• 23.10.2001

    Atentáty na Ameriku 11. září posílily přesvědčení Evropské unie, že se má rozšířit na východ a na jih. Napsal to belgický deník La Libre Belgique. Veškeré pochyby o podobě rozšíření postupně mizí a jedině nepředvídatelné drama by mohlo zabránit v roce 2004 "velkému třesku", tedy rozšíření EU o deset kandidátů, reagoval list na páteční oznámení Belgie coby předsednické země unie, že prosincový summit členů zhodnotí a oznámí připravenost každého kandidáta.

  • 23.10.2001

    Pracovníci jihočeské Jaderné elektrárny Temelín udržují výkon reaktoru prvního bloku na 75 procentech, při nichž blok dodává do rozvodné sítě zhruba 705 megawattů elektrické energie. Mluvčí elektrárny Milan Nebesář uvedl, že v této etapě čeká první blok 294 zkoušek.

    Předseda poslaneckého klubu sociálnědemokratické strany (SPÖ) v rakouském parlamentu Josef Cap naléhavě vyzval kancléře Wolfganga Schüssela, aby okamžitě zveřejnil dopis komisaře EU Güntera Verheugena, adresovaný rakouské a české vládě. V něm podle informací z minulého týdne Verheugen označuje pochybnosti ohledně české jaderné elektrárny Temelín za odstraněné a vyzývá k ukončení procesu posuzování bezpečnosti Temelína.

  • 23.10.2001

    Rakouští a čeští politici by měli brzy znovu jednat o procesu z Melku, který má posoudit případnou nebezpečnost jaderné elektrárny Temelín. Vyplývá to z vídeňského jednání odborníků z obou zemí. Jeden z nich, Jiří Hanzlíček z ministerstva průmyslu a obchodu, řekl, že zbývá projednat ještě několik politických záležitostí. Ty si podle něho musí na své úrovni vyjasnit například ministři zahraničních věcí.

  • 22.10.2001

    Mimořádná bezpečnostní opatření vyvolaná hrozbou teroristických útoků přijdou český stát do konce roku zřejmě na několik set miliónů korun. Jen za uplynulé čtyři týdny za ně resorty vnitra a obrany vydaly 60 miliónů korun. Informovala o tom Česká televize. Pokud ostraha strategických objektů brzy neskončí, což není pravděpodobné, bude muset ministerstvo financí odebrat peníze pro policii a armádu z rozpočtů ostatních resortů. S podobnými výdaji navíc totiž nikdo nepočítal, uvedla televize. "Bezpečnostní opatření stojí půl miliónu korun denně; jsou to mzdové i provozní náklady," řekla televizi policejní mluvčí Ivana Zelenáková. Ministerstvo obrany, které počítá s desítkami miliónů korun výdajů navíc, využívá podle jeho mluvčího Milana Řepky dosud vlastní finanční rezervy. Ani jeden z obou takzvaných silových resortů zatím ministerstvo financí o pomoc nepožádal. O zvýšení schodku státního rozpočtu nebo o vydání státních dluhopisů je podle ministerstva předčasné hovořit.

  • 22.10.2001

    O víkendu mnohonásobně poklesl počet hlášení, kterými lidé v celé republice od pondělí zaměstnávali hasiče a policisty kvůli nálezům podezřelých zásilek. Hasiči k nim vyjeli asi desetkrát. Paniku vyvolaly případy lidí, kteří se v USA nakazili snětí slezinnou (antraxem) z prášku, který dostali poštou. Výsledky analýz asi nebudou známy dříve než v polovině příštího týdne, řekl k tomu i mluvčí středočeských hasičů Ladislav Křivan. K nejzávažnějším poplašným zprávám za poslední tři dny patří čtyři anonymní telefonáty o uložení bomb na Havlíčkobrodsku, kde hasiči z několika budov zbytečně evakuovali celkem 575 lidí.

    Anonymní telefonáty zaplavily republiku po teroristickém útoku na Spojené státy 11. září. Vyšetřovatel dosud podle policejního prezidenta Jiřího Koláře obvinil tři lidi ze šíření poplašné zprávy. Podle něj v posledním týdnu počet anonymních hrozeb klesl a nahradil je problém se zásilkami.

    Zásilky a předměty, které kvůli možnému ohrožení antraxem zkoumá Státní úřad pro jadernou bezpečnost, budou spáleny jen se souhlasem policie a pošty. Obálky, jež obsahovaly podezřelý prášek, se ničit nebudou.

  • 22.10.2001

    Předseda rakouských opozičních Zelených Alexander van der Bellen se vyslovil proti uzavření energetické kapitoly při jednáních o vstupu ČR do EU až do parlamentních voleb v České republice, které jsou naplánovány na příští rok. "Po volbách bude situace možná jiná. To znamená, že do té doby musí kapitola o energetice zůstat otevřená," řekl van der Bellen v diskusním pořadu rakouské televize. Reagoval tím na prohlášení komisaře Evropské unie Güntera Verheugena, který v dopisu předsedům rakouské a české vlády označil vyhodnocování bezpečnosti Temelína v rámci procesu z Melku za ukončené a vyzval k jeho uzavření. Předseda Zelených navrhl uspořádat k Temelínu jakýsi vnitrorakouský "summit", tedy setkání zástupců parlamentních stran, vlády v čele s kancléřem Wolfgangem Schüsselem a ekologických organizací s cílem dohodnout další postup Rakouska ohledně jihočeské elektrárny. Odmítl ale myšlenku krajně pravicové vládní strany Svobodných (FPÖ) zabránit vstupu severního souseda do Evropské unie, bude-li Temelín v provozu.

