• 16.6.2002

    Unii svobody hrozí, že nebude sama schopna sestavit ve sněmovně klub. Zatímco lidovci ze společné kandidatury v Koalici vytěžili 22 křesel, Unii svobody-DEU bude v dolní komoře Parlamentu zastupovat jen devět poslanců. Klub ve sněmovně však může vytvořit nejméně deset zákonodárců. Unionisté tak zřejmě doplatili na to, že tradiční voliči lidovců na kandidátkách kroužkovali své kandidáty. Preferenční hlasy navíc na kandidátkách Koalice vynesly do sněmovny dva nezávislé kandidáty, kteří obsadili místa uvolněná po rozchodu s ODA. Na pražské kandidátce byli zvoleni Svatopluk Karásek a Táňa Fišerová.

    Evangelický farář Svatopluk Karásek má podle svých slov rozhodně v úmyslu vstoupit do některého poslaneckého klubu. ČTK řekl, že nevylučuje být "tím desátým" chybějícím, kterého by potřebovala k ustavení klubu Unie svobody-DEU. Na kandidátce však figuroval za KDU-ČSL. "Bude jednání mezi Hanou Marvanovou a Cyrilem Svobodou, kde se poradíme, co je v dané situaci ideální řešení," uvedl Karásek. Jako nezávislý příliš kluby nerozlišuje.

  • 16.6.2002

    Výsledky letošních voleb do Poslanecké sněmovny budou moci lidé zpochybnit u Nejvyššího soudu, a to do 28. června. Návrh na neplatnost voleb nebo zvolení jen některého z kandidátů mohou podat tehdy, pokud byl podle nich ovlivněn výsledek hlasování porušením volebního zákona. Nejvyšší soud má na rozhodnutí deset dnů, poslední verdikt by tedy mohl vynést 8. července. Konečné výsledky letošních voleb má oznámit Státní volební komise v pondělí; oficiálně budou ale výsledky zveřejněny až v úterý 18. června tradičně v Hospodářských novinách. Voliči stejně jako strany, které letos usilovaly o vstup do Poslanecké sněmovny, pak mají podle volebního zákona deset dnů na to, aby se obrátili na Nejvyšší soud.

  • 16.6.2002

    Výsledky parlamentních voleb s posunem doleva považuje český katolický primas kardinál Miloslav Vlk za důsledek malé účasti voličů i za výraz znechucení lidí politikou. Přesto má však naději, že situace povede při povolebních jednáních ke kultivaci politického stylu a kultury. "Ve vítězství komunistů se projevila malá zodpovědnost občanů k volbám, ale přispěla k němu i nacionalistická karta, s níž se před volbami hrálo," řekl ČTK kardinál Vlk. Obraz nepřítele, přicházejícího revanšisty, jímž strašili v dobách komunismu občany ideologové, podle pražského arcibiskupa znovu působí. Vlk se tím dotkl předvolebního zpolitizování česko-německých vztahů.

  • 16.6.2002

    Slovenský premiér Mikuláš Dzurinda označil výsledky českých voleb do dolní komory parlamentu za dobrý předpoklad další spolupráce mezi Slovenskem a Českou republikou, jakož i v rámci Visegrádské čtyřky. "Myslím, že právě z pohledu nejen dalších bilaterálních vztahů, ale i z pohledu pokračování dobré úspěšné spolupráce v rámci Visegrádské čtyřky, výsledky těchto voleb vytvářejí skutečně dobré předpoklady," zhodnotil Dzurinda na dotaz ČTK hlasování českých voličů. Slovenský ministerský předseda současně blahopřál svému protějšku k vítězství ve volbách.

  • 16.6.2002

    Výsledky českých voleb vycházejí ze specifik země, která má jako jediná z kandidátských zemí takto silnou komunistickou stranu. Vítězství ČSSD ale bude mít přinejmenším krátkodobě pozitivní vliv na proces vstupu ČR do Evropské unie; na vzájemných česko-rakouských vztazích se toho zřejmě v důsledku hlasování mnoho nezmění. V rozhovoru pro ČTK to řekl jeden z nejznámějších rakouských politologů Anton Pelinka z univerzity v Innsbrucku. Dva nejzákladnější atributy parlamentních voleb vidí Pelinka v tom, že si ČSSD přece jen, i navzdory některým prognózám, udržela nejsilnější pozici, a také to, že "jediní, kdo skutečně získal hlasy a mandáty navíc, byli komunisté". To podle politologa ukazuje, že český vývoj má specifické rysy: "V žádné další středoevropské kandidátské zemi pro vstup do EU není takto silná komunistická strana."

