecézí Čech, Moravy a Slezska. Kardinál pozdravil biskupy a kněze z Itálie, Francie, Slovenska a dalších zemí, zástupce nekatolických církví a poutníky, kteří přijeli z okolních států i ze zámoří. Úlohu rodiny připomněl v kázání brněnský biskup Vojtěch Cikrle. "Individualismus a touha po osobním prospěchu, příznačné pro naši dobu, činí rodiny stále křehčími. Prvními oběťmi jsou děti, protože jsou zbaveny opory v jednotě rodičů," řekl biskup Cikrle. V ideální rodině se podle něj zdokonaluje schopnost člověka žít ve vztazích. Sexualitu je podle biskupa třeba chápat jako Boží dar, a ne jako idol oddělený od lásky a odpovědnosti. Vyzval politiky, aby jedinečnou roli rodiny právně zakotvili, bránili skrytému porušování Deklarace lidských práv a nezacházeli s muži a ženami v manželství jako s jedinci žijícími odděleně.

Česká biskupská konference udělila při pouti Řád sv. Cyrila a Metoděje jezuitovi Tomáši Špidlíkovi z Vatikánu. Ocenila tak mimo jiné jeho zásluhu na budování mostů mezi Českem a Evropou. Děkovné uznání převzali za službu české literatuře Mojmír Trávníček a Jaroslav Med. Pozdrav papeže Jana Pavla II. předal poutníkům jeho velvyslanec Ender. Pozdravil je též evangelický farář Vladislav Volný a zahraniční biskupové.

Soluňské bratry Cyrila a Metoděje pozval v roce 863 velkomoravský kníže Rastislav, aby šířili křesťanství. Papež Jan Pavel II. je o více než tisíc let později nazval patrony Evropy a samotný Velehrad spojnicí křesťanství západu a východu.

Česká republika zahájila boj proti rozhodnutí Evropské komise, že výrobní kvóty pro české zemědělce budou vypočítávány ze statistik za referenční období 1995 až 99. Státní tajemník Pavel Telička snesl řadu argumentů vyvracejících "výhodnost" tohoto období. Přesvědčoval komisi mimo jiné srovnáním s okolními zeměmi, hlavně Rakouskem a Bavorskem. "Pro výpočet kvóty je relevantní spotřeba i v posledních letech a také její trend - u některých komodit i před rokem 1990. Dále pak je důležitá struktura této spotřeby a srovnání s klimaticky obdobnými sousedními zeměmi, jako jsou Rakousko či Bavorsko, které navíc mají podobný jídelníček," vyložil Telička svůj postup při čtvfrteční výměně názorů s úředníky EK.