Zprávy

Otevřením volebních místností na americkém kontinentě začaly ve čtvrtek české parlamentní volby. Možnost ovlivnit složení Poslanecké sněmovny mají letos poprvé i čeští občané, kteří žijí nebo jen dočasně přebývají v cizině. Ze zhruba 70.000 českých krajanů tuto nabídku využil jen minimální počet. K volbám na 108 zastupitelských úřadech po celém světě se zapsalo pouze 2960 lidí. Mnoho krajanů z velkých zemí od účasti ve volbách odradila skutečnost, že volební zákon navzdory jejich naléhání nepočítá s korespondenčním způsobem hlasování. Týká se to například USA, Austrálie, Kanady či Ruska.

Zatímco v Evropě i na dalších kontinentech se hlasuje tradičně v pátek a v sobotu, na americkém kontinentě bylo 17 volebních místností otevřeno kvůli časovému posunu už ve čtvrtek a v pátek od 14:00 do 21:00 místního času. První voliče tak podle časových pásem přivítali na velvyslanectvích v Brazílii, Uruguayi a Argentině, a to ve čtvrtek po 19:00 středoevropského letního času (SELČ).

O hodinu později se začalo volit ve venezuelském Caracasu a v Santiagu de Chile, s dvouhodinovým odstupem se otevřely volební místnosti na východním pobřeží USA, v Montrealu a Ottawě, v Havaně, kolumbijské Bogotě a peruánské Limě. Od 22:00 SELČ hlasovali voliči v Mexiku a v kostarické metropoli San José, jako poslední se v Americe otevřel pro voliče konzulát v Los Angeles, kde hlasování začalo o dvě hodiny později.

Volební seriál se poté přesunul do Austrálie, kde se v pátek v 06:00 SELČ otevřely volební místnosti v Sydney a hlavním městě Canbeře. O hodinu později se volilo například v Tokiu a v Soulu, v Pekingu o dvě hodiny později. První hlasovací lístky se objevily ve volebních urnách v Hanoji či Bangkoku v 09:00 SELČ. Po 09:30 SELČ se dostavili voliči k urně v Dillí, v 11:00 SELČ se volilo v pákistánském Islámábádu.

Češi v Moskvě začali hlasovat ve 12:00. Čeští vojáci v Kuvajtu odvolili po 13:00 SELČ, kdy začalo také hlasování v Londýně, Dublinu, Lisabonu a čtyřech afrických metropolích. V dalších čtyřech, například v Dakaru, se začalo hlasovat stejně jako v ČR a většině evropských zemích, tedy ve 14:00 SELČ. Páteční hlasování končí ve 22:00, sobotní odstartuje v 08:00 a skončí ve 14:00 místního času.

Čeští voliči v zahraničí dostali na rozdíl od tuzemských voličů hlasovací lístky až ve volebních místnostech. I když pocházejí z různých koutů České republiky, rozhodovat se budou mezi 23 volebními uskupeními, které kandidují v Jihomoravském kraji. S kandidáty se tak mohli seznámit nejsnáze prostřednictvím internetových stránek. Odkazy na webové prezentace kandidujících stran nabízí i internetová stránka ministerstva zahraničí. I když se k volbám na velvyslanectvích zapsaly necelé tři tisícovky Čechů, počet voličů by nakonec mohl být vyšší. Češi v zahraničí mohou totiž volit také po předložení voličského průkazu.

Nejen diplomati, ale také krajané a turisti přistoupili k hlasovací urně na českém velvyslanectví v Rakousku. Za první hodinu po otevření volební místnosti se hlasování zúčastnilo 32 lidí, což překvapilo i členy volební komise. Zájem o volby ale asi po půlhodině opadl a v 15:30 SELČ již seděli v místnosti pouze členové komise. Mezi prvními, kteří odevzdali své hlasy, nechyběl velvyslanec Jiří Gruša a jeden z nejznámějších českých šlechticů Karel Schwarzenberg.

Ve volebním okrsku 34 v budově českého velvyslanectví ve slovenské metropoli panoval hned po zahájení voleb do české Poslanecké sněmovny docela čilý ruch. Během první hodinky stačila odvolit více než čtvrtina z místních voličů. Očekává se, že právě v Bratislavě bude hlasovat nejvíce českých občanů, kteří svůj hlas odevzdají za hranicemi vlasti.

Nečekaně velký zájem voličů překvapil těsně po otevření volební místnosti komisi na českém konzulátě v Paříži. Kromě několika desítek krajanů zaregistrovaných ve volebním seznamu přišla podle odhadu během prvních dvou hodin provozu místnosti v Paříži odvolit i zhruba třicítka Čechů s voličským průkazem. Z krajanů odvolili například publicista a bývalý ministr kultury Pavel Tigrid, publicista Antonín J. Liehm či Anna Stránská z Asociace Olgy Havlové ve Francii, která je předsedkyní volební komise. Stejně jako ostatní krajané však míní, že volit by se mělo spíše korespondenčně. Řada voličů se divila, že může volit jen do Jihomoravského kraje, který byl pro zahraniční volební okrsky vybrán losem.

Hodinu po otevření volební místnosti v Bruselu, kde se očekává maximálně kolem stovky voličů, vhodilo do volební urny své hlasovací lístky přes deset voličů. Podobná situace je i v Haagu, řekl ČTK tamní konzulát. Oba konzuláty také potvrdily, že zájem o účast ve volbách projevila jen nepatrná část českých krajanů žijících v Belgii, Lucembursku a Nizozemsku.

Předseda sociální demokracie Vladimír Špidla je přesvědčen o tom, že existuje "zřetelná vůle" vytvořit vládní koalici na programovém základě. Nyní před volbami však je podle něj naprosto zbytečné uvažovat o jakýchkoli koaličních uskupeních a geometriích. Na dotaz ČTK, jaký je jeho názor na jednobarevnou vládu, o které hovoří jako o ideální premiér Miloš Zeman, Špidla odpověděl, že ji považuje za "teoreticky možnou".

Odboráři ostravské Nové huti se obávají možné budoucí vlády pravice - ODS a Koalice. Někteří politici těchto stran se v minulých dnech vyjádřili, že uvažují o zrušení nebo nepodepsání smlouvy Fondu národního majetku s nizozemskou skupinou LNM Holdings o prodeji Nové huti. Smlouva by se měla uzavřít v nejbližších dnech. Odboráři největšího tuzemského producenta oceli mají proti sociálnědemokratické vládě mnoho výhrad k postupu privatizace nebo restrukturalizace hutí. Podle nich ale selhala nikoliv poslední vláda, ale předchozí.

Evropská unie by neměla připustit, aby se kandidátské země, včetně České republiky, v prvních letech po vstupu do EU ocitly v postavení, kdy budou více přispívat do jejího rozpočtu, než z něj dostávat. Uvádí se to ve zprávě o rozpočtových okolnostech rozšíření, kterou schválilo plénum Evropského parlamentu. Pokud by k tomu došlo, měla by EU nabídnout novým členům finanční kompenzace, uvedli poslanci EP, kteří se tak postavili za stanovisko Evropské komise odmítané vesměs kandidátskými státy. Česká republika, Polsko, Maďarsko i Slovensko dávají přednost postupnému zvyšování svého příspěvku do rozpočtu EU, nikoli vracení případného rozdílu. Česká republika několikrát Evropské unii sdělila, že trvá na tom, aby mohla progresivně zvyšovat příspěvky. Premiér Miloš Zeman při nedávné návštěvě v Bruselu sdělil, že český příspěvek bude nutně kopírovat "náběhovou křivku" příjmů z evropské pokladny.