  • 16.6.2002

    Předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt soudí, že v nové české vládě získají významný vliv hlavně evropsky orientované síly, a to sociální a křesťanští demokraté. "Nacionalistická kampaň" předsedy ODS Václava Klause podle něj posloužila komunistům. "V příštím období budou hrát velkou roli evropské síly, tedy sociální a křesťanští demokraté, protože v příštím období bude Česká republika také vstupovat do Evropské unie," řekl ČTK Posselt, který je rovněž poslancem Evropského parlamentu za bavorskou Křesťanskosociální unii (CSU).

  • 16.6.2002

    Komunisté se sice v českých parlamentních volbách umístili na třetím místě, ale zvítězili v tom, že kontrolují situaci. V telefonickém rozhovoru pro ČTK to uvedl francouzský politolog Michel Perottino, který se dlouhodobě zabývá pozicí komunistů na české politické scéně. V Poslanecké sněmovně bude KSČM sloužit jako hrozba, což by mělo vést pravděpodobné vládní strany - ČSSD s Koalicí - k disciplíně, míní pražský rodák Perottino, který nyní působí v českém hlavním městě ve Francouzském středisku výzkumu ve společenských vědách (CEFRES) a situaci sleduje na místě. Podle něj nemá předseda vítězné ČSSD Vladimír Špidla na vybranou a musí se při sestavování vlády obrátit na Koalici, neboť opakovaně odmítl spojenectví s ODS. Perottino zároveň zdůraznil, že situaci komplikují dva nezávislí poslanci na kandidátce Koalice. "Pokud vláda nebude disciplinovaná, tak je možné, že ČSSD půjde do vlády s komunisty," řekl Perottino, podle něhož existuje i riziko předčasných parlamentních voleb.

  • 16.6.2002

    Prezident Václav Havel se možná nakonec dočká porážky svého letitého politického soupeře, expremiéra Václava Klause, v souboji, jemuž si Češi zvykli říkat válka Václavů. Víkendové volby opět jednou odkryly rivalitu mezi politicky neangažovaným bývalým disidentem Havlem a lídrem Občanské demokratické strany Klausem, napsala agentura Reuters. Drtivá volební porážka Klausovy strany může signalizovat konec osobního sváru, který se táhne téměř tak dlouho, jak existuje mladá Česká republika. Prohra pravděpodobně zabíjí jakékoli Klausovy naděje, že by na Pražském hradě vystřídal Havla jako budoucí prezident, soudí Reuters.

  • 16.6.2002

    Celkem 441,620.600 korun dostanou podle výpočtu ČTK od státu politické formace, které v letošních volbách do Poslanecké sněmovny získaly více než 1,5 procenta hlasů. V roce 1998 byla tato hranice tři procenta a strany získaly za hlasy celkem téměř 514 miliónů. V minulých volbách platil stát za jeden voličský hlas 90 korun, v letošních je to 100 korun. Přísun státních peněz do stranických pokladen tím však nekončí. Každý politický subjekt, který získá ve volbách tři procenta hlasů, dostane každoročně šest miliónů korun a navíc 200.000 korun za každých dalších i započatých 0,1 procenta hlasů. Obdrží-li strana a hnutí více než pět procent hlasů, příspěvek se dále nezvyšuje. Dalším příjmem je roční příspěvek 900.000 korun na mandát poslance.

  • 16.6.2002

    V lavicích nové Poslanecké sněmovny zasedne 34 žen - o čtyři více než v červnu 1998. Poslanci ale zestárli téměř o tři roky, jejich věkový průměr je letos téměř 47 let. Ve sněmovně zasedne i jednadvacetiletá komunistka Kateřina Konečná, třicet let ještě nebylo čtyřem dalším poslancům. Šedesáté narozeniny oslavilo jedenáct mužů. Nejstarší poslanec zastupuje KSČM. Doyenem zákonodárného sboru bude totiž pětašedesátiletý Jaroslav Gongol; v roce 1998 se do sněmovny jako nejstarší dostali Zdeněk Jičínský a Augustin Bubník, kterým tehdy bylo 69 let. Nejmladší poslance má v průměru ODS (je jim 44,4 roku, v roce 1998 to bylo 42,5 roku), následovaná Koalicí (46,4) a sociálními demokraty (47,2 oproti 47 v roce 1998). Nejstarší poslance mají už tradičně komunisté, jejich je průměr 50 let, stejně jako před čtyřmi lety.

Pages