    Strana rovněž podporuje protestní akce rakouského obyvatelstva včetně obnovení blokád na česko-rakouských hraničních přechodech. "To jsou nouzová opatření. To jsou výkřiky dotčených v situaci, kdy se cítí osamoceni," zdůraznil van der Bellen.

  • 22.10.2001

    Obsluha prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín v neděli ráno zvýšila výkon reaktoru na 75 procent. ČTK to řekl mluvčí elektrárny Milan Nebesář s tím, že turbogenerátor nyní dodává do rozvodné sítě 705 megawattů elektrické energie. Postupné zvyšování výkonu zahájili technici po nezbytných přípravách v sobotu před půlnocí. Přechod do etapy energetického spouštění s výkonem do 75 procent povolil elektrárně Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) v pátek. Předtím činilo povolené maximum 55 procent.

  • 22.10.2001

    Asi stovka rakouských odpůrců jaderné elektrárny Temelín zablokovala v neděli odpoledne silnici asi sto metrů od hraničního přechodu Wullowitz (na české straně Dolní Dvořiště). Jejich hlavním požadavkem bylo znemožnit kvůli Temelínu uzavření kapitoly energetika při jednání o vstupu České republiky do Evropské unie. Po osmdesáti minutách rakouští odpůrci Temelína blokádu přechodu ukončili. Shodli se ale že v protestních akcích tohoto druhu budou dále pokračovat. Ta nejbližší, jak účastníkům řekl Josef Pühringer z Hornorakouské platformy proti jadernému nebezpečí, by se měla uskutečnit 31. října opět ve Wullowitzu. "Skutečnost, že dnes ráno dosáhl první reaktor Temelína výkonu 75 procent, neznamená nic jiného, než že proti této nebezpečné elektrárně musíme protestovat ještě víc," řekl po ukončení dnešní akce Josef Neumüller ze spolku Stop Temelín.

    Více než stovka hornorakouských odpůrců jihočeské jaderné elektrárny Temelín se v neděli 30 sešla k další demonstraci na hraničním přechodu Weigetschlag (na české straně Studánky). Účastníci akce, jejíž součástí byla i krátká bohoslužba, odmítli úvahy o ukončení procesu z Melku ohledně bezpečnosti Temelína. Podle nich proto nemůže být uzavřena ani kapitola energetika v rámci jednání o vstupu Česka do Evropské unie. "Jsme zklamáni výroky evropského komisaře Güntera Verheugena, že pochybnosti o bezpečnosti Temelína byly odstraněny. Domníváme se, že pan Verheugen nemá dostatek informací. Podle nás Temelín neodpovídá západním standardům. Trváme na tom, že kapitola energetika v rámci vstupních jednání Česka s EU by neměla být uzavřena," řekl poslanec hornorakouského zemského sněmu a předseda Rakousko-českého protiatomového výboru Otto Gumpinger.

  • 21.10.2001

    Příslušníci 4. brigády rychlého nasazení dorazili v sobotu odpoledne na pražské letiště v Ruzyni. Profesionální vojáci budou letiště střežit v rámci zpřísněných bezpečnostních opatření, o nichž v pátek po nálezu funkční protitankové střely nedaleko jedné z přistávacích drah rozhodl meziresortní krizový štáb. Při ostraze letiště se bude střídat 200 vojáků, řekl mluvčí generálního štábu Vladimír Palán. Vojáci nebudou podle něj mít k dispozici těžkou techniku a budou podléhat velení policie.

    Na ostatních letištích v ČR zatím platí bezpečnostní opatření, která byla přijata po teroristických útocích na USA a následné odvetě, a žádná další se nepřipravují.

    Zbraň, nalezená ve čtvrtek nedaleko ruzyňského letiště, by podle náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého vzhledem k umístění zřejmě nebyla schopna sestřelit letadlo. Protitankový granát podle armády nepochází z jejích skladů. Zbraní typu RPG-75 však byla vyzbrojována československá i česká armáda a také například pohraničníci před rokem 1989. Po původu zbraně experti pátrají. Policie podle jejího prezidenta Jiřího Koláře mimo jiné prověřuje, zda nešlo o provokaci.

  • 21.10.2001

    Celkem 490 lidí evakuovali hasiči v pátek z několika budov v Chotěboři v okrese Havlíčkův Brod, kde ve třech krátce po sobě jdoucích anonymních telefonátech někdo oznámil uložení tří bomb. "Šlo o plané poplachy," řekla vedoucí odboru pro styk s veřejností generálního ředitelství hasičského záchranného sboru Hana Křivanová.

    Pokud jde o podezřelé zásilky, hasiči do sobotního dopledne vyjeli ke 163 zásilkám. Nálezy se předávají Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), který je zkoumá kvůli možnému ohrožení snětí slezinnou (antraxem). Lidé se neobvyklých zásilek bojí proto, že v USA se několik lidí antraxem nakazilo z prášku, který dostali poštou. Zásilky a předměty, které SÚJB prověřuje, mohou být spáleny jen se souhlasem policie a pošty. Pošta k tomu bude vydávat rozhodnutí, neboť je za zásilky zodpovědná. Policie má dohlížet na to, zda nejsou ničeny důkazy důležité v trestním řízení.

    Vlnu zpráv o podezřelých předmětech odstartovalo v pondělí upozornění na bílý prášek u stanice metra Muzeum v Praze 1. Ten den počet obdobných hlášení činil 65. V úterý hasiči a policisté vyjeli ke 218 případům a ve středu ke 447. Ve čtvrtek začala vlna hlášení opadat, bylo jich něco přes 170.

Pages