Zprávy

O vyslání české protichemické jednotky do kampaně proti terorismu vedené Spojenými státy požádal českého premiéra Miloše Zemana americký velvyslanec v Praze Craig Stapleton. Informovalo o tom tiskové oddělení úřadu vlády s tím, že předseda vlády se žádostí souhlasil. Česká republika se tak výrazněji zapojuje do kampaně proti terorismu zahájené po 11. září. Spojenci ze Severoatlantické aliance zatím využívali jen českého dopravního letounu Tu-154, který počátkem tohoto týdne dopravoval osoby a materiál po západní Evropě. Elitní jednotku chemické ochrany v Liberci, součást roty okamžité reakce NATO, nabídl společně s polní nemocnicí spojencům před časem premiér Zeman.

Irák popřel tvrzení českého ministra vnitra Stanislava Grosse, že irácký diplomat a tajný agent se v Praze sešel s Muhammadem Attou, domnělým únoscem jednoho z letadel, která byla použita při teroristickém útoku na USA 11. září. S odvoláním na komuniké iráckého ministerstva zahraničí o tom informuje agentura AP. Podle iráckého ministerstva zahraničí informace o schůzce Atta-Aní "nejsou vůbec pravdivé". V prohlášení se také připomíná, že Gross v rozhovoru pro jistý francouzský deník zveřejněném 9. října sám přiznal, že "toto setkání nemůže potvrdit". Irácké ministerstvo také obvinilo Grosse z vypouštění "falešných zpráv" s cílem "zburcovat Západ proti Arabům a muslimům", dodává AP. Informace o schůzce Atty a Aního, o níž informovaly počátkem října některé české deníky, popřel již také irácký vicepremiér Tárik Azíz v článku v panarabském listu Aš-Šark al-Avsat vycházejícím v Londýně z 19. října. Aní byl předmětem zájmu českých služeb, které se na něj soustředily kvůli jeho zájmu o rozhlasovou stanici Svobodná Evropa.

Ministr dopravy a spojů Jaromír Schling nevidí důvod, proč by Evropská komise měla ve své hodnotící zprávě pokárat Česko za udělování veřejných zakázek bez vyhlášení tendru. Schling, který je zodpovědný za kontrakt na výstavbu dálnice D47 na severní Moravě v hodnotě 1,3 miliardy USD, řekl, že zakázka ještě vůbec zadána nebyla. Vedoucí delegace Evropské komise pro Českou republiku Ramiro Cibrian pro elektronické vydání listu Financial Times totiž prohlásil, že Evropská komise pravděpodobně ve své roční hodnotící zprávě, která má být schválena 13. listopadu, pokárá českou vládu za udělování veřejných zakázek bez vyhlášení tendru. "Při pohledu z Bruselu ta kritika oprávněná být může. Pokud by se tím zabývali hlouběji, pokud by neusuzovali jen z novinových článků, tak by zjistili, že ta zakázka zatím ještě zadána nebyla. O smlouvách se teprve vyjednává," řekl ministr Schling. Zákon o veřejných zakázkách, resp. příslušný paragraf 50, umožňuje vládám udělovat kontrakty bez vyhlášení tendru v případě nepředvídaných událostí. Vláda však k podobnému kroku přistoupila v letošním roce již několikrát, což rozzlobilo potenciální zájemce a zvýšilo obavy, že vládní výběr ovlivňuje korupce. Mezi tyto případy kritici zahrnují například jmenovaní poradců pro privatizaci v petrochemickém, energetickém a plynárenském odvětví. Státem vlastněný Český Telecom pak lehce získal kontrakt pro vládní multimediální komunikace. Komise má také námitky proti ministerskému plánu poskytnout státní pomoc na restrukturalizaci problémového ocelářství. Podle vedoucího delegace Evropské komise Ramira Cibriana bude EK kritizovat také rozšíření deficitu státního rozpočtu a zklamána je také zpožděním přijetí nového zákona o státní službě.

Obsluha jaderné elektrárny Temelín zahájila ve středu po 20:00 plynulé odstavování reaktoru prvního bloku a v noci zastavila řízenou štěpnou reakci. Odstávka potrvá asi tři týdny a po obnovení štěpné reakce bude blok pokračovat v testech při výkonu reaktoru do 75 procent. Podle mluvčího elektrárny Milana Nebesáře obsluha byla do harmonogramu operativně zařazena zhruba třítýdenní odstávku, která blok stejně čekala po ukončení etapy spouštění s výkonem reaktoru do 75 procent.